Kidušin 39b קידושין

[pět druhů:] čtyři na čtyřech stranách záhonu a jeden uprostřed. Ale zde [to bylo] kvůli kráse, anebo kvůli snadnosti obsluhy.

MIŠNA: Každému, kdo vykoná jedno přikázání, se dobře vede, prodlužují se mu dny a dědí zemi. A každému, kdo nevykoná jedno přikázání, se dobře nevede, neprodlužují se mu dny a nedědí zemi.

GEMARA: Postavme proti tomu: Toto jsou věci, z nichž člověk jí plody na tomto světě a jistina mu zůstává pro budoucí svět: úcta k otci a matce, prokazování milosrdenství, pohostinnost, zjednávání pokoje mezi člověkem a jeho druhem; a studium Tóry [váží] proti nim všem.

Rav Jehuda řekl: Takto [Mišna] míní: Každému, kdo vykoná jedno přikázání nad [počet] svých zásluh, se dobře vede a je jako ten, kdo dodržuje celou Tóru. Z toho plyne, že u oněch [věcí platí odměna] i za jednu [samotnou]. Rav Šemaja řekl: [Mišna má] říci, že jsou-li [zásluhy a hříchy] vyrovnány, [jedno přikázání] převáží.

A každému, kdo vykoná jedno přikázání nad [počet] svých zásluh, se dobře vede? Postavme proti tomu: Každému, jehož zásluhy převyšují jeho hříchy, se zle vede, a je jako ten, kdo spálil celou Tóru a nenechal z ní ani jedno písmeno; a každému, jehož hříchy převyšují jeho zásluhy, se dobře vede, a je jako ten, kdo dodržel celou Tóru a nevynechal z ní ani jedno písmeno.

Abaje řekl: Naše Mišna [mluví o tom], že mu připraví dobrý den a zlý den. Rava řekl: Čí je ta [Mišna]? Je to rabi Jaakov, který řekl: Odměna za přikázání na tomto světě není.

Neboť bylo učeno: Rabi Jaakov říká: Není jediného přikázání zapsaného v Tóře, u něhož je vedle uvedena jeho odměna, na němž by nebylo závislé vzkříšení mrtvých. U úcty k otci a matce je psáno: „Aby se prodloužily tvé dny a aby se ti dobře vedlo“ (Dt 5,16); u vyhnání [ptačí matky] z hnízda je psáno: „Aby se ti dobře vedlo a prodloužil sis dny“ (Dt 22,7).

Hle, otec mu řekl: Vystup na věž a přines mi holoubata. Vystoupil na věž, vyhnal matku a vzal mláďata, a při návratu spadl a zemřel. Kde je dobro dnů tohoto a kde je prodloužení dnů tohoto? Nýbrž: „aby se ti dobře vedlo“ – ve světě, který je celý dobrý, „a aby se prodloužily tvé dny“ – ve světě, který je celý dlouhý.

Ale možná se to tak nestalo? Rabi Jaakov viděl takovou událost. A možná přemýšlel o hříchu? Zlou myšlenku Svatý, budiž požehnán, nepřipojuje k činu.

A možná přemýšlel o modloslužbě, a je psáno: „Abych dopadl dům Izraele v jejich srdci“ (Ez 14,5)? I on to tak míní: Kdyby tě napadlo, že je odměna za přikázání na tomto světě, proč ho přikázání neochránila, aby nedošel k [takovému] přemýšlení?

Ale vždyť rabi Elazar řekl: Poslům [konajícím] přikázání se nic zlého nestane! Tam je to jinak, při jejich cestě [tam].

Ale vždyť rabi Elazar řekl: Poslům [konajícím] přikázání se nic zlého nestane ani na cestě tam, ani na cestě zpět! Byl to vratký žebřík, kde bylo nebezpečí trvalé, a všude, kde je nebezpečí trvalé, nespoléháme na zázrak, neboť je psáno: „Samuel řekl: Jak mohu jít? Saul to uslyší a zabije mě“ (1S 16,2).

Rav Josef řekl: Kdyby byl Acher vykládal tento verš jako rabi Jaakov, syn jeho dcery, nebyl by zhřešil. A co [viděl] Acher? Někteří říkají: viděl případ jako tento.

A někteří říkají: viděl jazyk tlumočníka Chucpita, jak jej vláčelo [prase]. Řekl: Ústa, z nichž vycházely perly, ať lížou prach? Vyšel a zhřešil.

Rav Tovi bar Rav Kisna vznesl před Ravu rozpor: Učili jsme: Každému, kdo vykoná jedno přikázání, se dobře vede – vykonal-li, ano; nevykonal-li, ne. Ale postavme proti tomu: Seděl a nedopustil se hříchu – dostane odměnu jako ten, kdo vykonal přikázání. Řekl mu: Tam [jde o případ], kdy se mu naskytla příležitost k hříchu a on se jí vyvaroval.

Jako tomu bylo s rabim Chaninou bar Papi: jedna urozená paní ho sváděla. Řekl [kouzelné] slovo a pokryl se vředy a boláky. Ona udělala něco [jiného] a byl uzdraven. Utekl a ukryl se v jedněch lázních, kde, když tam vcházeli ve dvou, i za dne utrpěli úraz. Nazítří mu rabíni řekli: Kdo tě střežil? Řekl jim: Dva