Pesachim 22b פסחים

A podle Chizkiji, k jaké halaše je krev přirovnána k vodě? K tomu, co [řekl] rabi Chija bar Aba, neboť rabi Chija bar Aba řekl jménem rabiho Jochanana: Odkud [víme], že krev posvěcených [obětí] nečiní způsobilým? Neboť je řečeno: „Nebudeš ji jíst, na zem ji vylej jako vodu“ (Dt 12,24). Krev, která se vylévá jako voda, činí způsobilým; která se nevylévá jako voda, nečiní způsobilým.

A co úd [utržený] z živého [zvířete], o němž je psáno: „Nebudeš jíst duši s masem“ (Dt 12,23), a učí se: Rabi Natan říká: Odkud [víme], že člověk nemá podávat pohár vína nazírovi a úd z živého [zvířete] Noemovým potomkům? Písmo praví: „Před slepého nepokládej překážku“ (Lv 19,14). Psům je to tedy dovoleno!

Úd z živého [zvířete] je jiný, protože je přirovnán ke krvi, jak je psáno: „Jen buď pevný, abys nejedl krev, neboť krev je duše“ (Dt 12,23).

A podle Chizkiji, k jaké halaše je úd z živého [zvířete] přirovnán ke krvi? Řekne ti: To krev je přirovnána k údu z živého: Jako úd z živého je zakázán, tak i krev z živého je zakázána. A která to je? Krev z pouštění žilou, s níž vychází duše.

A co býk ukamenovaný, o němž Milosrdný řekl: „Jeho maso se nebude jíst“ (Ex 21,28), a učí se: Z toho, co je řečeno: „Býk bude ukamenován“ (Ex 21,28), nevím snad, že je to zdechlina a zdechlina je zakázána k jídlu? Proč tedy Písmo praví „nebude se jíst“? Písmo ti sděluje, že porazil-li jej poté, co byl vynesen jeho rozsudek, je zakázán.

Mám jen [zákaz] jídla; odkud [víme o zákazu] užitku? Písmo praví: „A majitel býka bude čistý“ (Ex 21,28). Co z toho plyne? Šimon ben Zoma říká: Jako když člověk řekne druhému: Ten a ten vyšel čistý ze svého majetku a nemá z něj žádný užitek.

Důvodem je, že je psáno „a majitel býka bude čistý“, neboť z „nebude se jíst“ plyne zákaz jídla, ale neplyne zákaz užitku.

Ve skutečnosti z „nebude se jíst“ plyne zákaz jídla i zákaz užitku, a „majitel býka bude čistý“ přichází [učit] o užitku z jeho kůže. A bylo to potřebné: Napadlo by tě říci, že je psáno „nebude se jíst jeho maso“ – jeho maso ano, jeho kůže ne. Proto nás poučuje [jinak].

A podle těch tanaitů, kteří tento verš vykládají jinak – na poloviční výkupné a na náhradu za plody [lůna] – odkud mají [zákaz] užitku z jeho kůže? Vyvozují to z [částice] „et“ [v] „et besaro“ – [zahrnuje] to, co je k jeho masu připojeno.

A druhý? „Et“ nevykládá.

Jak se učí: Šimon Haamsoni, a někteří říkají Nechemja Haamsoni, vykládal všechna „et“ v Tóře. Když došel k „Hospodina, svého Boha, se boj“ (Dt 6,13), upustil [od toho]. Jeho žáci mu řekli: Rabi, co bude se všemi „et“, které jsi vykládal? Odpověděl jim: Jako jsem přijal odměnu za vykládání, tak přijmu odměnu za upuštění. Dokud nepřišel rabi Akiva a nevyložil: „Hospodina, svého Boha, se boj“ – to zahrnuje učence.

A co orla, o níž Milosrdný řekl: „Neobřezané se nebude jíst“ (Lv 19,23), a učí se: „Neobřezané se nebude jíst“ – mám jen zákaz jídla. Odkud [víme], že z ní nemá mít užitek, že jí nemá barvit a nemá jí rozsvěcet lampu? Písmo praví: „Ponecháte neobřezané jeho neobřezané [ovoce], neobřezané se nebude jíst“ – aby to zahrnulo všechno.

Důvodem je, že Milosrdný napsal „ponecháte neobřezané jeho neobřezané, neobřezané“; kdyby tomu tak nebylo, řekl bych, že znamená zákaz jídla, ale neznamená zákaz užitku.

Ve skutečnosti „nebude se jíst“ znamená jak zákaz jídla, tak zákaz užitku. A tam je to jiné, protože je psáno „vám“, a bylo to potřebné: Napadlo by tě říci, protože je psáno „vám“, ať je to vaše. Proto nás poučuje [jinak].

Ale nyní, když jsou psány tyto verše, proč potřebuji „vám“? K tomu, co se učí: „Vám“ – to zahrnuje [strom] zasazený