Ketubot 28b כתובות

poručníkem, nebo kladl-li tefilin před svým pánem, nebo četl-li tři verše v synagoze – ten [tím] nevychází na svobodu. – Tam [jde o případ], kdy se otrok naučil číst o své vůli; [zákaz] říkáme, když s ním [pán] jedná jako se svými syny.

Aby se ponořil a jedl terumu: [Jde o] terumu [ustanovenou] rabíny. A že se s námi dělil na humně: A snad je to otrok kohena? – Učili jsme [to] podle toho, kdo říká, že se otrokovi teruma nepřiděluje, leda je-li s ním jeho pán; neboť se učí: Otrokovi se teruma nepřiděluje, leda je-li s ním jeho pán – to jsou slova rabiho Jehudy. Rabi Josi říká: Může říci: Jsem-li kohen, dejte mi kvůli mně; a jsem-li otrok kohena, dejte mi kvůli mému pánovi.

V místě rabiho Jehudy se z terumy usuzovalo na [kněžský] původ; v místě rabiho Josiho se z terumy na původ neusuzovalo.

Učí se: Řekl rabi Elazar, syn rabiho Josiho: Za svého života jsem nesvědčil [, kromě] jednoho případu: jednou jsem svědčil a na základě mého [svědectví] povýšili otroka ke kněžství. – Povýšili, to tě napadá? Jestliže Svatý, budiž požehnán, nepřivádí pohoršení ani skrze dobytek spravedlivých, tím spíše ne skrze spravedlivé samotné!

Nýbrž chtěli na základě mého [svědectví] povýšit otroka ke kněžství. Viděl [ho dostávat terumu] v místě rabiho Josiho, a šel a svědčil v místě rabiho Jehudy.

A že toto místo je bejt ha-pras: Jaký je důvod? Bejt ha-pras je [ustanovením] rabínů; neboť řekl Rav Jehuda, řekl Šmuel: Člověk smí [před sebou] foukat na bejt ha-pras a jít [přes něj]. A Rav Jehuda bar Ami řekl jménem Rava Jehudy: Bejt ha-pras, který byl udupán, je čistý. Jaký je důvod? Není možné, aby kost [velká jako] ječné zrno nebyla nohou rozdrcena.

A že až sem jsme chodívali o Šabatu: [Tanaita] soudí, že hranice [šabatové chůze] jsou [ustanovením] rabínů.

Ale není věrohodný, [když] řekne: Ten a ten měl na tomto místě [právo] cesty; ten a ten měl na tomto místě [právo na] zastavení a smuteční nářek: Jaký je důvod? Peníze [od vlastníka na základě takového svědectví] neodnímáme.

Učili naši mistři: Dítě je věrohodné, [když] řekne: Tak mi řekl otec: Tato rodina je čistá, tato rodina je nečistá. – Čistá a nečistá, to tě napadá? Nýbrž: Tato rodina je způsobilá a tato rodina je nezpůsobilá.

A že jsme jedli při kecace dcery toho a toho [provdané] za toho a toho; a že jsme nosívali chalu a [kněžské] dary knězi tomu a tomu – [je věrohodný, nosil-li je] sám, ale ne prostřednictvím jiného. A u všech těchto [případů]: byl-li [tehdy] modloslužebníkem a [teprve pak] přestoupil, [nebo] otrokem a byl propuštěn, nejsou věrohodní. A není věrohodný, [když] řekne: Ten a ten měl na tomto místě [právo] cesty; ten a ten měl na tomto místě [právo na] zastavení a smuteční nářek. Rabi Jochanan ben Beroka říká: Jsou věrohodní.

K čemu se vztahuje [výrok] rabiho Jochanana ben Beroky? Řekneš-li, že k poslední části – vždyť to je odnětí peněz! Nýbrž k první části: A u všech těchto: byl-li modloslužebníkem a přestoupil, otrokem a byl propuštěn, nejsou věrohodní; rabi Jochanan ben Beroka říká: Jsou věrohodní.

O čem se přou? První tanaita soudí: Protože byl modloslužebníkem, nedbal [na to]; a rabi Jochanan ben Beroka soudí: Protože měl v úmyslu přestoupit, pečlivě [to] sledoval.

Co je kecaca? Neboť učili naši mistři: Jak [probíhá] kecaca? Ožení-li se jeden z bratrů se ženou, která mu není přiměřená, přijdou členové rodiny, přinesou sud plný ovoce, rozbijí ho uprostřed náměstí a řeknou: Bratři, dome Izraele, slyšte! Náš bratr ten a ten se oženil se ženou, která mu není přiměřená, a bojíme se, že se jeho potomstvo smísí s naším potomstvem. Pojďte a vezměte si [to] na znamení pro [budoucí] pokolení, aby se jeho potomstvo nesmísilo s naším potomstvem. A to je kecaca, o níž je dítě věrohodné svědčit.

Vrátíme se k tobě, [kapitolo] Žena, která ovdověla.