Co jsou „dny“? Řekneš-li dva dny – mluví takto člověk? Řekli mu dva dny, on jim řekl ne, a oni mu řekli deset dní? Nýbrž co jsou „dny“? Rok, jak je psáno: „Po dny bude [mít právo] jeho vykoupení“ (Lv 25,29).
מאי ימים אילימא תרי יומי משתעי איניש הכי אמרו ליה תרי יומי אמר להו לא אמרו ליה עשרה יומי אלא מאי ימים שנה דכתיב (ויקרא כה, כט) ימים תהיה גאולתו
Ale řekni měsíc, jak je psáno: „Až do měsíce dnů“ (Nu 11,20)! Říkají: Vyvozují se „dny“ bez určení z „dnů“ bez určení, a nevyvozují se „dny“ bez určení z „dnů“, u nichž je řečeno „měsíc“.
ואימא חדש דכתיב (במדבר יא, כ) עד חדש ימים אמרי דנין ימים סתם מימים סתם ואין דנין ימים סתם מימים שנאמר בהן חדש
Rabi Zera řekl: Učí se: U nezletilé může [lhůtu] zdržet jak ona, tak její otec. Dobře, ona může zdržet; ale otec – je-li jí to milé, co z toho má její otec? Myslí si: Teď to [ona] nechápe, zítra se vzbouří, odejde, přijde a padne na mne.
אמר רבי זירא תנא קטנה בין היא ובין אביה יכולין לעכב בשלמא איהי מצי מעכבא אלא אביה אי איהי ניחא לה אביה מאי נפקא ליה מינה סבר השתא לא ידעה למחר מימרדא ונפקא ואתיא ונפלה עילואי
Rabi Aba bar Levi řekl: Neujednávají [sňatek] nezletilé, aby byla provdána, dokud je nezletilá; ale ujednávají [sňatek] nezletilé, aby byla provdána, až bude dospělá. To je samozřejmé! Mohl bys říci: Obávejme se, že snad do ní už teď vstoupí strach a zeslábne. Proto nás učí [že ne].
אמר רבי אבא בר לוי אין פוסקין על הקטנה להשיאה כשהיא קטנה אבל פוסקין על הקטנה להשיאה כשהיא גדולה פשיטא מהו דתימא ליחוש דלמא מעיילא פחדא מהשתא וחלשה קא משמע לן
Rav Huna řekl: Dospěla-li [před] jedním dnem a byla zasnoubena, dávají jí třicet dní jako vdově. Namítají: Dospěla-li, je jako požádaná. Není to snad jako požádaná panna? Ne, jako požádaná vdova.
אמר רב הונא בגרה יום אחד ונתקדשה נותנין לה שלשים יום כאלמנה מיתיבי בגרה הרי היא כתבועה מאי לאו כתבועה דבתולה לא כתבועה דאלמנה
Pojď a slyš: Dospělá, která čekala dvanáct měsíců – rabi Eliezer říká: Protože je její manžel povinen k její výživě, ať [její sliby] ruší. Řekni: dospělá, a [ta], která čekala dvanáct měsíců – rabi Eliezer říká: Protože je její manžel povinen k její výživě, ať ruší.
תא שמע בוגרת ששהתה שנים עשר חדש רבי אליעזר אומר הואיל וחייב בעלה במזונותיה יפר אימא בוגרת וששהתה שנים עשר חודש רבי אליעזר אומר הואיל ובעלה חייב במזונותיה יפר
Pojď a slyš: Ten, kdo se zasnoubí s pannou – ať ji požádal manžel a ona [sňatek] zdržuje, nebo ho požádala ona a manžel zdržuje – dávají jí dvanáct měsíců od chvíle žádosti, ale ne od chvíle zasnoubení. A dospěla-li, je jako požádaná. Jak? Dospěla-li [před] jedním dnem a byla zasnoubena, dávají jí dvanáct měsíců, a zasnoubené třicet dní. Vyvrácení Rava Huny! Je to vyvrácení.
תא שמע המארס את הבתולה בין שתבעה הבעל והיא מעכבת ובין שתבעה היא ובעל מעכב נותנין לה שנים עשר חדש משעת תביעה אבל לא משעת אירוסין ובגרה הרי היא כתבועה כיצד בגרה יום אחד ונתקדשה נותנין לה שנים עשר חדש ולארוסה שלשים יום תיובתא דרב הונא תיובתא
Co [znamená] „a zasnoubené třicet dní“? Rav Papa řekl: Takto říká: Dospělá, nad kterou uplynulo dvanáct měsíců v dospělosti, a byla zasnoubena – dávají jí třicet dní jako vdově.
מאי ולארוסה שלשים יום אמר רב פפא הכי קאמר בוגרת שעברו עליה שנים עשר חדש בבגרות ונתקדשה נותנין לה שלשים יום כאלמנה:
Nadešel-li čas a nebyly provdány: Ula řekl: Podle Tóry zasnoubená dcera Izraelity jí teruma, neboť je řečeno: „Ale koupí-li kohen duši, koupi za své peníze“ (Lv 22,11), a i tato je koupí za jeho peníze. Proč řekli, že nejí? Aby jí snad nenamíchali pohár v domě jejího otce a ona [z něj] nedala napít svému bratrovi a své sestře.
הגיע זמן ולא נישאו: אמר עולא דבר תורה ארוסה בת ישראל אוכלת בתרומה שנאמר (ויקרא כב, יא) וכהן כי יקנה נפש קנין כספו והאי נמי קנין כספו הוא מה טעם אמרו אינה אוכלת שמא ימזגו לה כוס בבית אביה ותשקה לאחיה ולאחותה
Pak by ovšem nalezenec kohena [vychovávaný] u Izraelity neměl jíst teruma, protože snad budou jíst s ním! Nuže: jestliže ze svého ho živí, z jeho budou jíst?
אלא מעתה לקיט כהן לישראל לא ליכול בתרומה דלמא אתו למיכל בהדיה השתא מדידהו ספו ליה מדידיה אכלי
Pak by ovšem otrok kohena, kterého koupil od Izraelity, neměl jíst teruma kvůli vadě! U otroků vada není: je-li zvenku, ten ji viděl; je-li uvnitř, potřebuje ho k práci a o skrytou [vadu] mu nejde. Ukáže-li se, že je zloděj nebo
אלא מעתה עבד כהן שלקחו מישראל לא ליכול בתרומה משום סימפון סימפון בעבדים ליכא דאי דאבראי הא קחזי ליה ואי דגואי למלאכה קא בעי ושבסתר לא איכפת ליה נמצא גנב או
Originál: Ketubot 57b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.