A dále řekli: Jicchak, Šimon a Hošaja řekli jedno a totéž: Halacha je podle rabi Jehudy ohledně mul, neboť je učeno: Rabi Jehuda říká: Mule, která se říjí – nepřipouští se k ní ani kůň, ani osel, nýbrž [jen] její druh.
וכן אמרו יצחק ושמעון ואושעיא אמרו דבר אחד הלכה כר' יהודה בפרדות דתניא רבי יהודה אומר פרדה שתבעה אין מרביעין עליה לא סוס ולא חמור אלא מינה
Rav Nachman bar Jicchak řekl: Jicchak – to je rabi Jicchak Nafcha; Šimon – to je rabi Šimon ben Pazi, a někteří říkají Reš Lakiš; Hošaja – to je rabi Hošaja Berabi.
אמר רב נחמן בר יצחק יצחק זה רבי יצחק נפחא שמעון זה ר"ש בן פזי ואמרי לה ר"ל אושעיא זה רבי אושעיא ברבי
Rabi Elazar řekl: Lidé neznalí [Tóry] neožijí, neboť je řečeno: „Mrtví neožijí...“ (Iz 26,14). Tak je i učeno: „Mrtví neožijí“ – mohl bys myslet, že [to platí] o všech? Proto verš učí: „Stíny (refaim) nepovstanou“ – verš mluví o tom, kdo se uvolňuje (merape) od slov Tóry.
אמר ר' אלעזר עמי הארצות אינן חיים שנאמר (ישעיהו כו, יד) מתים בל יחיו וגו' תניא נמי הכי מתים בל יחיו יכול לכל ת"ל רפאים בל יקומו במרפה עצמו מדברי תורה הכתוב מדבר
Rabi Jochanan mu řekl: Jejich Pánu není milé, že jim to říkáš. Ten [verš] je psán o tom, kdo se oddal modloslužbě. Odpověděl mu: Vykládám jiný verš, neboť je psáno: „Neboť tvá rosa je rosou světel a země vydá stíny“ (Iz 26,19). Každý, kdo užívá světla Tóry, toho světlo Tóry oživí; a kdo neužívá světla Tóry, toho světlo Tóry neoživí.
א"ל ר' יוחנן לא ניחא למרייהו דאמרת להו הכי ההוא במרפה עצמו לעבודת כוכבים הוא דכתיב א"ל מקרא אחר אני דורש דכתיב (ישעיהו כו, יט) כי טל אורות טליך וארץ רפאים תפיל כל המשתמש באור תורה אור תורה מחייהו וכל שאין משתמש באור תורה אין אור תורה מחייהו
Když viděl, že se trápí, řekl mu: Mistře, našel jsem pro ně nápravu z Tóry: „Ale vy, kteří lnete k Hospodinu, svému Bohu, jste dnes všichni živi“ (Dt 4,4). Je snad možné přilnout k Šechině? Vždyť je psáno: „Neboť Hospodin, tvůj Bůh, je oheň stravující“ (Dt 4,24)!
כיון דחזייה דקמצטער א"ל רבי מצאתי להן תקנה מן התורה (דברים ד, ד) ואתם הדבקים בה' אלהיכם חיים כולכם היום וכי אפשר לדבוקי בשכינה והכתיב (דברים ד, כד) כי ה' אלהיך אש אוכלה
Nýbrž každý, kdo provdá svou dceru za učence, kdo provozuje obchod pro učence a kdo poskytuje učencům užitek ze svého majetku, tomu to verš počítá, jako by přilnul k Šechině.
אלא כל המשיא בתו לתלמיד חכם והעושה פרקמטיא לתלמידי חכמים והמהנה תלמידי חכמים מנכסיו מעלה עליו הכתוב כאילו מדבק בשכינה
Podobně můžeš říci: „milovat Hospodina, svého Boha, a lnout k němu“ (Dt 30,20). Je snad možné, aby člověk přilnul k Šechině? Nýbrž každý, kdo provdá svou dceru za učence, kdo provozuje obchod pro učence a kdo poskytuje učencům užitek ze svého majetku, tomu to verš počítá, jako by přilnul k Šechině.
כיוצא בדבר אתה אומר (דברים ל, כ) לאהבה את ה' אלהיך ולדבקה בו וכי אפשר לאדם לידבק בשכינה אלא כל המשיא בתו לתלמיד חכם והעושה פרקמטיא לתלמידי חכמים והמהנה תלמידי חכמים מנכסיו מעלה עליו הכתוב כאילו מדבק בשכינה
Rabi Chija bar Josef řekl: Spravedliví jednou vyraší a vystoupí v Jeruzalémě, neboť je řečeno: „a vykvetou z města jako bylina země“ (Ž 72,16), a „město“ není nic jiného než Jeruzalém, neboť je řečeno: „Budu chránit toto město“ (2Kr 19,34).
א"ר חייא בר יוסף עתידין צדיקים שמבצבצין ועולין בירושלים שנאמר (תהלים עב, טז) ויציצו מעיר כעשב הארץ ואין עיר אלא ירושלים שנאמר (מלכים ב יט, לד) וגנותי אל העיר הזאת
A rabi Chija bar Josef řekl: Spravedliví jednou povstanou ve svých šatech. [Plyne to] úsudkem od lehčího k těžšímu z pšenice: Jestliže pšenice, která je pohřbena nahá, vychází v mnoha obalech, tím spíše spravedliví, kteří jsou pohřbeni ve svých šatech.
וא"ר חייא בר יוסף עתידים צדיקים שיעמדו במלבושיהן ק"ו מחטה מה חטה שנקברה ערומה יוצאה בכמה לבושין צדיקים שנקברו בלבושיהן על אחת כמה וכמה
Naši mistři učili: „Ať je hojnost obilí v zemi, na vrcholcích hor“ – řekli: Pšenice jednou vyroste vysoko jako palma a vystoupí na vrcholky hor. A kdybys řekl, že bude námaha ji sklidit, verš učí: „jeho plod zašumí jako Libanon“ (Ž 72,16) – Svatý, budiž požehnán, přivede vítr ze svých pokladnic, zavane na ni a uvolní její jemnou mouku; člověk vyjde na pole, přinese plnou hrst, a z ní je jeho obživa i obživa lidí jeho domu.
ת"ר יהי פסת בר בארץ בראש הרים אמרו עתידה חטה שתתמר כדקל ועולה בראש הרים ושמא תאמר יש צער לקוצרה תלמוד לומר (תהלים עב, טז) ירעש כלבנון פריו הקב"ה מביא רוח מבית גנזיו ומנשבה עליה ומשרה את סלתה ואדם יוצא לשדה ומביא מלא פיסת ידו וממנה פרנסתו ופרנסת אנשי ביתו
„S tukem ledvin pšenice“ (Dt 32,14) – řekli: Pšenice jednou bude [velká] jako dvě ledviny velkého býka. A nediv se tomu, neboť liška si udělala hnízdo v tuřínu; zvážili ho a zjistili, že má šedesát liter podle litry z Cipori.
(דברים לב, יד) עם חלב כליות חטה אמרו עתידה חטה שתהא כשתי כליות של שור הגדול ואל תתמה שהרי שועל קינן בלפת ושקלוהו ומצאו בו ששים ליטרין בליטרא של צפורי
Je učeno: Rav Josef řekl: Stala se událost v Šichinu s jedním, kterému jeho otec zanechal tři stonky hořčice. Jeden z nich se rozštěpil a našlo se v něm devět kavů hořčice, a jeho dřevem pokryli hrnčířskou chýši. Rabi Šimon ben Tachlifa řekl: Otec nám zanechal stvol zelí a vystupovali jsme a sestupovali po něm po žebříku.
תניא אמר רב יוסף מעשה בשיחין באחד שהניח לו אביו שלשה בדי חרדל ונפשח אחד מהן ונמצאו בו תשעה קבין חרדל ועציו סיככו בו סוכת יוצרין: אמר ר"ש בן תחליפא קלח של כרוב הניח לנו אבא והיינו עולים ויורדים בו בסולם
„A krev hroznů budeš pít jako víno (chemer)“ (Dt 32,14) – řekli: Není budoucí svět jako tento svět. Na tomto světě je námaha sbírat a šlapat [hrozny]; na budoucím světě [člověk] přiveze jediný hrozen na voze nebo na lodi, postaví ho v koutě svého domu a čerpá z něj jako z velkého sudu, a jeho dřevem topí pod hrncem. A není jediné bobule, v níž by nebylo třicet džbánů vína, neboť je řečeno: „A krev hroznů budeš pít jako víno (chemer)“ – nečti „chemer“, nýbrž „chomer“ [velká míra].
(דברים לב, יד) ודם ענב תשתה חמר אמרו לא כעולם הזה העולם הבא העולם הזה יש בו צער לבצור ולדרוך העולם הבא מביא ענוה אחת בקרון או בספינה ומניחה בזוית ביתו ומספק הימנה כפטוס גדול ועציו מסיקין תחת התבשיל ואין לך כל ענבה וענבה שאין בה שלשים גרבי יין שנא' (דברים לב, יד) ודם ענב תשתה חמר אל תקרי חמר אלא חומר
Když přišel Rav Dimi, řekl: Co znamená, co je psáno: „Přivazuje k vinné révě své oslátko (iro)“ (Gn 49,11)? Není v zemi Izraele jediné révy, k jejímuž sběru by nebylo třeba [celého] jednoho města (ir). „A k ušlechtilé révě mládě své oslice“ (Gn 49,11) – není v zemi Izraele jediného neplodného stromu, který by nenesl náklad dvou oslic. A kdybys řekl, že v [hroznech] není víno, verš učí: „Pere ve víně své roucho“ (Gn 49,11). A kdybys řekl, že [víno] není červené, verš učí: „A krev hroznů budeš pít jako víno“ (Dt 32,14).
כי אתא רב דימי אמר מאי דכתיב (בראשית מט, יא) אוסרי לגפן עירה אין לך כל גפן וגפן שבא"י שאין צריך עיר אחת לבצור (בראשית מט, יא) ולשורקה בני אתונו אין לך כל אילן סרק שבא"י שאינו מוציא משוי שתי אתונות ושמא תאמר אין בו יין ת"ל (בראשית מט, יא) כבס ביין לבושו ושמא תאמר אינו אדום ת"ל ודם ענב תשתה חמר
A kdybys řekl, že neopájí, verš učí: „svůj plášť (suto)“. A kdybys řekl, že nemá chuť, verš učí: „Oči má temné (chachlili) od vína“ (Gn 49,12) – každé patro, které ho okusí, říká: „Mně, mně (li li)!“ A kdybys řekl, že je dobré pro mladé, ale pro staré není dobré, verš učí: „a zuby bílé (lavan šinajim) od mléka“ (Gn 49,12) – nečti „lavan šinajim“, nýbrž „le-ven šanim“ (pro toho, kdo má mnoho let).
ושמא תאמר אינו מרוה ת"ל סותה ושמא תאמר אין בו טעם ת"ל חכלילי עינים מיין כל חיך שטועמו אומר לי לי ושמא תאמר לנערים יפה ולזקנים אינו יפה ת"ל ולבן שנים מחלב אל תיקרי לבן שינים אלא לבן שנים
Jaký je prostý smysl verše? Když přišel Rav Dimi, řekl: Shromáždění Izraele řeklo před Svatým, budiž požehnán: Pane světa, mrkni na mne svýma očima, což je sladší než víno, a ukaž mi své zuby, což je sladší než mléko.
פשטיה דקרא במאי כתיב כי אתא רב דימי אמר אמרה כנסת ישראל לפני הקב"ה רבונו של עולם רמוז בעיניך דבסים מחמרא ואחוי לי שיניך דבסים מחלבא
To podporuje rabi Jochanana, neboť rabi Jochanan řekl: Lepší je ten, kdo ukáže svému druhovi bílé zuby [úsměvem], než ten, kdo mu dá napít mléka, neboť je řečeno: „a zuby bílé od mléka“ – nečti „lavan šinajim“, nýbrž „libun šinajim“ (ukázání bílých zubů).
מסייע ליה לר' יוחנן דאמר ר' יוחנן טוב המלבין שינים לחבירו יותר ממשקהו חלב שנאמר ולבן שנים מחלב אל תקרי לבן שינים אלא לבון שינים
Odpověděl mu: Otec mi zanechal jednu vinnou révu. První den jsem z ní sklidil tři sta hroznů, [každý] hrozen na džbán; druhý den jsem sklidil tři sta hroznů, dva hrozny na džbán; třetí den jsem z ní sklidil tři sta hroznů, tři hrozny na džbán; a více než polovinu jsem ponechal jako bezprizorní. Řekl mu: Kdybys nebyl nepřítomen, byla by vydala ještě víc.
א"ל דלית אחת הניח לי אבא ובצרתי ממנה יום ראשון ג' מאות אשכולות אשכול לגרב יום שני בצרתי ג' מאות אשכולות שתי אשכולות לגרב יום שלישי בצרתי ממנה ג' מאות אשכולות שלש אשכולות לגרב והפקרתי יותר מחציה א"ל אי לאו דאיפגרת הוה עבדא טפי
Rami bar Jechezkel přišel do Bnej Braku. Uviděl kozy, jak se pasou pod fíkovníky; z fíků kapal med, z nich kapalo mléko a mísilo se to spolu. Řekl: To je „oplývající mlékem a medem“.
רמי בר יחזקאל איקלע לבני ברק חזנהו להנהו עיזי דקאכלן תותי תאיני וקנטיף דובשא מתאיני וחלבא טייף מנייהו ומיערב בהדי הדדי אמר היינו זבת חלב ודבש
Rabi Jaakov ben Dostaj řekl: Z Lodu do Ono jsou tři míle. Jednou jsem vstal za šera a šel jsem po kotníky ve fíkovém medu. Reš Lakiš řekl: Sám jsem viděl [oblast] oplývající mlékem a medem u Cipori, a bylo to šestnáct mil na šestnáct mil. Raba bar bar Chana řekl: Sám jsem viděl [oblast] oplývající mlékem a medem celé země Izraele,
א"ר יעקב בן דוסתאי מלוד לאונו שלשה מילין פעם אחת קדמתי בנשף והלכתי עד קרסולי בדבש של תאינים אמר ר"ל לדידי חזי לי זבת חלב ודבש של צפורי והוי שיתסר מילין אשיתסר מילין אמר רבה בר בר חנה לדידי חזי לי זבת חלב ודבש של כל ארץ ישראל
Originál: Ketubot 111b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.