Talmud česky

Suka 11b סוכה

Babylonský talmud · Moed – Svátky · list 11b · 16 segmentů

1
vyžadujeme cíp [oddělený] v době [navlékání] vlákna, a ten tu není. Proto nás to učí.
בעינן כנף בשעת פתיל וליכא קמ"ל
2
Namítá se: Pověsil je a nepřeřízl konce jejich vláken, jsou neplatné. Neznamená to snad, že jsou neplatné navždy, a je to vyvrácení Rava? Rav ti odpoví: Co znamená „neplatné“? Neplatné, dokud je nepřeřízne. A Šmuel řekl: Neplatné navždy. A tak řekl i Levi: Neplatné navždy. A tak řekl i Rav Matana ve jménu Šmuela: Neplatné navždy.
מיתיבי תלאן ולא פסק ראשי חוטין שלהן פסולין מאי לאו פסולין לעולם ותיובתא דרב אמר לך רב מאי פסולין פסולין עד שיפסקו ושמואל אמר פסולין לעולם וכן אמר לוי פסולין לעולם וכן אמר רב מתנה אמר שמואל פסולין לעולם
3
Někteří říkají, že Rav Matana řekl: Ta událost se stala mně a přišel jsem před Mara Šmuela a on mi řekl: Neplatné navždy.
איכא דאמרי אמר רב מתנה בדידי הוה עובדא ואתאי לקמיה דמר שמואל ואמר לי פסולין לעולם
4
Namítá se: Pověsil je a potom přeřízl konce jejich vláken, jsou neplatné. A dále bylo učeno ohledně suky: „Uděláš“ (Dt 16,13), a ne z [již] udělaného. Odtud řekli: Nechal-li přes ni přerůst vinnou révu, tykev nebo břečťan a položil na ně sechach, je neplatná.
מיתיבי תלאן ואחר כך פסק ראשי חוטין שלהן פסולין ועוד תניא גבי סוכה (דברים טז, יג) תעשה ולא מן העשוי מכאן אמרו הדלה עליה את הגפן ואת הדלעת ואת הקיסוס וסיכך על גבן פסולה
5
Jak to vypadá? Řekneš-li, že je neuřízl – proč to zakládat na „uděláš, a ne z udělaného“? Vyvoď to z toho, že jsou spojeny [se zemí]! Nýbrž [jde o případ], že je uřízl, a učí se „je neplatná“. Vyvoď z toho, že neříkáme „jejich uříznutí je jejich zhotovením“, a je to vyvrácení Rava.
היכי דמי אילימא בשלא קצצן מאי איריא משום תעשה ולא מן העשוי תיפוק ליה דמחוברין נינהו אלא בשקצצן וקתני פסולה וש"מ דלא אמרינן קציצתן זו היא עשייתן ותיובתא דרב
6
Rav ti odpoví: Čím se zde zabýváme? [Případem,] kdy je vytáhl [ze země], takže jejich zhotovení není znát. – V každém případě [baraita o třásních]: „Pověsil je a potom přeřízl“ – je to potíž pro Rava? Je to potíž.
אמר לך רב הכא במאי עסקינן דשלפינהו שלופי דלא מינכרא עשיה דידהו מכל מקום תלאן ואח"כ פסק קשיא לרב קשיא
7
Řekněme, že je to jako [spor] tanaitů: Pokud [lulav] porušil [zákaz] a utrhl je [tak, že jsou svázané], je neplatný – slova rabiho Šimona bar Jehocadaka; a mudrci jej uznávají za platný.
לימא כתנאי עבר וליקטן פסול דברי רבי שמעון בר יהוצדק וחכמים מכשירין
8
Předpokládali, že všichni soudí, že lulav vyžaduje svázání, a že lulav vyvozujeme ze suky, neboť ohledně suky je psáno: „Uděláš“, a ne z udělaného.
סברוה דכ"ע לולב צריך אגד וילפינן לולב מסוכה דכתיב גבי סוכה תעשה ולא מן העשוי
9
Nepřou se snad o toto: Ten, kdo jej uznává za platný, soudí, že ohledně suky říkáme „jejich uříznutí je jejich zhotovením“, a ohledně lulavu také říkáme „jejich utržení je jejich zhotovením“; a ten, kdo jej prohlašuje za neplatný, soudí, že ohledně suky neříkáme „jejich uříznutí je jejich zhotovením“, a ohledně lulavu také neříkáme „jejich utržení je jejich zhotovením“?
מאי לאו בהא קא מיפלגי דמאן דמכשיר סבר אמרינן גבי סוכה קציצתן זו היא עשייתן וגבי לולב נמי אמרינן לקיטתן זו היא עשייתן ומאן דפסיל סבר לא אמרינן גבי סוכה קציצתן זו היא עשייתן וגבי לולב נמי לא אמרינן לקיטתן זו היא עשייתן
10
Nikoli. Všichni souhlasí, že ohledně suky neříkáme „jejich uříznutí je jejich zhotovením“, a zde se přou o vyvozování lulavu ze suky: ten, kdo jej uznává za platný, soudí, že lulav ze suky nevyvozujeme, a ten, kdo jej prohlašuje za neplatný, soudí, že lulav ze suky vyvozujeme.
לא דכ"ע לא אמרינן גבי סוכה קציצתן זו היא עשייתן והכא במילף לולב מסוכה קמיפלגי מאן דמכשר סבר לא ילפינן לולב מסוכה ומאן דפסיל סבר ילפינן לולב מסוכה
11
A chceš-li, řekni: Pokud soudíme, že lulav vyžaduje svázání, všichni se shodnou, že lulav ze suky vyvozujeme, a zde se přou o toto: jeden soudí, že vyžaduje svázání, a druhý soudí, že svázání nevyžaduje. A [jde] o spor těchto tanaitů, neboť bylo učeno: Lulav, ať svázaný nebo nesvázaný, je platný. Rabi Jehuda říká: Svázaný je platný, nesvázaný je neplatný.
ואב"א אי סבירא לן דלולב צריך אגד כולי עלמא לא פליגי דילפינן לולב מסוכה והכא בהא קמיפלגי מר סבר צריך אגד ומר סבר אין צריך אגד ובפלוגתא דהני תנאי דתניא לולב בין אגוד בין שאינו אגוד כשר ר' יהודה אומר אגוד כשר שאינו אגוד פסול
12
Jaký je důvod rabiho Jehudy? Vyvozuje „vzetí“ – „vzetí“ ze svazku yzopu. Tam je psáno: „Vezmete svazek yzopu“ (Ex 12,22), a zde je psáno: „Vezmete si prvního dne“ (Lv 23,40). Jako tam ve svazku, tak i zde ve svazku. A mudrci [soudí, že] „vzetí“ z „vzetí“ nevyvozujeme.
מ"ט דרבי יהודה יליף לקיחה לקיחה מאגודת אזוב כתיב התם (שמות יב, כב) ולקחתם אגודת אזוב וכתיב הכא (ויקרא כג, מ) ולקחתם לכם ביום הראשון מה להלן באגודה אף כאן נמי באגודה ורבנן לקיחה מלקיחה לא ילפינן
13
Podle koho je to, co bylo učeno: Lulav je přikázáno svázat, a nesvázal-li jej, je platný? Je-li to rabi Jehuda, proč je platný, když jej nesvázal? Jsou-li to mudrci, proč je to přikázáno? – Ve skutečnosti jsou to mudrci, a [je to přikázáno], protože je řečeno: „To je můj Bůh a oslavím ho“ (Ex 15,2) – zkrášluj se před ním v přikázáních.
כמאן אזלא הא דתניא לולב מצוה לאוגדו ואם לא אגדו כשר אי ר' יהודה כי לא אגדו אמאי כשר אי רבנן אמאי מצוה לעולם רבנן היא ומשום שנאמר (שמות טו, ב) זה אלי ואנוהו התנאה לפניו במצות:
14
Toto je pravidlo: Cokoli přijímá nečistotu atd. Odkud se to vyvozuje? Reš Lakiš řekl: Písmo praví: „A mlha vystupovala ze země“ (Gn 2,6). Jako mlha je věc, která nepřijímá nečistotu a roste ze země, tak i suka [musí být z] věci, která nepřijímá nečistotu a roste ze země.
זה הכלל כל דבר שמקבל טומאה כו': מה"מ אמר ריש לקיש אמר קרא (בראשית ב, ו) ואד יעלה מן הארץ מה אד דבר שאינו מקבל טומאה וגידולו מן הארץ אף סוכה דבר שאין מקבל טומאה וגידולו מן הארץ
15
To je dobré podle toho, kdo říká, že to byly oblaky slávy; ale podle toho, kdo říká, že si udělali skutečné suky, co lze říci? Neboť bylo učeno: „Že jsem v sukách nechal bydlet syny Izraele“ (Lv 23,43) – byly to oblaky slávy, slova rabiho Eliezera. Rabi Akiva říká: Udělali si skutečné suky. To je dobré podle rabiho Eliezera, ale podle rabiho Akivy co lze říci?
הניחא למ"ד ענני כבוד היו אלא למ"ד סוכות ממש עשו להם מאי איכא למימר דתניא (ויקרא כג, מג) כי בסוכות הושבתי את בני ישראל ענני כבוד היו דברי ר' אליעזר ר"ע אומר סוכות ממש עשו להם הניחא לר"א אלא לר"ע מאי איכא למימר
16
Když přišel Rav Dimi, řekl ve jménu rabiho Jochanana: Písmo praví: „Svátek suk si budeš konat“ (Dt 16,13) – srovnává suku se sváteční obětí [chagiga]: jako sváteční oběť je věc, která nepřijímá nečistotu a roste ze země, tak i suka [musí být z] věci, která nepřijímá nečistotu a roste ze země.
כי אתא רב דימי א"ר יוחנן אמר קרא (דברים טז, יג) חג הסוכות תעשה לך מקיש סוכה לחגיגה מה חגיגה דבר שאינו מקבל טומאה וגידולו מן הארץ אף סוכה דבר שאינו מקבל טומאה וגידולו מן הארץ

Originál: Sukkah 11b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.

Nahlásit chybu nebo navrhnout opravu

Tlačítko otevře váš e-mailový program s předvyplněnou zprávou na adresu [email protected]. Když se nic neotevře, zkopírujte text a pošlete ho ručně.

Otevřít v e-mailu