Nazir 23b נזיר

a spory jsou jako závory paláce“ (Př 18,19)? „Bratr, jenž se odpadl, [je nedobytnější] než pevné město“ – to je Lot, který se oddělil od Abrahama; „a spory jsou jako závory paláce“ – že vyvolal spory [mezi svými potomky a Izraelem] jako závory a palác: „Nevstoupí Amonita ani Moábita do shromáždění Hospodinova“ (Dt 23,4).

Vykládal Rava, a někteří říkají rabi Jicchak: Co znamená, co je psáno: „Kdo se odděluje, hledá svou žádost, a před každou moudrostí se odhalí“ (Př 18,1)? „Kdo se odděluje, hledá svou žádost“ – to je Lot; „a před každou moudrostí se odhalí“ – že se jeho hanba odhalila v synagogách a v domech studia, neboť jsme se učili [v Mišně]: Amonita a Moábita jsou zakázáni a jejich zákaz je věčný.

Řekl Ula: Tamar smilnila a Zimri smilnil.

Tamar smilnila – vzešli z ní králové a proroci; Zimri smilnil – padlo kvůli němu mnoho desítek tisíc z Izraele.

Řekl Rav Nachman bar Jicchak: Větší je přestoupení vykonané s čistým úmyslem než přikázání vykonané bez čistého úmyslu. Ale vždyť řekl Rav Jehuda, řekl Rav: Vždy ať se člověk zabývá Tórou a přikázáními, i když ne s čistým úmyslem, neboť z toho, co není s čistým úmyslem, dospěje k čistému úmyslu!

Nýbrž řekni: [je rovno] přikázání vykonanému bez čistého úmyslu, neboť je psáno: „Požehnaná nad ženy buď Jael, žena Chevera Kenijského, nad ženy ve stanu buď požehnaná“ (Sd 5,24). Kdo jsou ženy ve stanu? Sára, Rebeka, Ráchel a Lea.

Řekl rabi Jochanan: Sedmkrát s ní obcoval onen svévolník [Sisera] v tu hodinu, neboť je řečeno: „Mezi jejíma nohama klesl, padl, ležel…“ (Sd 5,27).

Ale vždyť měla z jeho obcování požitek? Řekl rabi Jochanan: Veškeré dobro svévolníků je pro spravedlivé jen zlem,

neboť je řečeno: „Střez se, abys s Jákobem nemluvil ani dobře, ani zle“ (Gn 31,29). Zle – to je v pořádku, ale dobře, proč ne? Neplyne z toho snad, že jeho dobro je zlem? Plyne z toho.

K samotné věci: Řekl Rav Jehuda, řekl Rav: Vždy ať se člověk zabývá Tórou a přikázáními, i když ne s čistým úmyslem, neboť z toho, co není s čistým úmyslem, dospěje k čistému úmyslu. Neboť za odměnu za čtyřicet dva oběti, které přinesl svévolný Balak, byl hoden toho, že z něho vzešla Rut. A řekl rabi Josi bar rabi Chanina: Rut byla vnučkou Eglona, krále moábského.

Řekl rabi Chija bar Aba, řekl rabi Jochanan: Odkud [víme], že Svatý, budiž požehnán, neupírá ani odměnu za slušnou řeč? Neboť [o synovi] starší [dcery], která jej nazvala Moáb [„od otce“], řekl Milosrdný [Mojžíšovi]: „Nesužuj Moáb a nepouštěj se s nimi do války“ (Dt 2,9) – válku ne, ale sužovat je smíš.

Kdežto [o synovi] mladší, která jej nazvala Ben Ami [„syn mého lidu“], mu řekl: „Nesužuj je a nepouštěj se s nimi [do ničeho]“ (Dt 2,19) – ani je vůbec nesužuj.

Řekl rabi Chija bar Avin, řekl rabi Jehošua ben Karcha: Vždy ať člověk spěchá k věci přikázání, neboť za odměnu za jedinou noc, o kterou starší předešla mladší,