Genesis 50 v talmudu

Řekl Rabi: Když jsem šel do přímořských měst, nazývali prodej „kira“. K čemu je to prakticky důležité? K výkladu [slov] „který jsem si koupil (kariti)“ (Gn 50,5)

Řekli mu: Prodal jsi je. Řekl jim: I když jsem prodal prvorozenství, prodal jsem snad podíl prostého syna? Řekli mu: Ano, neboť je psáno: „V mém hrobě, který jsem si vykopal (kariti)“ (Gn 50,5)

Když mu [Josef] řekl: „Můj otec mě zavázal přísahou“ (Gn 50,5)

… si ji za patnáct [šekelů] stříbra“ (Oz 3,2) – rabi Jochanan řekl jménem rabiho Šimona ben Jehocadaka: „Kira“ neznamená nic jiného než koupi, jak se praví: „V mém hrobě, který jsem si koupil [kariti]“ (Gn 50,5)

… přísahou“ (Gn 50,5), řekl mu [farao]: Jdi a dej se zprostit své přísahy. Řekl mu: Pak se dám zprostit i té tvé. A ačkoli se mu to nelíbilo, řekl mu: „Vystup a pohřbi svého otce, jak tě zavázal přísahou“ (Gn 50,6)

Josef měl tu zásluhu, že pohřbil svého otce, a mezi jeho bratry nebylo většího než on, jak je řečeno: „A Josef vystoupil, aby pohřbil svého otce, a vystoupily s ním vozy i jezdci“ (Gn 50,7.9)

„Josef měl tu zásluhu…“ atd. Čím se liší začátek, kde je psáno: „I vystoupil Josef, aby pohřbil svého otce, a vystoupili s ním všichni faraonovi služebníci…“ (Gn 50,7)

Josefovi se dostalo zásluhy pohřbít svého otce, a mezi jeho bratry nebylo většího než on, neboť je řečeno: „A Josef vystoupil, aby pohřbil svého otce“ (Gn 50,7)

… liší začátek, kde je psáno: „I vystoupil Josef, aby pohřbil svého otce, a vystoupili s ním všichni faraonovi služebníci…“ (Gn 50,7), a teprve potom: „A celý dům Josefův a jeho bratři a dům jeho otce“ (Gn 50,8)

Josef měl tu zásluhu, že pohřbil svého otce, a mezi jeho bratry nebylo většího než on, jak je řečeno: „A Josef vystoupil, aby pohřbil svého otce, a vystoupily s ním vozy i jezdci“ (Gn 50,7.9). Kdo je u nás větší než Josef? Vždyť s …

… jeho tělo na něm bolí“ (Jb 14,22). Rav Chisda řekl: Duše člověka nad ním truchlí celých sedm [dní], jak je řečeno: „a jeho duše nad ním truchlí“, a je psáno: „A vykonal pro svého otce smutek sedm dní“ (Gn 50,10)

Neboť je psáno: „A přišli ke Goren ha-Atad (humnu trnového keře)“ (Gn 50,10)

„A naříkali tam nářkem velikým a velmi těžkým“ (Gn 50,10)

Odkud je z Tóry sedm dní smutku? „A vykonal pro svého otce smutek sedm dní“ (Gn 50,10)

„Josefovi se dostalo zásluhy pohřbít svého otce, a mezi jeho bratry nebylo většího než on“ atd. Rabi Jicchak řekl: Sláva Živého navěky byla s nimi. Je psáno: „A přišli k humnu Atad“ (Gn 50,10)

… jménem Atad. Co tedy je Atad? To jsou Kenaanci, kteří si zasloužili být vymláceni jako trní. A jakou zásluhou byli zachráněni? Zásluhou verše: „A obyvatel země, Kenaanec, viděl truchlení na humně Atad“ (Gn 50,11)

A kdyby se jím Josef nezabýval, jeho bratři by se jím nezabývali? Vždyť je psáno: „A jeho synové jej nesli do země Kenaan“ (Gn 50,13)

… a jeho bratři a dům jeho otce“ (Gn 50,8)? A čím se liší konec, kde je psáno: „A vrátil se Josef do Egypta, on a jeho bratři“, a teprve potom: „a všichni, kdo s ním vystoupili, aby pohřbili jeho otce“ (Gn 50,14)

A rabi Ilaj řekl jménem rabiho Elazara, syna rabiho Šimona: Je člověku dovoleno pozměnit [pravdu] kvůli pokoji, neboť je řečeno: „Tvůj otec přikázal… Tak řekněte Josefovi: Odpusť, prosím…“ (Gn 50,16–17)

… neboť Písma řekla smyšlenou řeč, aby vnesla pokoj mezi Josefa a jeho bratry. To je to, co je psáno: „A vzkázali Josefovi: Tvůj otec před svou smrtí přikázal: Tak řeknete Josefovi: Prosím, odpusť“ atd. (Gn 50,16-17)

(A) rabi Josi bar Chanina řekl: Kdo žádá o odpuštění svého bližního, ať ho nežádá víc než třikrát, jak se říká: „Ach, odpusť, prosím… a nyní odpusť, prosím“ (Gn 50,17)

„I šli také jeho bratři a padli před ním“ (Gn 50,18)

„I utěšil je a mluvil k jejich srdci“ (Gn 50,21)

… požehnán, řekl: Dobře jsem učinil, že jsem jim připravil hroby v zemi. Z čeho to plyne? Zde je psáno: „Hospodin litoval [vajinachem]“, a tam je psáno: „Utěšil [vajenachem] je a mluvil k jejich srdci“ (Gn 50,21)

Podobně můžeš říci: „Josef zavázal přísahou syny Izraele...“ (Gn 50,25)