Jiná verze: Někteří říkají, že Rav Jehuda řekl ve jménu Šmuela: Je dovoleno spát pod svatebním závěsem v suce, protože nemá střechu, i když je vysoký deset.
ל"א אמרי לה אמר רב יהודה אמר שמואל מותר לישן בכילת חתנים בסוכה לפי שאין לה גג אע"פ שגבוהה עשרה
Pojď a slyš: Tyčí jsou dvě a sloupků rámu čtyři. Rozprostřel-li na rám, je neplatná; na tyče, je platná, jen tyče nesmějí být nad lůžkem deset dlaní. Jsou-li však nad lůžkem deset, je neplatná, i když [závěs] nemá střechu.
ת"ש נקליטין שנים וקינופות ארבעה פירס על גבי קינופות פסולה על גבי נקליטין כשרה ובלבד שלא יהו נקליטין גבוהין מן המטה עשרה טפחים הא גבוהין מן המטה עשרה פסולה אע"פ שאין לה גג
Raba bar Rav Huna vykládal: Je dovoleno spát pod závěsem, i když má střechu a i když je vysoký deset. Podle koho? Podle rabiho Jehudy, který říká: Dočasný stan nepřichází zrušit trvalý stan. Neboť jsme se učili: Rabi Jehuda řekl: Bývali jsme zvyklí spát pod lůžkem před staršími.
דרש רבה בר רב הונא מותר לישן בכילה אע"פ שיש לה גג אע"פ שגבוהה עשרה כמאן כר' יהודה דאמר לא אתי אהל עראי ומבטל אהל קבע דתנן א"ר יהודה נוהגין היינו לישן תחת המטה בפני הזקנים
Kdyby řekl „halacha je podle rabiho Jehudy“, řekl bych, že to platí o lůžku, které je určeno k [užívání] na něm, ale o závěsu, který je určen k [užívání] uvnitř, řekni, že ne. Učí nás, že důvodem rabiho Jehudy je, že dočasný stan nepřichází zrušit trvalý stan, a není rozdílu mezi lůžkem a závěsem.
אי אמר הלכה כרבי יהודה הוה אמינא הני מילי מטה דלגבה עשויה אבל כילה דלתוכה עשויה אימא לא קמ"ל טעמא דרבי יהודה דלא אתי אהל עראי ומבטל אהל קבע לא שנא מטה ולא שנא כילה:
MIŠNA: Nechal-li přes ni přerůst vinnou révu, tykev nebo břečťan a položil na ni sechach, je neplatná; ale bylo-li sechachu víc než jich, nebo je uřízl, je platná.
מתני׳ הדלה עליה את הגפן ואת הדלעת ואת הקיסוס וסיכך על גבה פסולה ואם היה סיכוך הרבה מהן או שקצצן כשרה
Rav Huna mu řekl: To řekl Šmuel. Rav Josef odvrátil tvář a řekl mu: Což jsem ti snad řekl, že to Šmuel neřekl? Řekl to Rav a řekl to Šmuel. Rav Huna mu odpověděl: Takto ti to říkám: že to řekl Šmuel, a ne Rav, neboť Rav to uznává za platné, jako v [případu]rabiho Amrama Zbožného, který dal modré [vlákno] na roucho [žen] své domácnosti, pověsil je [tj. třásně], a neuřízl konce jejich vláken.
אמר ליה רב הונא הא שמואל אמרה אהדרינהו רב יוסף לאפיה ואמר ליה אטו מי קאמינא לך דלא אמרה שמואל אמרה רב ואמרה שמואל אמר ליה רב הונא הכי קאמינא לך דשמואל אמרה ולא רב דרב אכשורי מכשר כי הא דרב עמרם חסידא רמא תכלתא לפרזומא דאינשי ביתיה תלאן ולא פסק ראשי חוטין שלהן
Přišel před Rav Chiju bar Ašiho a ten mu řekl: Takto řekl Rav: Uřízne je a jsou platné. Tedy jejich uříznutí je jejich zhotovením; i zde je jejich uříznutí jejich zhotovením.
אתא לקמיה דרב חייא בר אשי אמר ליה הכי אמר רב מפסקן והן כשרין אלמא פסיקתן זו היא עשייתן הכא נמי קציצתן זו היא עשייתן
A Šmuel soudí, že neříkáme „jejich uříznutí je jejich zhotovením“? Vždyť Šmuel učil ve jménu rabiho Chiji: Navlékl-li [jedno vlákno] do dvou cípů najednou a potom přeřízl konce jejich vláken, jsou platné. Neznamená to snad, že je [nejprve] uváže a potom přeřízne? – Nikoli, že přeřízne a potom uváže.
וסבר שמואל לא אמרינן פסיקתן זו היא עשייתן והא תני שמואל משום ר' חייא הטיל לשני קרנות בבת אחת ואחר כך פסק ראשי חוטין שלהן כשרין מאי לאו שקושר ואח"כ פוסק לא שפוסק ואח"כ קושר
Přeřízne a potom uváže – co je třeba říkat? Mohl bys říci:
פוסק ואחר כך קושר מאי למימרא מהו דתימא
Originál: Sukkah 11a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.