Moed katan 2a מועד קטן

MIŠNA: Zavlažuje se pole potřebující zavlažování o polosvátcích i v sobotním roce, ať už z pramene, který právě vytryskl poprvé, nebo z pramene, který nevytryskl poprvé. Nezavlažuje se však ani dešťovou vodou [nashromážděnou v nádrži], ani vodou z kilonu [vahadlové studny].

A nedělají se jamky [kolem kořenů] vinné révy. Rabi Elazar ben Azarja říká: Nezřizuje se nový vodní kanál o polosvátcích ani v sobotním roce. Mudrci však říkají: Nový kanál se zřizuje v sobotním roce a poškozené [kanály] se opravují o polosvátcích.

Opravují se poškozená vodní zařízení ve veřejném prostoru a vyčišťují se; opravují se cesty, ulice a vodní nádrže [pro rituální ponoření]; obstarávají se všechny potřeby veřejnosti; označují se hroby a vychází se také [kontrolovat pole] kvůli smíšeným setbám.

GEMARA: Nyní, když se dá říci, že se zavlažuje z pramene, který vytryskl poprvé, ačkoli může dojít k sesuvu [břehů a k námaze], je třeba vůbec zmiňovat pramen, který nevytryskl poprvé, kde k sesuvu nedojde?

Odpovídají: Bylo to zapotřebí. Kdyby [Mišna] uvedla jen pramen, který vytryskl poprvé, myslel bych si, že právě tady [platí]: pole potřebující zavlažování ano, pole zavlažované deštěm ne, protože by mohlo dojít k sesuvu; ale u pramene, který nevytryskl poprvé, kde k sesuvu nedojde, bych řekl, že i pole zavlažované deštěm [se smí zavlažovat].

[Mišna] nás tedy učí: ať jde o pramen, který vytryskl poprvé, nebo o pramen, který nevytryskl poprvé, pole potřebující zavlažování ano, pole zavlažované deštěm ne.

A odkud plyne, že výraz bejt ha-šelachin vyjadřuje vyprahlost? Neboť je psáno: „A ty jsi byl vyčerpaný a unavený“ (Dt 25,18), a aramejský targum to překládá: „A ty jsi byl vyprahlý a znavený.“

A odkud plyne, že výraz bejt ha-baal vyjadřuje usazení? Neboť je psáno: „Neboť jako jinoch pojme za manželku pannu“ (Iz 62,5), a targum to překládá: „Neboť jako se jinoch usadí s pannou, tak se ve tvém středu usadí tvoji synové.“

Kdo je ten tanaita, podle něhož v případě [hrozící] ztráty ano, kvůli [pouhému] zisku ne, a i v případě ztráty se nemá vynakládat přílišná námaha?

Rav Huna řekl: To je rabi Eliezer ben Jaakov, jak jsme se učili [v Mišně]: Rabi Eliezer ben Jaakov říká: Smí se vést voda od stromu ke stromu, jen nesmí zavlažit celé pole.

Řekněme, že jsi rabiho Eliezera slyšel [povolovat] pro zisk, kde není námaha; slyšel jsi ho však [povolovat námahu] v případě ztráty?

Rav Papa tedy řekl: Čí je to [Mišna]? Je to rabi Jehuda, jak se učí v baraitě: Z pramene, který vytryskl poprvé, se zavlažuje dokonce i pole zavlažované deštěm – to jsou slova rabiho Meira. Rabi Jehuda říká: Zavlažuje se jen pole potřebující zavlažování, které vyschlo. Rabi Elazar ben Azarja říká: Ani tak, ani tak. Navíc řekl rabi Jehuda: Člověk nemá o polosvátcích odvádět vodní kanál, aby zavlažil svou zahradu a svou zpustlou půdu.

Co znamená „vyschlo“? Má-li to znamenat doslova vyschlé, proč bychom je měli zavlažovat? Abaje řekl: [Jde o pole,] u něhož vyschl tento pramen a vytryskl mu jiný pramen.

Rabi Elazar ben Azarja říká: Ani tak, ani tak – ať jeho pramen vyschl, nebo nevyschl, z pramene, který vytryskl poprvé, ne.

Odkud [víš, že Mišna je podle rabiho Jehudy]? Možná rabi Jehuda řekl „pole potřebující zavlažování ano, pole zavlažované deštěm ne“ jen u pramene, který vytryskl poprvé,