Joma 77b יומא

„Budeš-li trápit“ – [odepřením] styku; „a vezmeš-li si“ – soků. Ale řekni: obojí [se týká] soků? Copak je psáno „vezmeš-li si a vezmeš-li si“? [Psáno je „budeš-li trápit“ a „vezmeš-li si“.]

Ale řekni: obojí [se týká] soků – jedno soků, které jsou jeho [tj. Labanovy dcery-otrokyně, Bilha a Zilpa], a jedno soků, které mu přijdou odjinud? [Mělo by pak stát] podobně jako „vezmeš-li si“ – copak je psáno „vezmeš-li si a budeš-li trápit“? Psáno je „budeš-li trápit a vezmeš-li si“.

Rav Papa řekl Abajemu: Vždyť samotný styk se nazývá trápením, neboť je psáno: „Ležel s ní a trápil ji“ (Gn 34,2). Řekl mu: Tam [jde o to], že ji trápil [tím, že ji připravil o] jiné styky.

Rabíni učili: Je zakázáno umýt část svého těla stejně jako celé tělo; ale byl-li umazán blátem nebo výkaly, umyje se obvyklým způsobem a nemusí se obávat. Je zakázáno namazat část svého těla stejně jako celé tělo; ale byl-li nemocen nebo měl-li strupy na hlavě, maže se obvyklým způsobem a nemusí se obávat.

Učili v domě [učení] Menašeho: Raban Šimon ben Gamliel říká: Žena smí opláchnout jednu ruku ve vodě a podat dítěti chléb, a nemusí se obávat.

Říkali o Šamajovi Starším, že nechtěl krmit [dítě o Jom kipuru] jednou rukou [aby si ji nemusel umýt], a nařídili mu krmit oběma rukama. Jaký je důvod? Abaje řekl: Kvůli šivta [démonu nečistoty na neumytých rukou].

Rabíni učili: Kdo jde přivítat svého otce, svého učitele nebo toho, kdo je větší než on, smí přejít vodou až po krk a nemusí se obávat.

Ptali se: Co [když jde] učitel k žákovi? Pojď a slyš, neboť Rav Jicchak bar bar Chana řekl: Já jsem viděl Zeiriho, jak šel k Rav Chijovi bar Aši, svému žákovi. Rav Aši řekl: To Rav Chija bar Aši šel k Zeirimu, svému učiteli.

Rava dovolil obyvatelům Ever Jamina přecházet vodou, aby hlídali ovoce. Abaje mu řekl: Učí se [baraita], která tě podporuje: Hlídači ovoce smějí přejít vodou až po krk a nemusejí se obávat.

Rav Josef dovolil obyvatelům Bej Tarbu přecházet vodou, aby přišli na přednášku; vracet se jim nedovolil. Abaje mu řekl: Pak je tedy vedeš k pádu do budoucna [protože příště nepřijdou]. Někteří říkají: dovolil jim přijít a dovolil jim vracet se. Abaje mu řekl: Přijít – to je v pořádku; ale vracet se – jaký je důvod? Aby je nevedl k pádu do budoucna.

Rav Jehuda a Rav Šmuel bar Rav Jehuda stáli na břehu řeky (Papa) u přívozu v Chacdadu, a Rami bar Papa stál na druhé straně. Zavolal na ně: Smím přejít a přijít k vám, abych se zeptal na výklad? Rav Jehuda mu řekl: Rav a Šmuel oba řekli: Smí přejít, jen ať nevystrčí ruku zpod lemu svého šatu. Někteří říkají: Rav Šmuel bar Rav Jehuda mu řekl: Učili jsme se: Smí přejít, jen ať nevystrčí ruku zpod lemu svého šatu.

Rav Josef namítl: A ve všední den je něco takového dovoleno? Vždyť je psáno: „Odměřil tisíc loket a provedl mě vodou, vodou po kotníky“ (Ez 47,3) – odsud [víme], že je dovoleno přecházet až po kotníky.

„Odměřil tisíc a provedl mě vodou, vodou po kolena“ – odsud [víme], že je dovoleno přecházet až po kolena. „Odměřil tisíc a provedl mě, vodou po bedra“ – odsud [víme], že je dovoleno přecházet až po bedra. Odtud dál: „Odměřil tisíc – řeka, kterou jsem nemohl přejít“ (Ez 47,4–5).

Abaje řekl: Řeka je jiná, protože voda v ní rychle proudí.

Mohl bych [si myslet], že ji lze přejít plaváním? Verš učí: „Neboť voda stoupla, voda k plavání (sachu)“ (Ez 47,5). Co [znamená] „voda k plavání“? Plavání, neboť plavci se říká sajcha. Mohl bych [si myslet], že ji lze přejít malým člunem? Verš učí: „Nepojede po ní veslová loď“ (Iz 33,21). Mohl bych [si myslet], že ji lze přejít velkou lodí? Verš učí: „A mohutná loď ji nepřepluje“ (Iz 33,21). Z čeho to plyne? Jak to Rav Josef překládá do aramejštiny: Nepojede po ní rybářská loď a velké lodě ji nepřeplují.

Rabi Jehuda ben Pazi řekl: Ani anděl smrti nemá povolení ji přejít. Je psáno zde: „Nepojede po ní veslová (šajit) loď“, a je psáno tam: „Z putování (mi-šut) po zemi“ (Jb 1,7).

Rabi Pinchas řekl jménem Rav Huny ze Sepforis: Pramen, který vychází ze Svatyně svatých, je zpočátku jako tykadla kobylek. Jakmile dojde ke vchodu do Svatyně, stane se jako nit osnovy; jakmile dojde k předsíni, stane se jako nit útku; jakmile dojde ke vchodu do nádvoří, stane se jako hrdlo malé lahvičky. A to je to, co jsme se učili: Rabi Eliezer ben Jaakov říká: Voda