Megila 32a מגילה

[Neřekl to tak,] protože to [někteří] uvádějí obráceně.

Učili naši mistři: Otevře [svitek] a podívá se, svine ho a řekne požehnání, a znovu otevře a čte – to jsou slova rabi Meira. Rabi Jehuda říká: Otevře a podívá se, řekne požehnání a čte.

Jaký je důvod rabi Meira? Podle Ully, neboť řekl Ulla: Proč řekli, že ten, kdo čte z Tóry, nemá pomáhat tlumočníkovi? Aby neříkali, že překlad je napsán v Tóře. I zde: aby neříkali, že požehnání jsou napsána v Tóře.

A rabi Jehuda? U překladu je možné se splést, u požehnání se splést nelze.

Řekl rabi Zera, řekl Rav Matana: Halacha je: Otevře a podívá se, řekne požehnání a čte. – Ať tedy řekne: Halacha je podle rabi Jehudy! – Protože to [někteří] uvádějí obráceně.

Řekl rabi Zera, řekl Rav Matana: Desky [čtecího pultu] a vyvýšená pódia nemají svatost.

Řekl rabi Šefatja, řekl rabi Jochanan: Kdo svinuje svitek Tóry, má ho zastavit u švu.

A řekl rabi Šefatja, řekl rabi Jochanan: Kdo svinuje svitek Tóry, svinuje ho z vnější strany a nesvinuje ho z vnitřní strany.

A když ho utahuje, utahuje ho zevnitř a neutahuje ho zvenčí.

A řekl rabi Šefatja, řekl rabi Jochanan: Z deseti, kteří četli z Tóry, ten nejvýznačnější z nich svinuje svitek Tóry. Ten, kdo ho svinuje, dostává odměnu všech, neboť řekl rabi Jehošua ben Levi: Z deseti, kteří četli z Tóry, ten, kdo svinuje svitek Tóry, obdržel odměnu všech. Odměnu všech, to tě napadlo? Řekni spíše: obdržel odměnu vyvažující [odměnu] všech.

A řekl rabi Šefatja, řekl rabi Jochanan: Odkud [víme], že se smí použít hlasu [zaslechnutého jako znamení]? Jak je řečeno: „A tvé uši uslyší slovo za tebou, říkající“ (Iz 30,21). A to platí, když slyší mužský hlas ve městě a ženský hlas na poli, a to jen tehdy, když řekne „ano, ano“ nebo když řekne „ne, ne“.

A řekl rabi Šefatja, řekl rabi Jochanan: O každém, kdo čte [Písmo] bez nápěvu a opakuje [Mišnu] bez zpěvu, Písmo praví: „A také já jsem jim dal zákony, které nejsou dobré“ atd. (Ez 20,25).

Namítl Abaje: Protože neumí zpříjemnit svůj hlas, čteš o něm „a právní řády, jimiž nebudou žít“ (Ez 20,25)? Nýbrž podle Rav Mešaršiji, který řekl: O dvou učencích, kteří sídlí v jednom městě a nejsou k sobě vlídní v halaše, Písmo praví: „A také já jsem jim dal zákony, které nejsou dobré, a právní řády, jimiž nebudou žít.“

Řekl rabi Parnach, řekl rabi Jochanan: Kdo drží svitek Tóry nahý, bude pohřben nahý. Nahý, to tě napadlo? Řekni spíše: bude pohřben nahý, bez přikázání.

Bez přikázání, to tě napadlo? Nýbrž řekl Abaje: Bude pohřben nahý, bez toho přikázání.

Řekl rabi Janaj, syn rabi Janaje Starého, jménem rabi Janaje Velikého: Lépe ať se otočí obal, než aby se otáčel svitek Tóry.

„A Mojžíš oznámil Hospodinovy svátky synům Izraele“ (Lv 23,44) – jejich přikázáním je, aby se každý z nich četl v jeho čase. Učili naši mistři: Mojžíš ustanovil Izraeli, aby se tázali a vykládali o látce toho dne: zákony Pesachu o Pesachu, zákony Šavuot o Šavuot, zákony Sukot o Sukot.

Vrátíme se k tobě, [kapitolo] Obyvatelé města, a tím je dokončen traktát Megila.