Talmud česky

Megila 31b מגילה

Babylonský talmud · Moed – Svátky · list 31b · 14 segmentů

Struktura debaty:Baraita 3 Rozpoznáno automaticky podle úvodních formulí. Podtržené pojmy a jména otevřou vysvětlivku.
1
Novoluní měsíce av, které připadne na Šabat – jako haftara „Vaše novoluní a vaše svátky nenávidí má duše, jsou mi břemenem“ (Iz 1,14). Co znamená „jsou mi břemenem“? Řekl Svatý, budiž požehnán: Nestačí Izraeli, že přede mnou hřeší, ale ještě mě obtěžují, abych zvažoval, jakou krutou pohromu na ně uvedu.
ראש חדש אב שחל להיות בשבת מפטירין (ישעיהו א, יד) חדשיכם ומועדיכם שנאה נפשי היו עלי לטורח מאי היו עלי לטורח אמר הקב"ה לא דיין להם לישראל שחוטאין לפני אלא שמטריחין אותי לידע איזו גזירה קשה אביא עליהם
2
A na samotný Devátý av – co je haftara? Řekl Rav: „Jak se stala nevěstkou“ (Iz 1,21). Co [se čte] z Tóry? Bylo učeno: Jiní říkají: „Jestliže mě však nebudete poslouchat“ (Lv 26,14). Rabi Natan bar Josef říká: „Dokdy mě tento lid bude znevažovat?“ (Nu 14,11). A někteří říkají: „Dokdy [budu snášet] tuto zlou pospolitost?“ (Nu 14,27). Řekl Abaje: Dnes je všeobecným zvykem číst „Když zplodíš syny“ (Dt 4,25) a jako haftara „Úplně je posbírám“ (Jr 8,13).
בתשעה באב גופיה מאי מפטרינן אמר רב (ישעיהו א, כא) איכה היתה לזונה מקרא מאי תניא אחרים אומרים (ויקרא כו, יד) ואם לא תשמעו לי ר' נתן בר יוסף אומר (במדבר יד, יא) עד אנה ינאצוני העם הזה ויש אומרים (במדבר יד, כז) עד מתי לעדה הרעה הזאת אמר אביי האידנא נהוג עלמא למיקרי (דברים ד, כה) כי תוליד בנים ומפטירין (ירמיהו ח, יג) אסוף אסיפם:
3
Při maamadot o díle stvoření atd. Odkud to [víme]? Řekl rabi Ami: Nebýt maamadot, nevydržela by nebesa a země, jak je řečeno: „Kdyby nebylo mé smlouvy ve dne i v noci, neustanovil bych řády nebes a země“ (Jr 33,25).
[במעמדות] במעשה בראשית וכו': מנהני מילי א"ר אמי אלמלא מעמדות לא נתקיימו שמים וארץ שנאמר (ירמיהו לג, כה) אם לא בריתי יומם ולילה חוקות שמים וארץ לא שמתי
4
A je psáno: „A řekl: Pane Hospodine, podle čeho poznám, že ji zdědím?“ (Gn 15,8). Řekl Abraham před Svatým, budiž požehnán: Pane světa, což kdyby, Bůh chraň, Izrael před tebou zhřešil – naložíš s nimi jako s pokolením potopy a jako s pokolením rozptýlení? Odpověděl mu: Ne.
וכתיב (בראשית טו, ב) ויאמר ה' אלהים במה אדע כי אירשנה אמר אברהם לפני הקב"ה רבש"ע שמא ח"ו ישראל חוטאים לפניך ואתה עושה להם כדור המבול וכדור הפלגה אמר לו לאו
5
Řekl před Ním: Pane světa, podle čeho [to] poznám? Odpověděl mu: „Vezmi mi tříletou jalovici“ atd. (Gn 15,9). Řekl před Ním: Pane světa, to platí v době, kdy Chrám stojí; v době, kdy Chrám nestojí, co s nimi bude? Odpověděl mu: Již jsem jim ustanovil pořádek obětí. Kdykoli je čtou, přičítám jim to, jako by přede mnou přinášeli oběť, a odpouštím jim všechny jejich viny.
אמר לפניו רבש"ע במה אדע אמר לו קחה לי עגלה משולשת וגו' אמר לפניו רבש"ע תינח בזמן שבית המקדש קיים בזמן שאין בית המקדש קיים מה תהא עליהם אמר לו כבר תקנתי להם סדר קרבנות כל זמן שקוראין בהן מעלה אני עליהן כאילו מקריבין לפני קרבן ומוחל אני על כל עונותיהם:
6
V postní dny požehnání a kletby, a uprostřed kleteb se nepřerušuje. Odkud to [víme]? Řekl rabi Chija bar Gamda, řekl rabi Asi: Neboť Písmo praví: „Kázní Hospodinovou, můj synu, nepohrdej“ (Př 3,11).
בתעניות ברכות וקללות ואין מפסיקין בקללות: מה"מ אמר ר' חייא בר גמדא אמר רבי אסי דאמר קרא (משלי ג, יא) מוסר ה' בני אל תמאס
7
Reš Lakiš řekl: Protože se neříká požehnání nad pohromou. Jak se tedy postupuje? Bylo učeno: Když začíná, začíná veršem před nimi, a když končí, končí veršem po nich.
ריש לקיש אמר לפי שאין אומרים ברכה על הפורענות אלא היכי עביד תנא כשהוא מתחיל מתחיל בפסוק שלפניהם וכשהוא מסיים מסיים בפסוק שלאחריהן
8
Řekl Abaje: To učili jen o kletbách v Tórat kohanim, ale u kleteb v Mišne Tora [Deuteronomiu] se přerušuje. Proč? Ty jsou vysloveny v množném čísle a Mojžíš je pronesl z úst Všemohoucího; a tyto jsou vysloveny v jednotném čísle a Mojžíš je pronesl sám od sebe.
אמר אביי לא שנו אלא בקללות שבתורת כהנים אבל קללות שבמשנה תורה פוסק מאי טעמא הללו בלשון רבים אמורות ומשה מפי הגבורה אמרן והללו בלשון יחיד אמורות ומשה מפי עצמו אמרן
9
Levi bar Buti četl před Rav Hunou a zadrhával se u kleteb. Řekl mu: Dělej, jak se ti zlíbí; učili to jen o kletbách v Tórat kohanim, ale u těch v Mišne Tora se přerušuje.
לוי בר בוטי הוה קרי וקא מגמגם קמיה דרב הונא בארורי אמר לו אכנפשך לא שנו אלא קללות שבתורת כהנים אבל שבמשנה תורה פוסק
10
Bylo učeno: Rabi Šimon ben Elazar říká: Ezdráš ustanovil Izraeli, aby četli kletby z Tórat kohanim před Šavuot a ty z Mišne Tora před Roš ha-šana. Proč? Řekl Abaje, a někteří říkají Reš Lakiš: Aby skončil rok i se svými kletbami.
תניא ר' שמעון בן אלעזר אומר עזרא תיקן להן לישראל שיהו קורין קללות שבתורת כהנים קודם עצרת ושבמשנה תורה קודם ר"ה מאי טעמא אמר אביי ואיתימא ריש לקיש כדי שתכלה השנה וקללותיה
11
Dobře, u těch v Mišne Tora platí „aby skončil rok i se svými kletbami“; ale u těch v Tórat kohanim – copak je Šavuot Nový rok? – Ano, i Šavuot je Nový rok, jak jsme se učili [v Mišně]: A o Šavuot [je svět souzen] ohledně plodů stromů.
בשלמא שבמשנה תורה איכא כדי שתכלה שנה וקללותיה אלא שבתורת כהנים אטו עצרת ראש השנה היא אין עצרת נמי ראש השנה היא דתנן ובעצרת על פירות האילן
12
Bylo učeno: Rabi Šimon ben Elazar říká: Řeknou-li ti starci „bourej“ a mladíci „stav“, bourej a nestav, neboť bourání starců je stavbou a stavba mladíků je bouráním. A znamením té věci je Rechavam, syn Šalomounův (1Kr 12,21).
תניא רבי שמעון בן אלעזר אומר אם יאמרו לך זקנים סתור וילדים בנה סתור ואל תבנה מפני שסתירת זקנים בנין ובנין נערים סתירה וסימן לדבר (מלכים א יב, כא) רחבעם בן שלמה
13
Učili naši mistři: Kde se o Šabatu ráno přestane, tam se čte při odpoledni; kde při odpoledni, tam se čte v pondělí; kde v pondělí, tam se čte ve čtvrtek; kde ve čtvrtek, tam se čte příští Šabat – to jsou slova rabi Meira. Rabi Jehuda říká: Kde se o Šabatu ráno přestane, tam se čte při odpoledni, v pondělí, ve čtvrtek i příští Šabat.
ת"ר מקום שמפסיקין בשבת שחרית שם קורין במנחה במנחה שם קורין בשני בשני שם קורין בחמישי בחמישי שם קורין לשבת הבאה דברי ר' מאיר ר' יהודה אומר מקום שמפסיקין בשבת שחרית שם קורין במנחה ובשני ובחמישי ולשבת הבאה
14
Řekl rabi Zera: Halacha je, že kde se o Šabatu ráno přestane, tam se čte při odpoledni, v pondělí, ve čtvrtek i příští Šabat. – Ať tedy řekne: Halacha je podle rabi Jehudy!
אמר רבי זירא הלכה מקום שמפסיקין בשבת שחרית שם קורין במנחה ובשני ובחמישי ולשבת הבאה ולימא הלכה כרבי יהודה

Originál: Megillah 31b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.

Nahlásit chybu nebo navrhnout opravu

Tlačítko otevře váš e-mailový program s předvyplněnou zprávou na adresu [email protected]. Když se nic neotevře, zkopírujte text a pošlete ho ručně.

Otevřít v e-mailu