Pesachim 77a פסחים

Kozlů novoluní bylo třeba: mohlo by tě napadnout říci, že o nich ‚určený čas‘ (moed) psáno není; proto nás to poučuje, že novoluní se nazývá ‚určeným časem‘.

Podle Abajeho, neboť Abaje řekl: Tamuz onoho roku byl úplný, neboť je psáno: „Svolal proti mně určený čas, aby zdrtil mé jinochy“ (Pl 1,15).

To má říci, že všechny [vytlačují nečistotu] na základě ‚určeného času‘? Odkud to je? Neboť naši učitelé učili: „A Mojžíš vyhlásil určené časy Hospodinovy“ (Lv 23,44) — co nás to učí? Jelikož jsme se naučili jen o každodenní oběti a pesachu, o nichž je řečeno ‚ve svůj určený čas‘ — ‚ve svůj určený čas‘ i o Šabatu, ‚ve svůj určený čas‘ i v nečistotě —

odkud [víme] o ostatních obětech společenství? Jak je řečeno: „Tyto obětujte Hospodinu ve svých určených časech“ (Nu 29,39).

Odkud [víme], že se zahrnuje omer a to, co se s ním přináší, a dva chleby a to, co se s nimi přináší? Písmo praví: „A Mojžíš vyhlásil určené časy Hospodinovy synům Izraele“ (Lv 23,44) — Písmo pro ně všechny stanovilo jeden určený čas.

A k čemu jsou všechny tyto [verše]? Jsou potřeba. Kdyby Milosrdný napsal [jen] každodenní oběť, řekl bych: každodenní oběť, protože je častá a celopalná, ale pesach ne. Proto nás to poučuje.

A kdyby Milosrdný napsal [jen] pesach, [řekl bych]: pesach, za který je trest vyhubení, ale každodenní oběť, za kterou trest vyhubení není, ne. Proto nás to poučuje.

A kdyby Milosrdný napsal tyto dvě, řekl bych: tyto mají přísnou stránku — každodenní oběť je častá a celopalná, pesach je trestán vyhubením; ale ostatní oběti společenství ne. [Proto] Milosrdný napsal: ‚Tyto obětujte Hospodinu ve svých určených časech‘.

A kdyby Milosrdný napsal [jen] ‚Tyto obětujte Hospodinu ve svých určených časech‘, řekl bych: ostatní oběti společenství, které přicházejí k smíření, ale omer a dva chleby, které nepřicházejí k smíření, nýbrž jen k povolení [nové úrody], ne. Proto nás to poučuje.

A kdyby Milosrdný napsal jen omer a dva chleby, řekl bych naopak: omer a dva chleby jsou silnější, protože přicházejí k povolení, ale ty ostatní ne. Proto nás to poučuje.

Měli za to, že podle všech je nečistota u společenství [jen] odsunuta a je třeba čelenky (cic), aby zjednala přijetí;

neboť není tany, o kterém bychom slyšeli, že říká ‚nečistota je u společenství dovolena‘, kromě rabi Jehudy. Neboť bylo učeno: Čelenka, ať je na jeho čele, ať není na jeho čele, zjednává přijetí — slova rabi Šimona. Rabi Jehuda říká: Dokud je na jeho čele, zjednává přijetí; není-li na jeho čele, přijetí nezjednává.

Rabi Šimon mu řekl: Velekněz o Jom kipur to dokazuje, neboť [čelenka] není na jeho čele, a přece zjednává přijetí.

Řekl mu: Nech Jom kipur [stranou], neboť nečistota je u společenství dovolena. Z toho plyne, že rabi Šimon soudí, že nečistota je u společenství [jen] odsunuta.

A [měli za to, že] podle všech čelenka nezjednává přijetí pro jedení, neboť není tany, o kterém bychom slyšeli, že říká, že čelenka zjednává přijetí pro jedení, kromě rabi Eliezera. Neboť bylo učeno: Rabi Eliezer říká: Čelenka zjednává přijetí pro jedení. Rabi Josi říká: Čelenka nezjednává přijetí pro jedení.

Řekněme, že naše mišna není podle rabi Jehošuy. Neboť bylo učeno: „A připravíš své zápalné oběti, maso i krev“ (Dt 12,27) — rabi Jehošua říká: Není-li krve, není masa; není-li masa, není krve.

Rabi Eliezer říká: Krev [se vrhá], i když není maso, jak je řečeno: „A krev tvých obětí bude vylita“ (Dt 12,27). A jak naplním ‚A připravíš své zápalné oběti, maso i krev‘? Aby ti řekl: jako se krev vrhá, tak se i maso vrhá.

Řekni tedy: mezi rampou a oltářem je malá mezera.

A rabi Jehošua — vždyť je psáno ‚A krev tvých obětí bude vylita‘! Řekne ti: Vždyť hned vedle je psáno ‚a maso budeš jíst‘.