Ketubot 109b כתובות

ale soudci podepisují, i když ji nepřečetli.

„Učinil ho hraničním znamením pro jiného“: Abaje řekl: Neučili to, leda [učinil-li tak] pro jiného; ale [učinil-li tak] pro sebe, o svůj nárok nepřišel,

neboť [může] říci: „Kdybych mu to tak neudělal, neprodal by mi [ten pozemek].“ Co bys mohl říci? Že měl učinit tajné prohlášení [o nucenosti]? Tvůj přítel má přítele a přítel tvého přítele má přítele.

Jeden [muž], který učinil [pole] hraničním znamením pro jiného, vznesl nárok, zemřel a ustanovil poručníka. Poručník přišel před Abajeho. [Abaje] mu řekl: Učinil-li ho hraničním znamením pro jiného, přišel o svůj nárok.

[Poručník] řekl: Kdyby otec sirotků žil, tvrdil by a řekl: „Udělal jsem ti [hranici jen u] jedné brázdy.“ Řekl mu: Dobře říkáš, neboť rabi Jochanan řekl: Tvrdil-li a řekl: „Udělal jsem ti [hranici jen u] jedné brázdy,“ je věrohodný. Jdi a dej mu aspoň jednu brázdu.

Na ní byla řada palem. [Poručník] mu řekl: Kdyby otec sirotků žil, tvrdil by a řekl: „Znovu jsem ji od něj koupil.“ Řekl mu: Dobře říkáš, neboť rabi Jochanan řekl: Tvrdil-li a řekl: „Znovu jsem ji od něj koupil,“ je věrohodný. Abaje řekl: Kdo ustanovuje poručníka, ať ustanoví takového, jako je tento, který umí obracet [věci] ve prospěch sirotků.

MIŠNA: Kdo odešel do zámoří a cesta k jeho poli se ztratila – Admon říká: Ať chodí nejkratší [cestou]. Mudrci však říkají: Ať si koupí cestu, [třeba] za sto mín, nebo ať létá vzduchem.

GEMARA: Jaký je důvod mudrců? Vždyť Admon říká dobře! Rav Jehuda řekl jménem Rava: Jde o případ, kdy ho obklopili čtyři lidé ze čtyř stran. – Je-li tomu tak, jaký je důvod Admona?

Rava řekl: [Jde-li o] čtyři, kteří přišli [jako právní nástupci] od čtyř, nebo o čtyři, kteří přišli od jednoho, všichni souhlasí, že ho může odbýt. Přou se o jednoho, který přišel od čtyř.

Admon se domnívá: V každém případě mám u tebe cestu. A mudrci se domnívají: [Ten může říci:] „Budeš-li mlčet, mlč; a ne-li, vrátím listiny jejich majitelům a nebudeš se s nimi moci soudit.“

Jeden [muž] řekl: „Palmu mé dceři.“ Sirotci šli a rozdělili si majetek a nedali jí palmu. Rav Josef chtěl říci, že je to [případ] naší mišny.

Abaje mu řekl: Je to srovnatelné? Tam ho každý z nich může odbýt, zde je palma u nich [všech]. Jaká je jejich náprava? Ať jí dají palmu, a pak ať [majetek] rozdělí znovu od začátku.

Jeden [muž] řekl: „Palmu mé dceři.“ Zemřel a zanechal dvě poloviny palem.

Rav Aši seděl a činilo mu to potíž: Nazývají lidé dvě poloviny palem palmou, nebo ne? Rav Mordechaj řekl Rav Ašimu: Tak řekl Avimi z Hagronji jménem Ravy: Lidé nazývají dvě poloviny palem palmou.