Ketubot 85b כתובות

jako lež, toho se neobáváme.

Jeden muž uložil sedm perel zavázaných v plátně u rabi Mejaši, vnuka rabi Jehošuy ben Leviho. Rabi Mejaša zemřel a nezanechal pokyny. Přišli před rabi Amiho. Ten jim řekl: Za prvé vím o rabi Mejašovi, vnuku rabi Jehošuy ben Leviho, že nebyl zámožný; a za druhé, vždyť [žadatel] udává poznávací znamení.

A řekli jsme to jen tehdy, nechodí-li [žadatel] obvykle dovnitř a ven; ale chodí-li tam obvykle dovnitř a ven, řekni, že [věci] uložil někdo jiný a on je jen viděl.

Jeden muž uložil stříbrný pohár u Chasy. Chasa zemřel a nezanechal pokyny. Přišli před Rav Nachmana. Řekl jim: Vím o Chasovi, že nebyl zámožný; a za druhé, vždyť udává poznávací znamení. A řekli jsme to jen tehdy, nechodí-li tam obvykle dovnitř a ven; ale chodí-li tam obvykle dovnitř a ven, řekni, že [věc] uložil někdo jiný a on ji jen viděl.

Jeden [muž] uložil hedvábí u Rav Dimiho, bratra Rav Safry. Rav Dimi zemřel a nezanechal pokyny. Přišel před rabi Abu. Řekl jim: Za prvé vím o Rav Dimim, že nebyl zámožný; a za druhé, vždyť udává poznávací znamení. A řekli jsme to jen tehdy, nechodí-li tam obvykle dovnitř a ven; ale chodí-li tam obvykle dovnitř a ven, řekni, že [věc] uložil někdo jiný a on ji jen viděl.

Jeden [muž] jim řekl: Můj majetek [ať připadne] Tuvjovi. Zemřel. Přišel [jakýsi] Tuvja. Rabi Jochanan řekl: Hle, Tuvja přišel.

Řekl „Tuvja“, a přišel Rav Tuvja – „Tuvjovi“ řekl, „Rav Tuvjovi“ neřekl. A je-li to člověk, který s ním byl důvěrně zadobře, byl s ním důvěrně zadobře. Přišli-li dva Tuvjové, soused a učenec, učenec má přednost; příbuzný a učenec, učenec má přednost.

Bylo jim otázkou: Soused a příbuzný – jak je tomu? Pojď a slyš: „Lepší je blízký soused než vzdálený bratr“ (Př 27,10). Jsou-li oba příbuzní, oba sousedé a oba učenci – [rozhoduje] uvážení soudců.

Rava řekl synovi Rav Chiji bar Avina: Pojď, povím ti znamenitou věc, kterou říkával tvůj otec: K tomu, co řekl Šmuel – kdo prodá druhému dlužní úpis a poté [dluh] promine, je prominut, a dokonce i dědic může prominout – Šmuel souhlasí, že žena, která vnese svému manželovi dlužní úpis a poté [dluh] promine, není prominut, protože jeho ruka je jako její ruka.

Jedna příbuzná Rav Nachmana prodala svou ketubu za [nejistou] hodnotu prospěchu. Byla rozvedena a zemřela. [Kupci] přišli a žádali [ketubu] od její dcery. Rav Nachman jim řekl: Není tu nikdo, kdo by jí poradil,