Namítá rabi Zeira: Vyjímají se křiví svědkové (edim zomemim), protože v tom není čin. Ale proč? Vždyť je o nich psáno „podle úst [svědků]“! Řekl Rava: Křiví svědkové jsou jiní, protože [jejich svědectví] spočívá ve vidění.
מתיב רבי זירא יצאו עדים זוממין שאין בו מעשה ואמאי הא על פי כתיב בהן אמר רבא שאני עדים זוממין הואיל וישנן בראייה:
„Kdo jí lůj“: Učili naši rabíni: „Žádný lůj z býka, ovce a kozy nebudete jíst“ (Lv 7,23) – aby byl povinen za každý jednotlivě; to jsou slova rabi Jišmaela. A mudrci říkají: Je povinen jen jednou.
האוכל חלב: ת"ר (ויקרא ז, כג) כל חלב שור וכשב ועז לא תאכלו לחייב על כל אחת ואחת דברי ר' ישמעאל וחכ"א אינו חייב אלא אחת
Ve skutečnosti se rabi Jišmael domnívá, že se za souhrnný zákaz nebičuje, ale zde je to jiné, protože se mu verše jeví jako nadbytečné: Ať verš napíše „žádný lůj nebudete jíst“ – k čemu potřebuji „býka, ovce a kozy“? Z toho vyplývá, že k rozlišení.
לעולם סבר ר' ישמעאל אין לוקין על לאו שבכללות ושאני הכא דמייתרי ליה קראי נכתוב קרא כל חלב לא תאכלו שור וכשב ועז למה לי ש"מ לחלק
A rabíni: Kdyby nebylo psáno „býka, ovce a kozy“, řekl bych, že je míněn i lůj divoké zvěře. Proto napsal „býka, ovce a kozy“ – aby se řeklo, že je zakázán lůj z býka, ovce a kozy, ale [lůj] divoké zvěře je dovolen.
ורבנן אי לא כתיב שור וכשב ועז ה"א אפילו חלב חיה במשמע להכי כתב שור כשב ועז למימרא דחלב שור וכשב ועז הוא דאסור אבל דחיה שרי
Dobře mu odpovídají! Nýbrž toto je důvod rabi Jišmaela: domnívá se, že je-li tomu tak, ať napíše „žádný lůj z býka nebudete jíst“ – k čemu potřebuji „ovce a kozy“? Z toho vyplývá, že k rozlišení.
שפיר קאמרי ליה אלא היינו טעמא דרבי ישמעאל דקסבר א"כ לכתוב כל חלב שור לא תאכלו כשב ועז למה לי ש"מ לחלק
jako u Sinaje jsou divoká zvěř a ptáci jako oni, tak i u jedení jsou divoká zvěř a ptáci jako oni. Proto Milosrdný napsal „býka, ovce a kozy“ – aby se řeklo, že tyto jsou zakázány, ale divoká zvěř a ptáci jsou dovoleni.
מה גבי סיני חיה ועוף כיוצא בהן אף גבי אכילה חיה ועוף כיוצא בהן להכי כתב רחמנא שור וכשב ועז למימרא דהני דאסור אבל חיה ועוף שרי
Dobře mu odpovídají! Nýbrž toto je důvod: domnívá se, ať napíše „žádný lůj z ovce nebudete jíst“, nebo „žádný lůj z kozy nebudete jíst“ – k čemu potřebuji „býka, ovce a kozy“? Z toho vyplývá, že k rozlišení.
שפיר קא"ל אלא היינו טעמא דקסבר נכתוב כל חלב כשב לא תאכלו א"נ כל חלב עז לא תאכלו שור וכשב ועז למה לי ש"מ לחלק
A rabíni se domnívají: Kdyby napsal „žádný lůj z ovce“, řekl bych, že lůj z ovce je zakázán a [lůj z] býka a kozy dovolen. A pokud bys řekl: v čem je ovce silnější? V tom, že u ní přibyl tučný ocas.
ורבנן סברי אי כתב כל חלב כשב ה"א חלב כשב אסור ושור ועז שרי וכ"ת מאי אולמיה דכשב משום דנתרבה באליה
A jak učil rabi Chananja: Proč Písmo vyjmenovalo obětní části u býka, obětní části u ovce a obětní části u kozy? Neboť je psáno: „Avšak prvorozené z býka…“ (Nu 18,17).
וכדתנא ר' חנניא למה מנה הכתוב אימורין בשור ואימורים בכשב ואימורים בעז דכתיב (במדבר יח, יז) אך בכור שור וגו'
Jsou [všechny] potřeba. Neboť kdyby napsal [jen] býka, řekl bych, že ovci a kozu z něj neodvozujeme, protože lze namítnout: Co [platí] o býku, [platí] proto, že u něj přibylo úliteb.
צריכי דאי כתב שור ה"א כשב ועז לא ילפינן מיניה דאיכא למיפרך מה לשור שכן נתרבה בנסכים
Ať Milosrdný napíše kozu a odvoďme z ní býka a ovci! Lze namítnout: Co [platí] o koze, [platí] proto, že u ní přibylo [ustanovení] ohledně modloslužby.
נכתוב רחמנא עז ונילף שור וכשב מיניה איכא למיפרך מה לעז שכן נתרבה אצל עבודת כוכבים
Z jednoho neodvozujeme. Ať napíše dva a odvoďme jeden ze dvou. Který? Odvoďme býka z ovce a kozy – mají námitku: Co [platí] o ovci a koze, [platí] proto, že u nich přibylo [ustanovení] ohledně pesachu.
מן חד לא ילפינן נכתוב תרתי ונילף חדא מתרתי הי דין נילף שור מכשב ועז אית להון פירכא מה לכשב ועז שכן נתרבו אצל הפסח
Ať nenapíše ovci a odvoďme [ji] z býka a kozy – mají námitku: Co [platí] o býku a koze, [platí] proto, že u nich přibylo [ustanovení] ohledně modloslužby.
לא נכתוב כשב ונילף משור ועז אית להון פירכא מה לשור ועז שכן נתרבה אצל עבודת כוכבים
Ať nenapíše kozu a odvoďme [ji] z býka a ovce – mají námitku: Co [platí] o býku a ovci, [platí] proto, že v nich je stránka zvýšení. Proto se neodvozují jeden z druhého.
לא נכתוב עז ונילף משור וכשב אית להון פירכא מה לשור וכשב שכן יש בו צד ריבוי הלכך לא ילפי מהדדי
Dobře mu odpovídají! Nýbrž ve skutečnosti je důvod rabi Jišmaela, jak jsme řekli zpočátku: Je-li tomu tak, ať napíše „žádný lůj“ a mlčí. Co řekneš? Že to, že napsal „býka, ovce a kozy“, je k tomu, aby dovolil lůj divoké zvěře?
שפיר קא"ל אלא לעולם טעמא דרבי ישמעאל כדאמרינן מעיקרא דאם כן נכתוב כל חלב ולישתוק מאי אמרת האי דכתב שור וכשב ועז למשרי חלב חיה
Z toho plyne, že rabíni se domnívají, že neodvozujeme věc, jež se učí ze své souvislosti? Ne, všichni odvozují věc, jež se učí ze své souvislosti, a zde se přou v tomto: Rabi Jišmael se domnívá, že se odvozuje zákaz ze zákazu, ať ze zákazu, ať ze zákazu [spojeného s] vyhlazením.
מכלל דרבנן סברי לא ילפינן דבר למד מעניינו לא דכולי עלמא ילפינן דבר הלמד מעניינו והכא בהא פליגי רבי ישמעאל סבר למידין לאו מלאו בין מלאו ובין מלאו דכרת
Neboť [zákaz] „žádný lůj z býka, ovce a kozy“ [se odvozuje] ze zákazu „věčné ustanovení pro vaše pokolení ve všech vašich sídlech: žádný lůj a žádnou krev nebudete jíst“ (Lv 3,17), který je psán v souvislosti se svatými věcmi, a mezi svatými věcmi není divoká zvěř; i „žádný lůj z býka“ – když ho napsal bez určení, nelze pochybovat o divoké zvěři. Proto „býka, ovce a kozy“ přichází k rozlišení, aby byl povinen za každý jednotlivě.
דכל חלב שור וכשב ועז מלאו (ויקרא ג, יז) דחוקת עולם לדורותיכם בכל מושבותיכם כל חלב וכל דם לא תאכלו דכתיב בעניינא דקדשים ובקדשים לא אית בהון חיה אף כל חלב שור כי כתיב ליה סתמא ליכא לספוקי בחיה הלכך שור וכשב ועז לחלק הוא דאתא לחייב על כל אחת ואחת
A odvozujeme zákaz „žádný lůj“ a zákaz „věčné ustanovení“ z vyhlazení: „Neboť každý, kdo jí lůj ze zvířete, z něhož se přináší [oběť]…“ (Lv 7,25) – jako ono je k rozlišení, tak i toto je k rozlišení.
וילפינן לאו דכל חלב ולאו דחוקת עולם מכרת (ויקרא ז, כה) דכי כל אוכל חלב מן הבהמה אשר יקריבו ממנה מה ההוא לחלק אף הדין לחלק
A chceš-li, řekni, že toto je důvod rabínů, jak řekl Rav MariRav Zevidovi: Je-li tomu tak, ať je tučný ocas nesvatých zvířat zakázán! Řekl mu: O tobě říká verš: „Žádný lůj z býka, ovce a kozy“ – potřebujeme věc, která je společná všem třem, a ta [zde] není.
ואיבעית אימא היינו טעמייהו דרבנן כדאמר ליה רב מרי לרב זביד אלא מעתה אליה דחולין תיתסר אמר ליה עליך אמר קרא (ויקרא ז, כג) כל חלב שור וכשב ועז דבר השוה בשלשתן בעינן וליכא
Proto když přichází „býka, ovce a kozy“, přichází k tomu, aby dovolil tučný ocas nesvatých zvířat. A rabi Jišmael ti řekne: Je-li tomu tak, ať verš řekne „žádný lůj z býka“; k čemu potřebuji „ovce a kozy“? Z toho vyplývá, že k rozlišení.
הלכך כי אתא שור וכשב ועז למישרי אליה דחולין הוא דאתא ור' ישמעאל אמר לך א"כ לימא קרא כל חלב שור וכשב עז למה לי ש"מ לחלק
Řekl rabi Chanina: Rabi Jišmael souhlasí ohledně oběti, že přináší jen jednu oběť za hřích. Jaký je důvod? Protože tento zákaz není podobný zákazu zakázaných příbuzných.
א"ר חנינא מודה רבי ישמעאל לענין קרבן שאין מביא אלא חטאת אחת מ"ט דלא דמי הדין לאו ללאו דעריות
Že když jedl lůj a [znovu] lůj jedné kategorie ve dvou [obdobích] nevědomosti, je povinen dvěma; dvou kategorií v jednom [období] nevědomosti, je povinen dvěma.
שאם אכל חלב וחלב שם אחד בשני העלמות חייב שתים שתי שמות בהעלם אחת חייב שתים
Řekl Rami bar Chama Rav Chisdovi: Pochopitelně jedna kategorie ve dvou [obdobích] nevědomosti – je povinen dvěma, protože [období] nevědomosti rozlišují. Ale dvě kategorie v jednom [období] nevědomosti – proč je povinen dvěma? Vždyť potřebujeme rozlišené [období] nevědomosti, a to tu není!
א"ל רמי בר חמא לרב חסדא בשלמא שם אחד בשני העלמות חייב שתים משום דהעלמות מחלקין אלא שני שמות בהעלם אחת אמאי חייב שתים הא בעינן העלמות מוחלקין וליכא
Řekl mu: Čím se zde zabýváme? Například když jedl lůj, který byl notar, takže je povinen kvůli notar a kvůli loji. Řekl mu: Je-li tak, ať je povinen i kvůli svaté věci!
א"ל הכא במאי עסקינן כגון דאכל חלב דנותר דמחייב משום נותר ומשום חלב א"ל א"כ ניחייב נמי משום קודש
Nýbrž řekl Rav Šešet: Například když jedl posvěcený lůj, a je to rabi Jehuda. Neboť se učí v baraitě: Jedl lůj z mršiny, jedl lůj z posvěcených [zvířat] – je povinen dvěma. Rabi Jehuda říká: [Za] lůj z posvěcených [zvířat] je bičován třikrát.
אלא אמר רב ששת כגון דאכל חלב דהקדש ור' יהודה היא דתניא אכל חלב נבלה אכל חלב מוקדשין חייב שתים ר' יהודה אומר חלב מוקדשין לוקה שלש
Smáli se tomu na Západě: Ať to vyloží [o případu], kdy [jedl] lůj z býka, ovce a kozy, a je to rabi Jišmael, který řekl, že je bičován třikrát!
מחייכו עלה במערבא ונוקמה כגון חלב דשור וכשב ועז ור' ישמעאל היא דאמר לוקה שלש
Originál: Keritot 4a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.