לרבים רבי יהודה אומר להוציא את הנטוע לרבים
Pesachim 23a פסחים
Struktura debaty:Otázka 2Námitka 1
Rozpoznáno automaticky podle úvodních formulí. Podtržené pojmy a jména otevřou vysvětlivku.
Jaký je důvod prvního tanaity? Je psáno „a zasadíte“ – znamená to jednotlivce, neznamená to veřejnost. Milosrdný napsal „vám“, aby zahrnul [strom] zasazený pro veřejnost. A rabi Jehuda? „A zasadíte“ znamená jak veřejnost, tak jednotlivce, a „vám“ znamená jak jednotlivce, tak veřejnost; je to zahrnutí po zahrnutí, a zahrnutí po zahrnutí slouží jen k vyloučení.
מאי טעמא דתנא קמא דכתיב ונטעתם ליחיד משמע לרבים לא משמע כתב רחמנא לכם להביא את הנטוע לרבים ורבי יהודה ונטעתם משמע בין לרבים בין ליחיד ולכם בין יחיד בין רבים משמע הוי רבוי אחר רבוי ואין רבוי אחר רבוי אלא למעט
A co truma, o níž Milosrdný řekl: „Žádný cizí nebude jíst svaté“ (Lv 22,10), a učili jsme se: Eruv se zřizuje pro nazíra vínem a pro Izraelitu trumou?
והרי תרומה דרחמנא אמר (ויקרא כב, י) וכל זר לא יאכל קדש ותנן מערבין לנזיר ביין ולישראל בתרומה
Rav Papa řekl: Tam je to jiné, neboť verš praví: „vaše truma“ (Nu 18,27) – ať je vaše. A druhý? „Vaše truma“ – míní [trumu] celého Izraele.
אמר רב פפא שאני התם דאמר קרא (במדבר יח, כז) תרומתכם שלכם תהא ואידך תרומתכם דכל ישראל קאמר
A co nazír, o němž Milosrdný řekl: „Od jader až po slupku nebude jíst“ (Nu 6,4), a učili jsme se: Eruv se zřizuje pro nazíra vínem? Mar Zutra řekl: Tam je to jiné, neboť verš praví „jeho nazírství“ – ať je jeho.
והרי נזיר דרחמנא אמר (במדבר ו, ד) מחרצנים ועד זג לא יאכל ותנן מערבין לנזיר ביין אמר מר זוטרא שאני התם דאמר קרא נזרו שלו יהא
Rav Aši řekl: „Svatý bude, nechá volně růst vlasy své hlavy“ (Nu 6,5) – jeho růst [vlasů] je svatý, a nic jiného není svaté. Je snad psáno „a nic jiného“? Nýbrž je jasné [vysvětlení] podle Mara Zutry.
רב אשי אמר (במדבר ו, ה) קדוש יהיה גדל פרע שער ראשו גידולו קדוש ואין דבר אחר קדוש מידי ואין דבר אחר כתיב אלא מחוורתא כדמר זוטרא
A co nová úroda, o níž Milosrdný řekl: „Chléb, pražené zrní ani čerstvé klasy nebudete jíst až do toho dne“ (Lv 23,14), a učili jsme se: Smí sklízet na píci a krmit dobytek?
והרי חדש דרחמנא אמר (ויקרא כג, יד) לחם וקלי וכרמל לא תאכלו עד עצם היום הזה ותנן קוצר לשחת ומאכיל לבהמה
Rav Šemaja řekl: Tam je to jiné, neboť verš praví „vaše žeň“ – vaše žeň ať je vaše. A druhý? „Vaše žeň“ znamená [žeň] celého Izraele.
אמר רב שמעיה שאני התם דאמר קרא קצירכם קצירכם שלכם יהא ואידך קצירכם דכל ישראל משמע
A co plazi, o nichž Milosrdný řekl: „Je to ohavnost, nebude se jíst“ (Lv 11,41), a učili jsme se: Lovci zvěře, ptáků a ryb, kterým se do rukou dostaly nečisté druhy, smějí je prodat nežidům? Tam je to jiné, neboť verš praví „vám“ – ať je to vaše.
והרי שרצים דרחמנא אמר (ויקרא יא, מא) שקץ הוא לא יאכל ותנן ציידי חיה ועופות ודגים שנזדמנו להם מינין טמאין מותרין למוכרן לנכרים שאני התם דאמר קרא לכם שלכם יהא
Je-li tomu tak, [ať je to dovoleno] i předem! Zde je to jiné, neboť verš praví „budou“ – ať zůstanou ve svém stavu.
אי הכי אפי' לכתחלה נמי שאני הכא דאמר קרא יהיו בהוייתן יהו
A podle Chizkiji – proč je třeba psát „nebude se jíst“ a přinášet „vám“, aby to dovolil? Ať Milosrdný nenapíše „nebude se jíst“, a nebude třeba „vám“! Chizkija ti řekne: I můj důvod je odtud.
ולחזקיה למה לי למיכתב לא יאכל ומייתי לכם למישרייה לא לכתוב רחמנא לא יאכל ולא בעי לכם אמר לך חזקיה טעמא דידי נמי מהכא
A co chamec, o němž Milosrdný řekl: „Nebude se jíst kvašené“, a učí se: Rabi Josi Haglili říká: Podivuj se sám nad sebou, jak to, že je chamec zakázán k užitku po všech sedm [dní]? Tam je to jiné, neboť verš praví: „A nebude u tebe vidět kvas“ (Ex 13,7) – tvůj ať je.
והרי חמץ דרחמנא אמר לא יאכל חמץ ותניא ר' יוסי הגלילי אומר תמה על עצמך היאך חמץ אסור בהנאה כל שבעה שאני התם דאמר קרא (שמות יג, ז) ולא יראה לך שאור שלך יהא
A rabíni? Svůj nesmíš vidět, ale smíš vidět [kvas] cizí a Nejvyššího. A druhý? Jsou psána dvě „u tebe“.
ורבנן שלך אי אתה רואה אבל אתה רואה של אחרים ושל גבוה ואידך תרי לך כתיבי
A druhý? Jedno o nežidovi, kterého sis podrobil, a jedno o nežidovi, kterého sis nepodrobil. A druhý? Jsou psána tři „u tebe“. A druhý? Jedno o kvasu a jedno o kvašeném, a jsou potřebná.
ואידך חד בנכרי שכיבשתו וחד בנכרי שלא כיבשתו ואידך תלתא לך כתיבי ואידך חד בשאור וחד בחמץ וצריכי
Řekněme, že je to jako [spor] tanaitů: „Smí se použít ke každé práci“ (Lv 7,24). Proč Písmo praví „ke každé práci“? Neboť bych si mohl myslet, že k práci pro Nejvyššího bude dovolen, k práci prostého člověka zakázán. Písmo praví „ke každé práci“. To jsou slova rabiho Josiho Haglili.
לימא כתנאי (ויקרא ז, כד) יעשה לכל מלאכה מה ת"ל לכל מלאכה שיכול למלאכת גבוה יהא מותר למלאכת הדיוט יהא אסור תלמוד לומר לכל מלאכה דברי רבי יוסי הגלילי
Rabi Akiva říká: Neboť bych si mohl myslet, že pro práci prostého člověka bude čistý, pro práci pro Nejvyššího nečistý. Písmo praví „ke každé práci“.
רבי עקיבא אומר שיכול למלאכת הדיוט יהא טהור למלאכת גבוה יהא טמא תלמוד לומר לכל מלאכה
A rabi Josi Haglili? Pro nečistotu a čistotu verš nebyl potřebný; verš byl potřebný pro zákaz a dovolení. A rabi Akiva? Zákaz a dovolení nepotřebují verš; verš byl potřebný pro nečistotu a čistotu.
ורבי יוסי הגלילי לטומאה ולטהרה לא איצטריך קרא כי איצטריך קרא לאיסור ולהיתר ורבי עקיבא איסור והיתר לא צריך קרא כי איצטריך קרא לטומאה ולטהרה
Originál: Pesachim 23a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.