Talmud česky

Ketubot 110a כתובות

Babylonský talmud · Našim – Ženy · list 110a · 21 segmentů

1
MIŠNA: Kdo předloží dlužní úpis proti druhému, a ten předloží [listinu], že mu [věřitel] prodal pole – Admon říká: [Dlužník] může říci: „Kdybych ti dlužil, měl sis vzít své, když jsi mi prodával to pole.“ Mudrci však říkají: Tento byl bystrý, že mu prodal pozemek, protože si ho [pak] může vzít jako zástavu.
מתני׳ המוציא שטר חוב על חברו והלה הוציא שמכר לו את השדה אדמון אומר יכול הוא שיאמר אילו הייתי חייב לך היה לך להפרע את שלך כשמכרת לי את השדה וחכ"א זה היה פקח שמכר לו את הקרקע מפני שהוא יכול למשכנו:
2
GEMARA: Jaký je důvod mudrců? Vždyť Admon říká dobře! Tam, kde nejdřív dávají peníze a pak píší listinu, všichni souhlasí, že mu může říci: „Měl sis vzít své, když jsi mi prodával to pole.“
גמ׳ מ"ט דרבנן שפיר קאמר אדמון באתרא דיהבי זוזי והדר כתבי שטרא כ"ע לא פליגי דמצי א"ל היה לך לפרוע את שלך כשמכרת לי את השדה
3
Přou se tam, kde nejdřív píší listinu a pak dávají peníze. Admon se domnívá, že měl učinit tajné prohlášení; a mudrci se domnívají: Tvůj přítel má přítele a přítel tvého přítele má přítele.
כי פליגי באתרא דכתבי שטרא והדר יהבי זוזי אדמון סבר איבעי ליה למימסר מודעא ורבנן סברי חברך חברא אית ליה וחברא דחברך חברא אית ליה:
4
MIŠNA: Dva, kteří předložili dlužní úpisy jeden proti druhému – Admon říká: „Kdybych ti dlužil, jak to, že sis ode mne půjčuješ?“ Mudrci však říkají: Tento vymáhá svůj dlužní úpis a tamten vymáhá svůj dlužní úpis.
מתני׳ שנים שהוציאו שטר חוב זה על זה אדמון אומר אילו הייתי חייב לך כיצד אתה לוה ממני וחכ"א זה גובה שטר חובו וזה גובה שטר חובו:
5
GEMARA: Bylo řečeno: Dva, kteří předložili dlužní úpisy jeden proti druhému – Rav Nachman řekl: Tento vymáhá a tamten vymáhá. Rav Šešet řekl: K čemu přehazovat pytle? Nýbrž tento zůstává při svém a tamten zůstává při svém.
גמ׳ אתמר שנים שהוציאו שטר חוב זה על זה רב נחמן אמר זה גובה וזה גובה רב ששת אמר הפוכי מטרתא למה לי אלא זה עומד בשלו וזה עומד בשלו
6
Všichni souhlasí, že [mají-li oba] nejlepší a nejlepší [půdu], střední a střední, nejhorší a nejhorší, je to jistě přehazování pytlů.
דכולי עלמא עידית ועידית בינונית ובינונית זיבורית וזיבורית ודאי הפוכי מטרתא הוא
7
Přou se tam, kde jeden má střední a druhý nejhorší [půdu]. Rav Nachman se domnívá: Tento vymáhá a tamten vymáhá – domnívá se, že se oceňuje podle jeho [vlastního majetku].
כי פליגי דאית ליה לחד בינונית ולחד זיבורית רב נחמן סבר זה גובה וזה גובה קסבר בשלו הן שמין
8
Přijde majitel nejhorší [půdy] a vymůže si střední, která je pro něj nejlepší; a přijde onen a vezme si nejhorší.
אתי בעל זיבורית וגבי ליה לבינונית דהוה גביה עידית ואתא ההוא ושקיל זיבורית
9
Rav Šešet však řekl: K čemu přehazovat pytle? Domnívá se, že se oceňuje podle [majetku] všech lidí; nakonec, když onen přijde, vezme si [zpět] svou vlastní střední.
ורב ששת אמר הפוכי מטרתא למה לי קסבר בשל כל אדם הן שמין סוף סוף כי אתי ההוא בינונית דנפשיה קשקיל
10
A podle Rav Nachmana – proč myslíš, že majitel nejhorší [půdy] přijde jako první? Ať přijde jako první majitel střední, vymůže si nejhorší, a [druhý] mu ji pak zase vymůže zpět!
ולרב נחמן מאי חזית דאתי בעל זיבורית ברישא ליתי בעל בינונית ברישא וליגבי זיבורית וליהדר וליגבי ניהליה
11
Je to třeba [pro případ], kdy ho žaloval jako první. – Nakonec, když přijdou vymáhat, přijdou spolu!
לא צריכא דקדים תבעיה סוף סוף כי אתו למגבי בהדי הדדי קאתו
12
Nýbrž je to třeba [pro případ], kdy jeden má nejlepší a střední a druhý má nejhorší. Jeden mistr se domnívá, že se oceňuje podle jeho [vlastního majetku], a druhý mistr se domnívá, že se oceňuje podle [majetku] všech lidí.
אלא לא צריכא דאית ליה לחד עידית ובינונית ואית ליה לחד זיבורית מר סבר בשלו הן שמין ומר סבר בשל כל אדם הן שמין
13
Máme mišnu: „Mudrci však říkají: Tento vymáhá a tamten vymáhá.“ Rav Nachman to vysvětlil podle Rav Šešeta: Když si jeden půjčil na deset [dní] a druhý na pět.
תנן וחכ"א זה גובה וזה גובה תרגמה רב נחמן אליבא דרב ששת כגון שלוה זה לעשר וזה לחמש
14
Jak to vypadá? Řekneš-li, že první na deset a druhý na pět – v takovém případě by Admon říkal: „Kdybych ti dlužil, jak to, že si ode mne půjčuješ?“ Vždyť ještě nenastala doba [splatnosti]! Nýbrž první na pět a druhý na deset.
ה"ד אילימא ראשון לעשר ושני לחמש בהא לימא אדמון אילו הייתי חייב לך כיצד אתה לוה ממני הא לא מטא זמניה אלא ראשון לחמש ושני לעשר
15
Jak to vypadá? Jestliže nastala doba [splatnosti], jaký je důvod mudrců? A jestliže nenastala doba – vždyť nenastala doba, a jaký je důvod Admona?
ה"ד אי דמטא זמניה מ"ט דרבנן ואי דלא מטא זמניה הא לא מטא זמניה ומ"ט דאדמון
16
Je to třeba [pro případ], kdy [si půjčil] právě v ten den, kdy se naplňuje pět [dní]. Jeden mistr se domnívá, že člověk si půjčuje i na jediný den, a druhý mistr se domnívá, že si člověk na jediný den nepůjčuje.
לא צריכא דאתא בההוא יומא דמשלם חמש מר סבר עביד איניש דיזיף ליומיה ומ"ס לא עביד איניש דיזיף ליומיה
17
Rami bar Chama řekl: Zde mluvíme o sirotcích: sirotci vymáhat mohou, ale od nich se vymáhat nedá. – Vždyť [mišna] učí: „Tento vymáhá a tamten vymáhá“! – [Míní se:] tento vymáhá, a tamten by byl oprávněn vymáhat, ale nemá [od koho].
רמי בר חמא אמר הכא ביתמי עסקינן דיתמי מיגבא גבי אגבויי לא מגבינן מינייהו והא זה גובה וזה גובה קתני זה גובה וזה ראוי לגבות ואין לו
18
Rava řekl: Proti tomu jsou dvě námitky. Za prvé, [mišna] učí: „Tento vymáhá a tamten vymáhá“; a dále: ať vymůže pozemek pro sirotky a pak ať ho od nich zase vymůže, podle Rav Nachmana, neboť Rav Nachman řekl jménem Raby bar Avuhy: Sirotci, kteří vymohli pozemek za dluh svého otce – věřitel se vrací a vymáhá jej od nich. Je to potíž.
אמר רבא שתי תשובות בדבר חדא דזה גובה וזה גובה קתני ועוד לגבינהו ארעא ליתמי וליהדר וליגבינהו מינייהו כדרב נחמן דאמר ר"נ אמר רבה בר אבוה יתומים שגבו קרקע בחובת אביהן בעל חוב חוזר וגובה אותן מהן קשיא
19
Ať to tedy vyloží tak, že sirotci mají nejhorší [půdu] a on má nejlepší a střední: sirotci jdou, vymohou si střední a jemu dají vymoci nejhorší; neboť i když se oceňuje podle [majetku] všech lidí, z majetku sirotků se vymáhá jen z nejhorší [půdy].
ולוקמה דאית להו ליתמי זיבורית ואית ליה לדידיה עידית ובינונית דאזלי יתמי גבו בינונית ומגבו ליה זיבורית דאי נמי בשל כל אדם הן שמין הא אין נפרעין מנכסי יתומים אלא מזיבורית
20
To platí tam, kde [věřitel] nic nezabral; ale tam, kde zabral, zabral.
הני מילי היכא דלא תפס אבל היכא דתפס תפס:
21
MIŠNA: Tři země [se rozlišují] pro manželství: Judsko, Zajordání a Galilea. Nevyvádí se [žena] z města do města ani z velkoměsta do velkoměsta [v jiné zemi]; ale v téže zemi se vyvádí z města do města a z velkoměsta do velkoměsta,
מתני׳ שלש ארצות לנשואין יהודה ועבר הירדן והגליל אין מוציאין מעיר לעיר ומכרך לכרך אבל באותה הארץ מוציאין מעיר לעיר ומכרך לכרך

Originál: Ketubot 110a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.

Nahlásit chybu nebo navrhnout opravu

Tlačítko otevře váš e-mailový program s předvyplněnou zprávou na adresu [email protected]. Když se nic neotevře, zkopírujte text a pošlete ho ručně.

Otevřít v e-mailu