Ketubot 103b כתובות

a ustavte zasedání [učení] po třiceti dnech. Šimon, můj syn, je mudrc; Gamliel, můj syn, je nasi; Chanina bar Chama ať sedí v čele.

„Nekonejte za mne smuteční řeči po městech“: Mysleli si, že to řekl kvůli námaze. Když však viděli, že konají smuteční řeči ve velkých městech a všichni přicházejí, řekli: Vyvoď z toho, že to řekl kvůli [své] cti.

„Ustavte zasedání po třiceti dnech“: [Neboť řekl:] Nejsem lepší než Mojžíš, náš učitel, o němž je psáno: „Synové Izraele oplakávali Mojžíše na moábských pláních třicet dní“ (Dt 34,8). Třicet dní konali smuteční řeči ve dne i v noci; od té doby dále konali smuteční řeči ve dne a v noci studovali, nebo konali smuteční řeči v noci a ve dne studovali, až dokud nedokončili smuteční řeči za dvanáct měsíců roku.

V den, kdy Rabi zesnul, vyšel nebeský hlas a řekl: Každý, kdo byl přítomen Rabiho skonu, je určen pro život budoucího světa. Jistý pradlák přicházel k němu každý den; onoho dne nepřišel. Když to uslyšel, vystoupil na střechu, spadl na zem a zemřel. Vyšel nebeský hlas a řekl: I ten pradlák je určen pro život budoucího světa.

„Šimon, můj syn, je mudrc“: Co tím říká? Říká toto: Ačkoli Šimon, můj syn, je mudrc, Gamliel, můj syn, [bude] nasi.

Levi řekl: Je to třeba říkat? Rabi Šimon, syn Rabiho, řekl: Je to třeba pro tebe a pro tvé kulhání. Co mu činilo potíž? Vždyť verš říká: „Ale království dal Jehoramovi, protože byl prvorozený“ (2Pa 21,3).

Ten [Jehoram] zaujímal místo svých otců, ale Raban Gamliel nezaujímal místo svých otců.

A proč to tedy Rabi učinil? I když nezaujímal místo svých otců v moudrosti, v bázni před hříchem místo svých otců zaujímal.

„Chanina bar Chama ať sedí v čele“: Rabi Chanina to nepřijal, protože rabi Afes byl o dva a půl roku starší než on. Rabi Afes zasedl v čele a rabi Chanina seděl venku; přišel Levi a posadil se k němu.

Rabi Afes zesnul a rabi Chanina zasedl v čele; Levi pak neměl nikoho, s kým by seděl, a přišel do Babylónie. A to je to, co řekli Ravovi: Velký muž přišel do Nehardey, kulhá a vyložil, že věnec [nevěsty] je dovolen. Řekl: Vyvoď z toho, že rabi Afes zesnul, rabi Chanina zasedl v čele, Levi neměl nikoho, s kým by seděl, a přišel.

Ale proč neříci, že zesnul rabi Chanina a rabi Afes seděl dále, jak seděl, a Levi neměl nikoho, s kým by seděl, a přišel? – Chceš-li, řekni: Levi se rabi Afesovi podřizoval.

A chceš-li, řekni: Protože [Rabi] řekl: „Chanina bar Chama ať sedí v čele“, nebylo možné, aby nevládl, neboť o spravedlivých je psáno: „Co rozhodneš, to se ti splní“ (Jb 22,28).

Ale byl tu přece rabi Chija! – Ten zesnul [dříve]. Vždyť rabi Chija řekl: Viděl jsem Rabiho hrob a ronil jsem nad ním slzy! – Obrať [jména].

Vždyť rabi Chija řekl: Toho dne, kdy zemřel Rabi, ustala svatost! – Obrať [jména].

Vždyť je učeno: Když Rabi onemocněl, vešel k němu rabi Chija a nalezl ho, jak pláče. Řekl mu: Rabi, proč pláčeš? Vždyť je učeno: Zemře-li [člověk] uprostřed smíchu, je to pro něj dobré znamení; uprostřed pláče – zlé znamení; s tváří vzhůru – dobré znamení; s tváří dolů – zlé znamení; s tváří k lidem – dobré znamení; ke zdi – zlé znamení; s tváří zelenou – zlé znamení; se žlutou a červenou – dobré znamení; zemře-li v předvečer Šabatu – dobré znamení; na konci Šabatu – zlé znamení; zemře-li v předvečer Jom kipur – zlé znamení; na konci Jom kipur – dobré znamení; zemře-li na nemoc střev – dobré znamení, protože většina spravedlivých umírá na nemoc střev.

Odpověděl mu: Pláču nad Tórou a přikázáními.

Chceš-li, řekni: Obrať [jména]; a chceš-li, řekni: Vskutku neobracej – rabi Chija byl zaměstnán přikázáními, a Rabi si myslel, že ho [od nich] neodvádí.

A to je to, že když se přeli rabi Chanina a rabi Chija, řekl rabi Chanina rabi Chijovi: Se mnou se přeš? Kdyby, nedej Bůh, byla Tóra zapomenuta v Izraeli, obnovím ji svým bystrým uvažováním.

Rabi Chija mu řekl: Já působím, aby Tóra nebyla zapomenuta v Izraeli. Přináším len, seju ho, spřádám sítě, chytám gazely, jejich maso dávám jíst sirotkům, z kůží gazel zhotovuji svitky, jdu do města, kde nejsou učitelé dětí, napíšu pět knih Tóry pro pět dětí a naučím šest oddílů Mišny šest dětí. Každému z nich řeknu: Nauč svůj oddíl svého druha.

A to je to, co řekl Rabi: Jak velké jsou činy Chijovy! Rabi Šimon, syn Rabiho, mu řekl: Dokonce větší než tvé? Řekl mu: Ano. Rabi Jišmael, syn rabi Josiho, mu řekl: Dokonce [větší] než mého otce? Řekl mu: Nedej Bůh! Ať se takové [slovo] v Izraeli neozve.

Řekl jim: Potřebuji svého mladšího syna. Vešel k němu rabi Šimon. Předal mu řády moudrosti.

Řekl jim: Potřebuji svého staršího syna. Vešel k němu Raban Gamliel a předal mu řády úřadu nasiho. Řekl mu: Můj synu, veď svůj úřad nasiho vznešeně, vrhej mezi žáky žluč.

Je tomu tak? Vždyť je psáno: „Ty, kdo se bojí Hospodina, ctí“ (Ž 15,4), a mistr řekl: To je Jóšafat, král judský; když spatřil učence, vstal ze svého trůnu, objal ho, políbil ho a nazýval ho: Můj mistře, můj mistře, můj pane, můj pane!

To není potíž: jedno v soukromí, druhé na veřejnosti.

Je učeno: Rabi leží v Cipori, ale místo je pro něj připraveno v Bejt Šearim. Vždyť je učeno: „Spravedlnosti, [jen] spravedlnosti se drž“ (Dt 16,20) – jdi za Rabim do Bejt Šearim!

Rabi byl v Bejt Šearim, ale když onemocněl, přivezli ho do Cipori,