Talmud česky

Keritot 2b כריתות

Babylonský talmud · Kodašim – Svaté věci · list 2b · 32 segmentů

1
GEMARA: K čemu potřebuji počet? Řekl rabi Jochanan: Že když je všechny spáchal v jednom [období] nevědomosti, je povinen [obětí] za každé jednotlivé.
גמ׳ מניינא למה לי א"ר יוחנן שאם עשאן כולן בהעלם אחת חייב על כל אחת ואחת
2
A dále, to, co jsme se učili: Hlavních prací [o Šabatu] je čtyřicet bez jedné – k čemu potřebuji počet? Že když je všechny vykonal v jednom [období] nevědomosti, je povinen za každou jednotlivou.
ותו הא דתנן אבות מלאכות מ' חסר אחת מניינא למה לי שאם עשאן כולן בהעלם אחת חייב על כל אחת ואחת
3
Dále, to, co jsme se učili: Čtyři [lidé] postrádají smíření – k čemu potřebuji počet?
תו הא דתנן ד' מחוסרי כפרה מניינא למה לי
4
Aby se vyloučil [názor] rabi Eliezera ben Jaakova, který řekl, že je jich pět. Neboť se učí v baraitě: Rabi Eliezer ben Jaakov říká: Proselyta postrádá smíření, dokud za něj není pokropena krev. Proto učí [Mišna] čtyři.
לאפוקי מדר' אליעזר בן יעקב דאמר ה' הוי דתניא ר' אליעזר בן יעקב אומר גר מחוסר כפרה עד שיזרק דם עליו אהכי תנא ד'
5
Dále, to, co jsme se učili: Čtyři [lidé] přinášejí [oběť] za úmysl jako za neúmysl – k čemu potřebuji počet?
תו הא דתנן ד' מביאין על הזדון כשגגה מניינא למה לי
6
Aby se vyloučil [názor] rabi Šimona. Neboť se učí v baraitě: Rabi Šimon říká: Přísaha o svěřeném majetku – její úmyslné [porušení] nebylo dáno ke smíření. Proto učí [Mišna] čtyři.
לאפוקי מדרבי שמעון דתניא רבי שמעון אומר שבועת הפקדון לא ניתן זדונה לכפרה אהכי תנא ד'
7
Dále, to, co jsme se učili: Pět [lidí] přináší jednu oběť za mnoho přestoupení – k čemu potřebuji počet?
תו הא דתנן ה' מביאין קרבן אחד על עבירות הרבה מניינא למה לי
8
Protože chce v závěru učit: nazír, který se znečistil mnoha nečistotami. A najdeš to tak, že se znečistil sedmého [dne] a znovu se znečistil sedmého. A kdo [je autorem]? Rabi Josi, syn rabi Jehudy, který řekl, že nazírství čistoty na něm platí již od sedmého [dne].
משום דקא בעי למיתנא סיפא נזיר אם נטמא טומאות הרבה ומשכחת לה כגון דאיטמי בשביעי וחזר ונטמא בשביעי ומני ר' יוסי בר' יהודה היא דאמר נזירות דטהרה מן שביעי הוא דחייל עליה
9
Neboť kdybys řekl, že je to Rabi – protože nazírství čistoty na něm neplatí až do osmého, jak to najdeš?
דאי תאמר רבי היא כיון דנזירות דטהרה עד שמיני לא חיילא עליה היכי משכחת לה
10
Jestliže se znečistil sedmého a znovu se znečistil sedmého, je to celé jedna prodloužená nečistota.
אי דנטמא בז' וחזר ונטמא בז' כולה חדא טומאה אריכתא היא
11
A jestliže se znečistil osmého a znovu se znečistil osmého – protože [mezitím] prošel dobou vhodnou k přinesení oběti, je povinen za každou jednotlivou. Z toho tedy vyplývá, že je to rabi Josi, syn rabi Jehudy.
ואי דנטמא בח' וחזר ונטמא בח' כיון דיצא בשעה הראויה להביא בה קרבן חייב על כל אחת ואחת אלא ש"מ רבי יוסי בר' יהודה היא
12
Co [říká] Rabi a co rabi Josi, syn rabi Jehudy? Neboť se učí v baraitě: „A posvětí svou hlavu v onen den“ (Nu 6,11) – v den přinesení jeho obětí; to jsou slova Rabiho. Rabi Josi, syn rabi Jehudy, říká: V den jeho oholení.
מאי רבי ומאי ר' יוסי בר' יהודה דתניא (במדבר ו, יא) וקדש את ראשו ביום ההוא ביום הבאת קרבנותיו דברי רבי ר' יוסי בר' יהודה אומר ביום תגלחתו
13
Dále, to, co jsme se učili: Pět [lidí] přináší oběť stoupající a klesající – k čemu potřebuji počet?
תו הא דתנן ה' מביאין קרבן עולה ויורד מניינא למה לי
14
Protože v závěru učí: Kníže je jako oni – pět; aby se vyloučil [názor] rabi Eliezera, který řekl, že kníže přináší kozla.
משום דקתני סיפא נשיא כיוצא בהן ה' לאפוקי מדר"א דאמר נשיא מביא שעיר
15
Dále, to, co jsme se učili: Čtyři hlavní druhy škod – k čemu potřebuji počet?
תו הא דתנן ד' אבות נזיקין מנינא למה לי
16
Aby se vyloučil [názor] rabi Hošaji, který řekl, že hlavních druhů škod je třináct. A podle rabi Hošaji, k čemu potřebuji počet? Aby se vyloučil [názor] rabi Chiji, který řekl, že hlavních druhů škod je dvacet čtyři. A podle rabi Chiji, k čemu potřebuji počet? Aby se vyloučil udavač a ten, kdo činí [oběť] piggul.
לאפוקי מדרבי אושעיא דאמר י"ג אבות נזיקין הן ולר' אושעיא מניינא למה לי לאפוקי מדרבי חייא דאמר כ"ד אבות נזיקין ולר' חייא מנינא למה לי לאפוקי מסור ומפגל
17
Řekl mistr: Že když je všechny spáchal v jednom [období] nevědomosti, je povinen za každé jednotlivé.
אמר מר שאם עשאן כולן בהעלם אחת חייב על כל אחת ואחת
18
Pochopitelně nemůžeš říci, že je úplně osvobozen, neboť je psáno: „Neboť každý, kdo učiní cokoli z těchto ohavností, budou vyhlazeni“ (Lv 18,29). Ale řekni: spáchal jedno – je povinen jedním; spáchal všechna v jednom [období] nevědomosti – je povinen jen jedním.
בשלמא פטור לגמרי לא מצית אמרת דכתיב (ויקרא יח, כט) כי כל אשר יעשה מכל התועבות האלה ונכרתו אלא אימא עבר חדא נתחייב חדא עבר כולהו בהעלם אחת אינו חייב אלא אחת
19
Řekl rabi Jochanan: Proto bylo vyhlazení u sestry vyčleněno [zvlášť] – aby se rozlišovalo.
אמר רבי יוחנן לכך יצאה כרת באחותו לחלק
20
Namítl Rav Bivaj bar Abaje: Řekni, že za sestru, kterou verš vyčlenil, ať je povinen jedním zvlášť, a za všechny ostatní, protože [byly spáchány] v jednom [období] nevědomosti, ať je povinen jen jedním.
מתקיף לה רב ביבי בר אביי אימא אחותו דפרט קרא ניחייב חדא עלה וכולן כיון דבהעלם אחת לא ניחייב אלא אחת
21
A nepřijímá snad Rav Bivaj bar Abaje toto, co se učí v baraitě: Každá věc, která byla zahrnuta v obecném pravidle a vyšla z obecného pravidla, aby učila, nevyšla učit o sobě samé, ale vyšla učit o celém obecném pravidle?
ולרב ביבי בר אביי מי לית ליה הדא דתניא כל דבר שהיה בכלל ויצא מן הכלל ללמד לא ללמד על עצמו יצא אלא ללמד על הכלל כולו יצא
22
Jak? „A duše, která bude jíst maso [z pokojné oběti]…“ (Lv 7,20) – což nebyly pokojné oběti zahrnuty mezi svatými věcmi? Proč byly vyčleněny?
כיצד (ויקרא ז, כ) והנפש אשר תאכל בשר וגו' והלא שלמים בכלל הקדשים היו למה יצאו
23
Aby se k nim přirovnávalo: Jako pokojné oběti jsou svatými věcmi oltáře a je se za ně povinen, tak za vše, co jsou svaté věci oltáře, je se povinen; vylučují se svaté věci určené na údržbu Chrámu.
להקיש אליהן מה שלמים שהן קדשי מזבח וחייבין עליהן אף כל שהן קדשי מזבח חייבין עליהן יצאו קדשי בדק הבית
24
Řekl mu Rav Bivaj: Právě z toho – což jsi tam neřekl, že se vylučují svaté věci na údržbu Chrámu?
אמר ליה רב ביבי בר מינה לאו מי אמרת התם יצאו קדשי בדק הבית
25
I zde: Jako sestra je zvláštní tím, že je zakázanou příbuznou a nemá povolení za života toho, kdo ji zakazuje, tak i každá, která nemá povolení za života toho, kdo ji zakazuje; vylučuje se vdaná žena, která má povolení [k sňatku s jiným] za života svého manžela [po rozvodu].
הכא נמי מה אחותו מיוחדת שהיא ערוה ואין לה היתר בחיי אוסרה אף כל שאין לה היתר בחיי אוסרה יצאה אשת איש שיש לה היתר בחיי בעלה
26
Řekl rabi Jona, a někteří říkají Rav Huna, syn Rav Jehošuy: Verš říká: „Neboť každý, kdo učiní cokoli z těchto ohavností…“ – protože jde o přirovnání, byly všechny zakázané příbuzné přirovnány k sestře: jako za sestru je se povinen zvlášť, tak i za každou je se povinen zvlášť.
א"ר יונה ואיתימא רב הונא בריה דרב יהושע אמר קרא כי כל אשר יעשה מכל התועבות וגו' הואיל וכך הקיש הוא הוקשו כל העריות כולן לאחותו מה אחותו חייבין עליה בפני עצמה אף כל חייבין עליה בפני עצמה
27
A podle rabi Jicchaka, který řekl: Všichni, kdo podléhají vyhlazení, byli zahrnuti [mezi trestané bičováním], a proč bylo vyhlazení u sestry vyčleněno? Aby se [za ni] soudilo vyhlazením a ne bičováním –
ולרבי יצחק דאמר חייבי כריתות בכלל היו ולמה יצאה כרת באחותו לדונה בכרת ולא במלקות
28
odkud má [pravidlo] rozlišování? Vyvozuje ho z: „A k ženě v nečistotě jejího odloučení se nepřiblížíš“ (Lv 18,19) – aby se rozlišovalo za každou jednotlivou ženu.
לחלק מנא ליה נפקא ליה (ויקרא יח, יט) מואל אשה בנדת טומאתה לא תקרב לחלק על כל אשה ואשה
29
A ať i rabíni vyvodí z „a k ženě v nečistotě jejího odloučení“! Ano, je to tak. Ale k čemu přichází vyhlazení u sestry? Potřebují ho k rozlišení mezi jeho sestrou, sestrou jeho otce a sestrou jeho matky.
ורבנן נמי תיפוק להו מואל אשה בנדת טומאתה אין ה"נ אלא כרת דאחותו למאי אתא מיבעי ליה לחלק על אחותו ועל אחות אביו ועל אחות אמו
30
K čemu jim to? K rozlišení – vždyť jsou to rozdílná jména a rozdílné osoby! Řekni tedy: k rozlišení za jeho sestru, která je zároveň sestrou jeho otce a sestrou jeho matky.
הני למה להו לחלק הרי שמות מוחלקין והרי גופים מוחלקים אלא אימא לחלק על אחותו שהיא אחות אביו ושהיא אחות אמו
31
A odkud to má rabi Jicchak? Vyvozuje to ze závěru verše, kde je psáno: „Odkryl nahotu své sestry“ (Lv 20,17).
ורבי יצחק הא מילתא מנ"ל נפקא ליה מן סיפא דקרא דכתיב (ויקרא כ, יז) ערות אחותו גלה
32
A rabíni – co dělají se [slovem] „sestra“ v závěru verše? Potřebují ho
ורבנן אחותו דסיפא דקרא מאי עבדי ליה מיבעי ליה

Originál: Keritot 2b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.

Nahlásit chybu nebo navrhnout opravu

Tlačítko otevře váš e-mailový program s předvyplněnou zprávou na adresu [email protected]. Když se nic neotevře, zkopírujte text a pošlete ho ručně.

Otevřít v e-mailu