rabi Jošijovi, [který byl] z jeho pokolení: Nesedej na svá kolena, dokud mi nevysvětlíš tuto mišnu: Odkud [víme] o omeru, že dovoluje [obilí] zakořeněním?
לרבי יאשיה דדריה לא תיתב אכרעיך עד דמפרשת ליה להא מתניתין מנין לעומר שמתיר בהשרשה
Spíše Šmuel řekl: „Od chvíle, kdy začne srp“ (Dt 16,9). Neplyne snad z toho, že existuje [obilí], které není [zralé] pro srp? [Snad jde o obilí,] které není [zralé] pro srp, ale vždy [o takové, které je již] zelenou pící.
אלא אמר שמואל (דברים טז, ט) מהחל חרמש לאו מכלל דאיכא דלאו בר חרמש דלאו בר חרמש ולעולם שחת
Rabi Jicchak řekl: „Obilí na stojato“ (Dt 16,9). Neplyne snad z toho, [že existuje obilí], které není stojaté? [Snad jde o obilí,] které není stojaté, ale vždy [o takové, které je již] stéblem.
אמר רבי יצחק קמה לאו מכלל דלאו בר קמה דלאו בר קמה ולעולם אגם
Spíše Rava řekl: „Co zaseješ“ (Ex 23,16) – od chvíle setí. Rav Papa řekl Ravovi: Jestliže je tomu tak, [ať je dovoleno] i tehdy, když nezakořenilo! Řekl mu: Pivovarníku, je psáno „na poli“ (Ex 23,16)!
אלא אמר רבא (שמות כג, טז) אשר תזרע משעת זריעה אמר ליה רב פפא לרבא אי הכי אע"ג דלא השריש נמי אמר ליה סודני (שמות כג, טז) בשדה כתיב:
MIŠNA: Sklízí se [před omerem] zavlažované pole v údolích, ale nestohuje se. Obyvatelé Jericha sklízejí s vůlí mudrců a stohují bez vůle mudrců, ale [mudrci] jim v tom nebránili. Kdo sklízí na zelenou píci, smí [ji] krmit dobytek. Rabi Jehuda řekl: Kdy? Když začne [sklízet], dokud [obilí] nedosáhlo třetiny [zralosti]. Rabi Šimon říká: Smí sklízet a krmit i poté, co dosáhlo třetiny.
מתני׳ קוצרין בית השלחין שבעמקים אבל לא גודשין אנשי יריחו קוצרין ברצון חכמים וגודשין שלא ברצון חכמים ולא מיחו בידם קוצר לשחת מאכיל לבהמה א"ר יהודה אימתי בזמן שמתחיל עד שלא הביא שליש רבי שמעון אומר יקצור ויאכיל אף משהביא שליש
A sklízí se kvůli sazenicím, kvůli domu smutku [a] kvůli [tomu, aby nebylo] přerušeno [studium v] domě studia. Nedělá z nich snopky, ale nechávají se ve hrstech.
וקוצרין מפני נטיעות מפני בית האבל מפני ביטול בית המדרש לא יעשה אותן כריכות אבל מניחין צבתים
Přikázáním omeru je, aby přišel ze stojícího obilí; nenašel-li [ho], přinese [ho] ze snopů. Jeho přikázáním je, aby přišel z vlhkého [obilí]; nenašel-li [ho], přinese suché. Jeho přikázáním je sklízet [ho] v noci; byl-li sklizen ve dne, je platný. A [jeho sklizeň] odsouvá Šabat.
מצות העומר לבא מן הקמה לא מצא יביא מן העמרים מצותו לבא מן הלח לא מצא יביא יבש מצותו לקצור בלילה נקצר ביום כשר ודוחה את השבת:
GEMARA: Učí se: Rabi Binjamin říká: Jeden verš říká: „A sklidíte jeho žeň a přinesete omer“ (Lv 23,10), a je psáno: „prvotinu své žně ke knězi“ (Lv 23,10).
גמ׳ תניא ר' בנימין אומר כתוב אחד אומר (ויקרא כג, י) וקצרתם את קצירה והבאתם את עומר וכתיב (ויקרא כג, י) ראשית קצירכם אל הכהן
Řekni [raději]: Z druhu, z něhož [omer] přinášíš, nesklízíš; z druhu, z něhož [omer] nepřinášíš, sklízíš. To nemůžeš říci kvůli [výkladu]rabi Jochanana.
אימא ממין שאתה מביא אי אתה קוצר ממין שאי אתה מביא אתה קוצר ההוא לא מצית אמרת מדרבי יוחנן:
A zastává rabi Jehuda[názor], že sklizeň obyvatel Jericha byla s vůlí mudrců? Vždyť se učí: Šest věcí dělali obyvatelé Jericha – tři s vůlí mudrců a tři bez vůle mudrců.
וסבר ר' יהודה קצירה דאנשי יריחו ברצון חכמים הואי והא תניא ששה דברים עשו אנשי יריחו שלשה ברצון חכמים ושלשה שלא ברצון חכמים
A tyto [dělali] s vůlí mudrců: roubovali datlové palmy celý [čtrnáctý nisanu], spojovali [čtení] Šema [bez přestávky] a sklízeli před omerem – s vůlí mudrců. A tyto bez vůle mudrců: stohovali před omerem, dovolovali [užívat] větve zasvěcených karobů a sykomor, a prorážely otvory ve svých zahradách a sadech, aby [tak] v letech sucha o Šabatech a svátcích dávali jíst chudým spadané ovoce; [to jsou] slova rabi Meira.
ואלו שברצון חכמים מרכיבין דקלים כל היום וכורכין את שמע וקוצרין לפני העומר ברצון חכמים ואלו שלא ברצון חכמים גודשין לפני העומר ומתירין גמזיות של הקדש של חרוב ושל שקמה ופורצין פרצות בגנותיהן ובפרדסותיהן להאכיל נשר לעניים בשני בצורת בשבתות ובימים טובים דברי ר' מאיר
Rabi Jehuda mu řekl: Kdyby to dělali s vůlí mudrců, ať to dělají všichni lidé! Spíše ty i ony [dělali] bez vůle mudrců; ve třech jim bránili a ve třech jim nebránili.
אמר לו רבי יהודה אם ברצון חכמים הן עושין יהו כל אדם עושין כן אלא אלו ואלו שלא ברצון חכמים ועל שלשה מיחו בידם ועל שלשה לא מיחו בידם
A v těchto jim nebránili: roubovali datlové palmy celý [den], spojovali [čtení] Šema a sklízeli i stohovali před omerem. A v těchto jim bránili:
ואלו שלא מיחו בידם מרכיבין דקלים כל היום וכורכין את שמע וקוצרין וגודשין לפני העומר ואלו שמיחו בידם
Originál: Menachot 71a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.