A k čemu jsou tyto dva verše? Jeden o oběti zápalné a jeden o oběti pokojné. A jsou potřeba: kdyby Milosrdný napsal [jen] o oběti zápalné, řekl bych: oběť zápalná je přísnější, protože je celopalná, ale oběť pokojná, která tak přísná není, ne.
והני תרי קראי למה לי חד בעולה וחד בשלמים וצריכא דאי כתב רחמנא בעולה הוה אמינא עולה היא דחמירא שכן כליל אבל שלמים דלא חמירי אימא לא
A kdyby Milosrdný napsal [jen] o oběti pokojné, řekl bych naopak: [u ní], protože má dvojí jedení, ale oběť zápalná, která dvojí jedení nemá, ne. Proto nás to poučuje.
ואי כתב רחמנא שלמים הוה אמינא אדרבה דאית בהו שתי אכילות אבל עולה דלית בה שתי אכילות אימא לא קמ"ל
Řekne ti: Kdyby tomu tak bylo, ať Milosrdný napíše ‚maso budeš jíst‘ a potom ‚a krev tvých obětí bude vylita‘, jak je psáno na začátku: ‚A připravíš své zápalné oběti, maso i krev‘. Proč dal ‚krev tvých obětí‘ na první místo? Z toho plyne: krev, i když není maso; a z toho plyne, že maso není dovoleno jíst, dokud není vrhnuta krev.
אמר לך אם כן נכתוב רחמנא הבשר תאכל והדר ודם זבחיך ישפך כדכתיב ברישא (דברים יב, כז) ועשית עולותיך הבשר והדם מאי שנא דאקדמיה לדם זבחיך שמע מינה דם אע"פ שאין בשר ושמע מינה שאין הבשר מותר באכילה עד שיזרק הדם
A rabi Jehošua? Že maso není dovoleno jíst, dokud není vrhnuta krev, plyne z úsudku kal va-chomer: Jestliže obětní části, které, když chybějí, nebrání [jedení], brání, když jsou přítomny, tím spíše krev, která brání, i když chybí, má bránit, když je přítomna.
ור' יהושע אין הבשר מותר באכילה עד שיזרק הדם קל וחומר הוא ומה אימורין דכי ליתנהו לא מעכבי כי איתנהו מעכבי דם דכי ליתיה מעכב כי איתיה לא כל שכן דמעכב
Nyní tedy řekněme, že naše mišna není podle rabi Jehošuy: jelikož říká, že je třeba obojího, a čelenka nezjednává přijetí pro jedení, jak se [těch pět věcí] přináší v nečistotě?
השתא לימא מתני' דלא כרבי יהושע דכיון דאמר בעינן תרתי וציץ אאכילות לא מרצה היכי אתי בטומאה
To platí pro zvířecí oběti, u nichž je něco, co vystupuje; ale co řekneš o omeru a dvou chlebech, u nichž nic nevystupuje? Odpovídají: I když rabi Jehošua řekl, že je třeba obojího, řekl to u zvířecích obětí, u moučných obětí to neřekl.
הא תינח זבחים דאיכא עולין אלא עומר ושתי הלחם דליכא עולין מאי איכא למימר אמרי כי אמר רבי יהושע נמי דבעינן תרתי בזבחים במנחות לא אמר
A u moučných obětí to neřekl? Vždyť jsme se učili: Znečistily-li se zbytky [moučné oběti] nebo ztratily-li se její zbytky — podle míry rabi Eliezera je platná, podle míry rabi Jehošuy je neplatná.
ובמנחות לא אמר והתנן נטמאו שיריה אבדו שיריה כמדת רבי אליעזר כשירה כמדת רבי יהושע פסולה
‚Podle míry‘, ale ne ‚podle míry‘: podle míry rabi Jehošuy, který říká, že je třeba obojího; ale ne podle míry rabi Jehošuy, neboť rabi Jehošua to řekl u zvířecích obětí, a u moučných obětí to neřekl, kdežto tento tana soudí, že dokonce i u moučných obětí.
כמדת ולא כמדת כמדת רבי יהושע דבעינן תרתי ולא כמדת רבי יהושע דאילו רבי יהושע בזבחים אמר במנחות לא אמר ואילו האי תנא סבר אפילו במנחות
A kdo je ten tana, který stojí na jeho stanovisku a je ještě přísnější než on? A dále bylo učeno: Rabi Josi řekl: Shledávám přesvědčivými slova rabi Eliezera u moučných i zvířecích obětí, a slova rabi Jehošuy u zvířecích i moučných obětí.
ומנו האי תנא דקאי כוותיה ומחמיר טפי מיניה ועוד תניא א"ר יוסי רואה אני את דברי רבי אליעזר במנחות ובזבחים ודברי רבי יהושע בזבחים ובמנחות
Slova rabi Eliezera u zvířecích obětí — že říkal: krev, i když tam není maso; slova rabi Jehošuy u zvířecích obětí — že říkal: není-li krve, není masa, není-li masa, není krve. Slova rabi Eliezera u moučných obětí — že říkal: hrst, i když nejsou zbytky; slova rabi Jehošuy u moučných obětí — že říkal: není-li hrsti, nejsou zbytky, nejsou-li zbytky, není hrsti.
דברי רבי אליעזר בזבחים שהיה אומר דם אף על פי שאין שם בשר ודברי רבי יהושע בזבחים שהיה אומר אם אין דם אין בשר אם אין בשר אין דם דברי רבי אליעזר במנחות שהיה אומר קומץ אף על פי שאין שירים דברי רבי יהושע במנחות שהיה אומר אם אין קומץ אין שירים אם אין שירים אין קומץ
Ale ‚znečistily se‘ — podle koho to učí? Podle rabi Eliezera? To je samozřejmé! Nyní, když lze říci, že ztracené a spálené, které tu vůbec nejsou, rabi Eliezer uznává za platné — je třeba říkat o znečištěném, které tu je? Spíše je zřejmé, [že je to] podle rabi Jehošuy, a učí ‚neplatná‘.
אלא נטמא למאן קתני לרבי אליעזר פשיטא השתא יש לומר אבוד ושרוף דליתנהו מכשיר רבי אליעזר נטמא דאיתיה מיבעיא אלא פשיטא לרבי יהושע וקתני פסולה
A dále bylo učeno: Rabi Jehošua říká: U všech obětí v Tóře — ať se znečistilo maso a tuk zůstal, ať se znečistil tuk a maso zůstalo — vrhne krev; ale znečistilo-li se obojí, ne. Vidíš tedy, že rabi Jehošua soudí, že čelenka nezjednává přijetí ani pro to, co vystupuje, ani pro jedení.
ועוד תניא רבי יהושע אומר כל זבחים שבתורה בין שנטמא בשר וחלב קיים ובין שנטמא חלב ובשר קיים זורק את הדם אבל נטמאו תרווייהו לא אלמא קסבר רבי יהושע אין הציץ מרצה על העולין ולא על האכילות
Spíše je naše mišna vskutku podle rabi Jehošuy a není to rozpor: zde jde o [postup] předem, zde o hotovou věc. Když rabi Jehošua řekl [že je třeba obojího], mínil to předem, ale ne jako hotovou věc.
אלא לעולם רבי יהושע היא מתני' ולא קשיא כאן לכתחלה כאן דיעבד כי אמר רבי יהושע לכתחלה דיעבד לא
A odkud víš, že rabi Jehošua rozlišuje mezi předem a hotovou věcí? Neboť bylo učeno: Znečistilo-li se maso, nebo se stalo neplatným, nebo vyšlo mimo závěsy — rabi Eliezer říká: Ať se [krev] vrhne. Rabi Jehošua říká: Ať se nevrhne. A rabi Jehošua uznává, že jestliže vrhl, bylo [oběti] přijato.
ומנא תימרא דשני ליה לרבי יהושע בין לכתחלה לדיעבד דתניא נטמא בשר או שנפסל או שיצא חוץ לקלעים ר"א אומר יזרק ר' יהושע אומר לא יזרק ומודה ר' יהושע שאם זרק הורצה
Za prvé, ‚neplatná‘ znamená [i] hotovou věc; a za druhé, ‚pět věcí se přináší‘ znamená [i] předem.
חדא דפסולה דיעבד משמע ועוד חמשה דברים באין לכתחלה משמע
Originál: Pesachim 77b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.