Ketubot 111a כתובות

„Do Babylóna budou odneseny a tam zůstanou až do dne, kdy na ně pohlédnu, je výrok Hospodinův“ (Jr 27,22). A rabi Zejra? Ten [verš] je psán o nádobách ke [chrámové] službě.

A Rav Jehuda? Je psán další verš: „Zapřísahám vás, dcery jeruzalémské, při gazelách nebo při laních polních...“ (Pís 2,7).

A rabi Zejra? Ten [verš znamená], že Izraelité nemají odejít vzhůru jako zeď [hromadně]. A Rav Jehuda? Je psáno ještě jedno „zapřísahám“.

A rabi Zejra? Ten je potřebný pro [výrok] rabi Josiho, syna rabi Chaniny, který řekl: K čemu jsou tyto tři přísahy? Jedna, aby Izraelité neodešli vzhůru jako zeď; druhá, že Svatý, budiž požehnán, zapřisáhl Izraelity, aby se nebouřili proti národům světa; a třetí, že Svatý, budiž požehnán, zapřisáhl modloslužebníky, aby si Izraelity nepodrobovali příliš.

A Rav Jehuda? Je psáno: „neprobouzejte ani nebuďte“ (Pís 2,7).

A rabi Zejra? Ten je potřebný pro [výrok] rabi Leviho, který řekl: K čemu je těchto šest přísah? Tři jsou ty, které jsme uvedli; ostatní: aby nevyzrazovali konec [věků], aby neoddalovali konec a aby nevyzrazovali tajemství modloslužebníkům.

„Při gazelách nebo při laních polních“ (Pís 2,7): Rabi Elazar řekl: Svatý, budiž požehnán, řekl Izraelitům: Dodržíte-li přísahu, dobře; ne-li, učiním vaše maso volným [ke kořisti] jako [maso] gazel a laní polních.

Rabi Elazar řekl: Každý, kdo bydlí v zemi Izraele, je bez viny, neboť je řečeno: „Žádný obyvatel neřekne: Jsem nemocen; lidu, který v ní bydlí, je odpuštěna vina“ (Iz 33,24). Rava řekl Rav Ašimu: My to učíme o těch, kdo snášejí nemoci.

Rav Anan řekl: Každý, kdo je pohřben v zemi Izraele, je jako by byl pohřben pod oltářem. Zde je psáno: „Oltář z hlíny (adama) mi uděláš“ (Ex 20,24), a tam je psáno: „a smíří svou zemi (adamato), svůj lid“ (Dt 32,43).

Ula míval ve zvyku odcházet vzhůru do země Izraele. Zesnul mimo zemi. Přišli a řekli to rabi Elazarovi. Řekl: Ty, Ulo, „zemřeš na nečisté půdě“ (Am 7,17)! Řekli mu: Jeho rakev přichází. Řekl jim: Není to stejné, když ho [země] přijímá za života a když ho přijímá po smrti.

Jednomu muži připadla [k levirátnímu sňatku] jevama v Bej Chozaji. Přišel před rabi Chaninu a řekl mu: Smím tam sestoupit a vzít si ji v levirátním sňatku?

Řekl mu: Jeho bratr si vzal Kutejku a zemřel – požehnán buď Všudypřítomný, který ho zabil; a on má sestoupit za ním?

Rav Jehuda řekl jménem Šmuela: Jako je zakázáno odcházet ze země Izraele do Babylónie, tak je zakázáno odcházet z Babylónie do ostatních zemí. Raba a Rav Josef oba řekli: Dokonce z Pumbedity do Bej Kuvej. Jednoho, který odešel z Pumbedity do Bej Kuvej, dal Rav Josef do klatby. Jeden, který odešel z Pumbedity do Astunje, zemřel. Abaje řekl: Kdyby ten učenec chtěl, byl by živ.

Raba a Rav Josef oba řekli: Bezúhonné v Babylónii přijímá země Izraele; bezúhonné v ostatních zemích přijímá Babylónie. K čemu? Řekneš-li, že ohledně rodového původu – vždyť mistr řekl: Všechny země jsou těstem [smíšeného původu] vůči zemi Izraele a země Izraele je těstem vůči Babylónii! Nýbrž ohledně pohřbu.

Rav Jehuda řekl: Každý, kdo bydlí v Babylónii, je jako by bydlel v zemi Izraele, neboť je řečeno: „Hej, Sijóne, zachraň se, ty, která bydlíš u dcery babylónské!“ (Za 2,11). Abaje řekl: Máme za to, že Babylónie neuvidí porodní bolesti [příchodu] Mesiáše. Vyložili to o Huclu v [území] Benjamínově, který nazývají Koutem záchrany.

Rabi Elazar řekl: Mrtví mimo zemi neožijí, neboť je řečeno: „A dám nádheru (cvi) v zemi živých“ (Ez 26,20) – země, v níž je má záliba (cvijoni), jejím mrtvým [se dostane] života; [země], v níž není má záliba, jejím mrtvým se života nedostane.

Rabi Aba bar Memel namítl: „Tvoji mrtví ožijí, má mrtvá těla povstanou“ (Iz 26,19). Není snad [význam]: „Tvoji mrtví ožijí“ – mrtví v zemi Izraele; „má mrtvá těla povstanou“ – mrtví mimo zemi? A co [znamená] „A dám nádheru v zemi živých“? Je to psáno o Nebúkadnesarovi, neboť Milosrdný řekl: Přivedu na ně krále, který je rychlý jako gazela.

[Rabi Elazar] mu řekl: Mistře, já vykládám jiný verš: „dává dech lidu na ní a ducha těm, kdo po ní chodí“ (Iz 42,5). – Ale vždyť je psáno: „má mrtvá těla povstanou“! – Ten [verš] je psán o potracených plodech.

A rabi Aba bar Memel – co si počne s [veršem] „dává dech lidu na ní“? Je potřebný pro [výrok] rabi Abahua, neboť rabi Abahu řekl: I kenaanské otrokyni v zemi Izraele je zaručeno, že má podíl na budoucím světě. Zde je psáno: „lidu (am) na ní“, a tam je psáno: „Zůstaňte zde s (im) oslem“ (Gn 22,5) – lid podobný oslu.

„A ducha těm, kdo po ní chodí“: Rabi Jirmeja bar Aba řekl jménem rabi Jochanana: Každému, kdo ujde čtyři loket v zemi Izraele, je zaručeno, že má podíl na budoucím světě.

A podle rabi Elazara spravedliví mimo zemi neožijí? Rabi Ila řekl: [Ožijí] převalováním [pod zemí]. Rabi Aba Sala Veliký to napadl: Převalování je pro spravedlivé utrpením! Abaje řekl: Udělají se pro ně v zemi podzemní chodby.

„Vynes mě z Egypta a pochovej mě v jejich hrobě“ (Gn 47,30): Karna řekl: Je v tom skrytá věc. Jákob, náš otec, věděl, že je dokonalý spravedlivý; ožívají-li [tedy] mrtví mimo zemi, proč obtěžoval své syny? Protože by se možná nestal hodným podzemních chodeb.

Podobně můžeš říci: „Josef zavázal přísahou syny Izraele...“ (Gn 50,25). Rabi Chanina řekl: Je v tom skrytá věc. Josef o sobě věděl, že je dokonalý spravedlivý; ožívají-li mrtví mimo zemi, proč obtěžoval své bratry [cestou] čtyř set parsa? Protože by se možná nestal hodným podzemních chodeb.

Rabovi jeho bratři vzkázali: Jákob věděl, že je dokonalý spravedlivý atd. Ilfa k tomu přidává [tato] slova: Stala se událost s jedním, který se trápil kvůli jedné ženě a chtěl sestoupit [mimo zemi]. Když uslyšel toto, převaloval se [v utrpení] až do dne své smrti.

[Dále vzkázali:] Ačkoli jsi velký mudrc, není stejné, kdo se učí sám, a kdo se učí od svého mistra. A kdybys řekl, že nemáš mistra – máš mistra, a kdo je to? Rabi Jochanan.

A neodejdeš-li vzhůru, dávej si pozor na tři věci: Neseď příliš, neboť sezení škodí konečníku; nestůj příliš, neboť stání škodí srdci; a nechoď příliš, neboť chůze škodí očím. Nýbrž třetinu [času] seď, třetinu stůj a třetinu choď.

Každé sezení bez opory – stání je příjemnější než ono. Stání, napadlo by tě? Vždyť jsi řekl, že stání škodí srdci! Nýbrž: sezení