Ketubot 33a כתובות

U toho, kdo zraní svého bližního, bys pak také zrušil: „nepřidá, aby snad nepřidal“ (Dt 25,3); u usvědčených křivých svědků bys pak také zrušil: „A stane se, je-li viník hoden bití“ (Dt 25,2)! – Nýbrž u usvědčených křivých svědků je možné [verš] naplnit u syna rozvedené a syna chalucy; u toho, kdo zraní svého bližního, je též možné [verš] naplnit, například když jej udeřil ranou, která nemá cenu pruty.

I u jeho sestry je možné [verš] naplnit – u jeho dospělé sestry. Rabi Jochanan ti odpoví: Toto „namísto toho, že ji ponížil“ je potřebné pro [výklad] Abajeho, neboť Abaje řekl: Verš praví: „namísto toho, že ji ponížil“ (Dt 22,29) – toto „namísto toho, že ji ponížil“ [učí], že jsou tu [ještě náhrady za] zostuzení a znehodnocení.

A Ula to vyvozuje z [výkladu] Ravy, neboť Rava řekl: Verš praví: „Muž, který s ní ležel, dá otci dívky padesát [šekelů] stříbra“ (Dt 22,29) – za požitek ze soulože padesát; z toho plyne, že jsou tu [ještě náhrady za] zostuzení a znehodnocení.

Rabi Eliezer říká: Usvědčení křiví svědkové platí peníze, ale bičováni nejsou, protože nejsou způsobilí k varování. Rava řekl: Věz, že je tomu tak: Ať je varují – kdy by je varovali? Na začátku – řeknou: Zapomněli jsme. V době činu – odstoupí a nebudou svědčit. Na konci – co se stalo, stalo se.

Abaje to napadl: Ať je varují v rozmezí promluvy [po svědectví]! Rav Acha, syn Rava Iky, to napadl: Ať je varují na začátku a [během svědectví] jim dávají náznaky!

Abaje se vrátil a řekl: To, co jsem řekl, není nic. Kdyby tě napadlo, že usvědčení křiví svědkové potřebují varování, pak když bychom je nevarovali, nepopravili bychom je. Je snad něco takového, že oni chtějí [nechat] popravit bez varování, a sami potřebují varování? Vždyť vyžadujeme [splnění]: „Učiníte mu, jak zamýšlel učinit svému bratru“ (Dt 19,19), a to by zde nebylo.

Rav Sama, syn Rava Jirmeji, to napadl: Pak tedy u [svědků proti knězi, že je] synem rozvedené nebo synem chalucy, kteří nejsou zahrnuti na základě „jak zamýšlel“, by mělo být třeba varování! – Verš praví: „Jedno právo bude pro vás“ (Lv 24,22) – právo, které je stejné pro vás všechny.

Rav Šiša, syn Rava Idiho, řekl: Také ten, kdo zraní svého bližního, platí peníze, ale bičován není, odsud: „Když se muži poperou a udeří těhotnou ženu, takže z ní vyjdou její děti“ (Ex 21,22). A rabi Elazar řekl: Písmo mluví o pokusu [o čin trestaný] smrtí, neboť je psáno: „Stane-li se však neštěstí, dáš duši za duši“ (Ex 21,23).

Jak si to představit? Jestliže jej nevarovali, proč je popraven? Nýbrž je zjevné, že jej varovali; a kdo je varován před přísnější věcí, je varován i před mírnější. A Milosrdný praví: „Nestane-li se neštěstí, bude jistě potrestán [pokutou]“ (Ex 21,22).

Rav Aši to napadl: Odkud víš, že kdo je varován před přísnější věcí, je varován i před mírnější? Snad není. A kdybys řekl, že je, odkud víš, že smrt je přísnější?