Ketubot 27b כתובות

Proč by lhala [, když mohla říci, že se skrývala]? Nebo to neříkáme?

A čím se to liší od oné příhody s člověkem, který pronajal svému druhovi osla a řekl mu: Nechoď cestou podél Nehar Pekod, kde je voda; jdi cestou podél Nareše, kde voda není. A on šel cestou podél Nehar Pekod a osel uhynul.

Přišel před Ravu a řekl: Ano, šel jsem cestou podél Nehar Pekod, ale voda tam nebyla. Řekl Rava: Proč by lhal? Kdyby chtěl, řekl by mu: Šel jsem cestou podél Nareše. A řekl mu Abaje: [Zásadu] Proč by lhal proti svědkům neuplatňujeme.

Jak to srovnáváš? Tam jsou jistě svědkové, že tam voda je; zde – že byla poskvrněna, je jen obava, a tam, kde jde [jen] o obavu, [ji] uplatňujeme.

Mají-li svědky, byť otroka, byť otrokyni, ti jsou věrohodní: A i její vlastní otrokyně je věrohodná? A postav proti tomu: Nesmí s ním zůstat o samotě, leda v přítomnosti svědků,

byť i v přítomnosti otroka či otrokyně – kromě její [vlastní] otrokyně, protože se se svou otrokyní důvěrně zná. Řekl Rav Papi: U zajaté byli mírnější.

Rav Papa řekl: Tady [jde o] její otrokyni, tam o jeho otrokyni.

A její vlastní otrokyně věrohodná není? Vždyť se učí: Nikdo nesvědčí sám o sobě – tedy její otrokyně věrohodná je! – I její otrokyně je jako ona sama.

Rav Aši řekl: Tady i tam [jde o] její otrokyni, ale otrokyně vidí a mlčí. Tam, kde ji její mlčení dovoluje, není věrohodná; zde, kde ji její mlčení zakazuje, je věrohodná.

I nyní [by mohla] přijít a lhát! – Dvojí [provinění] nespáchá.

Jako to, když za Mari bar Isakem – a někteří říkají Chanou bar Isakem – přišel bratr z Bej Chozae a řekl mu: Rozděl se se mnou o majetek [našeho] otce. Řekl mu: Neznám tě. Přišel před Rava Chisdu. Řekl mu: Dobře ti říká, neboť je psáno: „Josef poznal své bratry, ale oni ho nepoznali“ (Gn 42,8) – to učí, že odešel bez vousů a přišel s plnovousem.

Řekl mu: Jdi, přiveď svědky, že jsi jeho bratr. Řekl mu: Mám svědky, ale bojí se ho, protože je to násilník. Řekl [Rav Chisda] tomu [druhému]: Jdi ty, přiveď je, že to není tvůj bratr. Řekl mu: Je to právo? Kdo chce něco získat od svého druha, nese břemeno důkazu! Řekl mu: Tak soudím tebe a všechny tvé druhy násilníky. – I nyní [by mohli] přijít a lhát! – Dvojí [provinění] nespáchají.

Máme říci, [že je to] jako [spor] tanaitů? Toto je [přípustné] svědectví: muž i žena, chlapec i dívka, její otec a její matka, její bratr a její sestra; ale ne její syn a její dcera, její otrok a její otrokyně. A učí se jinde: Všichni jsou věrohodní svědčit, kromě ní samé a jejího manžela.

[Podle] Rava Papiho a Rava Aši je to [spor] tanaitů; [podle] Rava Papy – máme říci, že je to [spor] tanaitů?

Rav Papa ti řekne: Když se učí ono [druhé], [jde o případ], kdy [otrokyně] mluví bezelstně.

Jako to, když přišel Rav Dimi a řekl: Rav Chanan z Kartága vyprávěl: Před rabiho Jehošuu ben Leviho přišel případ – a někteří říkají: Rabi Jehošua ben Levi vyprávěl: Před Rabiho přišel případ – jednoho člověka, který bezelstně vyprávěl a řekl: Já a moje matka jsme byli zajati mezi modloslužebníky; když jsem vyšel načerpat vodu, myslel jsem na svou matku; [když jsem vyšel] sbírat dříví, myslel jsem na svou matku. A Rabi ji na základě jeho [slov] provdal za kohena.

MIŠNA: Řekl rabi Zecharja ben ha-Kacav: [Přísahám] při tomto Příbytku, že její ruka se nepohnula z mé ruky od chvíle, kdy modloslužebníci vešli do Jeruzaléma, až do chvíle, kdy odešli. Řekli mu: Nikdo nesvědčí sám o sobě.

GEMARA: Učí se [v baraitě]: A přesto jí vyhradil dům na svém dvoře, a když vycházela, vycházela v čele svých dětí, a když vcházela, vcházela za svými dětmi.

Otázal se Abaje: Smí se tak učinit s rozvedenou [ženou]? Tam [to bylo dovoleno], protože u zajaté byli mírnější, ale zde ne? Nebo snad v tom není rozdíl?

Pojď a slyš, neboť se učí: Kdo se rozvede se svou ženou – ta se nesmí vdát v jeho sousedství.