Keritot 12b כריתות

že o staré nečistotě – v čem se liší tuky a vstup do Svatyně, kde s ním souhlasí, protože kdyby chtěl, řekl by: „Byl jsem úmyslný“? I u staré nečistoty může vysvětlit svá slova, neboť kdyby chtěl, řekl by: „Nezůstal jsem ve své nečistotě, nýbrž jsem se ponořil“!

Ravina řekl: Ve skutečnosti [jde] o starou nečistotu, a to v případě, kdy mu svědci říkají: „Jedl jsi svaté věci v nečistotě těla“, a on jim říká: „Neznečistil jsem se.“ Zde totiž nemůže vysvětlit svá slova, protože nelze říci: „Nezůstal jsem v nečistotě, nýbrž jsem se ponořil.“

Co by jim řekl? „Ponořil jsem se a jedl jsem“? Kdyby jim tak řekl, jeho první slova by byla vyvrácena – přinejmenším co se týče nečistoty z jeho dotyku.

Rav Nachman řekl: Halacha je podle rabiho Jehudy. Rav Josef řekl: Řekl to jen [o případu], kdy je to mezi ním a jím samým a týká se to jeho samého.

Reš Lakiš řekl: Rabi Meir souhlasí s mudrci, že když mu dva řekli: „Obcoval jsi se zasnoubenou otrokyní“, a on říká: „Neobcoval jsem“, je mu věřeno, protože kdyby chtěl, řekl by jim: „Nedokončil jsem svůj styk.“

Rav Šešet řekl: Rabi Meir souhlasí s mudrci u nečistého nazíra, kterému dva řekli: „Znečistil ses“, a on říká: „Neznečistil jsem se“, že je osvobozen, protože kdyby chtěl, řekl by: „Dal jsem se zprostit svého nazírství.“

Abaje řekl: Rabi Meir souhlasí s mudrci, že když mu dva řekli: „Ty víš o svědectví [ve věci] toho a toho“, a on říká: „Nevěděl jsem“, je osvobozen, protože kdyby chtěl, řekl by: „Neměl jsem v úmyslu [podat] svědectví.“

„Snědl-li tuk a [znovu] tuk v jednom [období] nevědomosti“ atd.: Rabi Zejra vznesl námitku: Proč je povinen jen jednou obětí za hřích? Vždyť snědl dvě olivy tuku!

Abaje mu řekl: [Oběti] se dělí [podle] období nevědomosti, a zde je jen jedno období nevědomosti.

Někteří mu to namítají takto: Důvodem je, že [jde o] jedno období nevědomosti; z toho plyne, že ve dvou obdobích nevědomosti je povinen dvěma. Proč? Je to jeden název – tuk! Abaje mu řekl: [Oběti] se dělí [podle] období nevědomosti.

„Snědl-li tuk, krev, piggul a notar, je povinen“ atd.:

„Z jednoho druhu je povinen“ – to je přece samozřejmé! Reš Lakiš řekl jménem bar Tutiniho: [Jde o případ], kdy to snědl ze dvou mís, a podle rabiho Jehošuy, který říká, že mísy [povinnost] rozdělují.

Mohl bys myslet, že když to rabi Jehošua řekl, [platí to] ať k úlevě, či k přísnosti; proto nás to učí, že je povinen. Je tedy patrné, že to řekl k přísnosti, ale k úlevě to neřekl.

Někteří to říkají o poslední [části mišny]: „Ze dvou druhů je osvobozen“ – to je přece samozřejmé! Reš Lakiš řekl jménem bar Tutiniho: [Jde o případ], kdy to snědl ze dvou mís, a podle rabiho Jehošuy, který říká, že mísy [povinnost] rozdělují.

Mohl bys myslet, že když to rabi Jehošua řekl, řekl to k přísnosti, ale k úlevě to neřekl; proto nás to učí: ze dvou druhů je osvobozen.

Co [znamená] „ze dvou druhů“? Je to [přece] z jednoho druhu! A proč to nazývá dvěma druhy? Protože to snědl ze dvou mís; a učí, že je osvobozen. Je tedy patrné, že rabi Jehošua to řekl ať k úlevě, či k přísnosti.

Protože poslední [část mišny jedná o] jednom druhu a dvou mísách, první [část jedná o] jednom druhu a jedné míse – to je přece samozřejmé!

Ravina řekl: [Jde o případ], kdy si mezitím [hřích] uvědomil, a podle Rabana Gamliela, který říká, že u poloviny [trestného] množství nemá uvědomění význam.

Neboť jsme učili: Kdo napíše dvě písmena [o Šabatu] ve dvou obdobích nevědomosti, jedno ráno a jedno večer – Raban Gamliel [ho] zavazuje [k oběti] a mudrci [ho] osvobozují.

Raban Gamliel soudí, že u poloviny [trestného] množství nemá uvědomění význam, a mudrci soudí, že u poloviny [trestného] množství uvědomění význam má.

MIŠNA: Jak dlouho smí [člověk] prodlévat s jídlem? Jako by jedl pražená zrna; to jsou slova rabiho Meira. A mudrci říkají: [Jen] když prodlévá od začátku do konce [nanejvýš] po dobu snědení půl bochníku, je povinen.

Snědl-li nečisté pokrmy nebo vypil nečisté nápoje, vypil-li čtvrtinu [logu] vína a vstoupil do Svatyně a prodléval [tam] po dobu snědení půl bochníku, je povinen. Rabi Eliezer říká: Přerušil-li [pití] nebo přidal-li do něj jakékoli množství vody, je osvobozen.

GEMARA: Byla jim položena otázka: Řekl to rabi Meir k přísnosti, nebo k úlevě? [Snad] to řekl k přísnosti, a takto učí: „Jako by jedl pražená zrna“ – že i [když jí] celý den, a ačkoli je od začátku do konce více než doba snědení půl bochníku, protože prodlužuje své jídlo, je povinen; a mudrci mu řekli, že [jen] když prodlévá po dobu snědení půl bochníku, je povinen, [ale prodlévá-li] déle než po dobu snědení půl bochníku, je osvobozen?

Nebo snad to řekl k úlevě, a takto učí: „Jako by jedl pražená zrna“ – a to, když mezitím nepřerušil; ale přerušil-li mezitím, ačkoli je to od začátku do konce [v rámci] doby snědení půl bochníku, je osvobozen; a mudrci mu řekli: Protože je to od začátku do konce [v rámci] doby snědení půl bochníku, je povinen?

Pojď a slyš: „A mudrci říkají: [Jen] když prodlévá od začátku do konce [nanejvýš] po dobu snědení půl bochníku.“