Ketubot 31b כתובות

Je osvobozen? Místo aby učil: „Jestliže jej táhl a vynášel, je osvobozen“, měl rozlišit v témže případě a učit: O čem to platí? Když se zastavil, aby si odpočinul; ale když [se zastavil], aby si upravil náklad, je osvobozen.

Nýbrž čí je toto [učení]? Ben Azaje, který řekl: Kdo jde, je jako ten, kdo stojí. Ale [když] hází, co [platí]? Je osvobozen? Měl rozlišit v témže případě a učit: O čem to platí? Když jde; ale když hází, je osvobozen.

[Případ, kdy] jej táhl a vynášel, potřeboval [výslovně uvést]; napadlo by tě říci, že takto se vynášení neprovádí – proto nás učí [opak].

A o jaký [měšec jde]? Jestliže o velký, to je jeho způsob [táhnout jej]; jestliže o malý, to není jeho způsob. Nýbrž o středně velký.

A kam jej vynesl? Jestliže jej vynesl do veřejného prostranství, je tu zákaz Šabatu, ale není tu zákaz krádeže; jestliže jej vynesl do soukromého prostoru, je tu zákaz krádeže, ale není tu zákaz Šabatu. – Není třeba [to říkat], nýbrž když jej vynesl na okraje veřejného prostranství.

A podle koho? Jestliže podle rabiho Eliezera, který říká, že okraje veřejného prostranství jsou jako veřejné prostranství, je tu zákaz Šabatu, ale není tu zákaz krádeže; jestliže podle mudrců, kteří říkají, že okraje veřejného prostranství nejsou jako veřejné prostranství, je tu zákaz krádeže, ale není tu zákaz Šabatu.

Vskutku podle rabiho Eliezera. A když rabi Eliezer řekl, že okraje veřejného prostranství jsou jako veřejné prostranství, platí to jen ohledně povinnosti za Šabat, protože se někdy lidé tlačí a vstupují tam; ale co se týče nabytí, [místo] nabývá. Jaký je důvod? Protože se tam lidé běžně nevyskytují.

Rav Aši řekl: Například když přiložil ruku níže než tři [dlaně od země] a přijal jej [do ní], podle Ravy, neboť Rava řekl: Ruka člověka je pro něj považována za [plochu] čtyři na čtyři [dlaně]. Rav Acha učil takto.

Ravina učil: Vskutku jej vynesl do veřejného prostranství, a i ve veřejném prostranství nabyl. A oba [to vyvozují] z přesného čtení, neboť se liší ve výkladu Mišny. Učili jsme totiž: Jestliže jej [dobytče] táhl a vycházel a ono zahynulo v prostoru majitele, je osvobozen; jestliže jej zvedl nebo vyvedl z prostoru majitele a ono zahynulo, je povinen.

Ravina vyvozuje z první části, Rav Acha vyvozuje ze závěru. Ravina vyvozuje z první části: „Jestliže jej táhl a vycházel a ono zahynulo v prostoru majitele, je osvobozen“ – důvodem je, že zahynulo v prostoru majitele; z toho plyne, že vyvedl-li jej z prostoru majitele a zahynulo, je povinen. Rav Acha vyvozuje ze závěru: „Jestliže jej zvedl nebo vyvedl“ – vyvedení je obdobné zvednutí: jako zvednutí, při němž [věc] přechází do jeho vlastnictví, tak i vyvedení, při němž přechází do jeho vlastnictví.

Pro Rava Achu je obtížná první část, pro Ravinu je obtížný závěr. – První část pro Rava Achu obtížná není: dokud [věc] nepřešla do jeho vlastnictví, nazýváme to prostorem majitele. Závěr pro Ravinu obtížný není: neříkáme, že vyvedení je obdobné zvednutí.

„Kdo souloží se svou sestrou nebo se sestrou svého otce atd.“ – A postavili proti tomu [baraitu]: Toto jsou ti, kdo dostávají bičování: kdo souloží se svou sestrou, se sestrou svého otce, se sestrou své matky, se sestrou své manželky, s manželkou svého bratra, s manželkou bratra svého otce a s ženou v nidě.