Kidušin 40a קידושין

nosiči císařových [nosítek] ho střežili celou noc. Řekli mu: „Snad se ti do cesty dostala věc nemravnosti a ty ses jí uchránil?“ Neboť jsme se učili: Komukoli se do cesty dostane věc nemravnosti a on se jí uchrání, tomu se stane zázrak, jak je řečeno: „Mocní silou, kteří plní jeho slovo, aby poslouchali hlas jeho slova“ (Ž 103,20) – jako například rabi Cadok a jeho druhové.

Rabiho Cadoka svedla jedna vznešená paní. Řekl jí: „Je mi slabo u srdce a nemohu. Je tu něco k jídlu?“ Řekla mu: „Je tu něco nečistého.“ Řekl jí: „Co z toho plyne? Kdo dělá tohle, jí tohle.“ [Ona] rozpálila pec a stavěla do ní [to jídlo]. On vylezl a sedl si do ní. Řekla mu: „Co to má být?“ Řekl jí: „Kdo dělá tohle, padne do tohohle.“ Řekla mu: „Kdybych to všechno věděla, netrápila bych tě.“

Rav Kahana prodával koše. Svedla ho jedna vznešená paní. Řekl jí: „Půjdu se upravit.“ Vylezl [na střechu] a vrhl se ze střechy k zemi. Přišel Elijáš a zachytil ho. Řekl mu: „Obtěžoval jsi mě [na cestu] čtyř set parsa.“ Řekl mu: „Co mě k tomu přivedlo? Což ne chudoba?“ Dal mu měřici denárů.

Rava vznesl Rav Nachmanovi rozpor: Učili jsme se: Toto jsou věci, které člověk činí a jí jejich plody na tomto světě, a jistina mu zůstává pro budoucí svět. Jsou to: ctění otce a matky, prokazování milosrdenství a nastolování míru mezi člověkem a jeho bližním; a studium Tóry se rovná všem.

U ctění otce a matky je psáno: „Aby se prodloužily tvé dny a aby se ti dobře vedlo“ (Dt 5,16). U prokazování milosrdenství je psáno: „Kdo usiluje o spravedlnost a milosrdenství, nalezne život, spravedlnost a čest“ (Př 21,21).

A u nastolování míru je psáno: „Hledej pokoj a usiluj o něj“ (Ž 34,15), a rabi Abahu řekl: Odvozuje se to [shodou výrazů] „usilovat“ a „usilovat“: je psáno zde: „Hledej pokoj a usiluj o něj“, a je psáno tam: „Kdo usiluje o spravedlnost a milosrdenství“. U studia Tóry je psáno: „Neboť ona je tvůj život a délka tvých dnů“ (Dt 30,20).

Také u vypuštění [matky z] hnízda je psáno: „Aby se ti dobře vedlo a prodloužil sis dny“ (Dt 22,7). Ať [Mišna] uvede i toto! [Odpověď:] Učil a vynechal. [Námitka:] Tanaita učí „toto jsou věci“ a ty říkáš, že učil a vynechal?

Rava řekl: Rav Idi mi vysvětlil: „Řekněte o spravedlivém, že je dobrý, neboť budou jíst plody svých skutků“ (Iz 3,10). Což je spravedlivý, který je dobrý, a spravedlivý, který není dobrý? Nýbrž kdo je dobrý k Nebesům i k lidem, to je spravedlivý dobrý; kdo je dobrý k Nebesům a zlý k lidem, to je spravedlivý, který není dobrý.

Podobně říkáš: „Běda svévolníkovi zlému, neboť se mu stane podle činu jeho rukou“ (Iz 3,11). Což je svévolník zlý a [svévolník], který není zlý? Nýbrž kdo je zlý k Nebesům i zlý k lidem, to je svévolník zlý; kdo je zlý k Nebesům, ale není zlý k lidem, to je svévolník, který není zlý.

Zásluha má jistinu a má plody, jak je řečeno: „Řekněte o spravedlivém, že je dobrý…“ atd. Přestupek má jistinu, ale nemá plody, jak je řečeno: „Běda svévolníkovi zlému…“ atd.

Jak tedy vyložím: „Budou jíst z plodů své cesty a nasytí se svými úklady“ (Př 1,31)? Přestupek, který plodí plody, má plody; a který neplodí plody, nemá plody.

Dobrou myšlenku [Svatý, budiž požehnán,] připojuje k činu, jak je řečeno: „Tehdy spolu rozmlouvali ti, kdo se bojí Hospodina, každý se svým bližním, a Hospodin pozorně naslouchal a slyšel, a před ním byla zapsána kniha pamětní pro ty, kdo se bojí Hospodina, a pro ty, kdo myslí na jeho jméno“ (Mal 3,16). Co znamená „pro ty, kdo myslí na jeho jméno“? Rav Asi řekl: I když člověk zamýšlel vykonat přikázání, ale byl přinucen [okolnostmi] a nevykonal je, Písmo mu to počítá, jako by je vykonal.

Zlou myšlenku Svatý, budiž požehnán, k činu nepřipojuje, jak je řečeno: „Kdybych v srdci viděl nepravost, Pán by neslyšel“ (Ž 66,18). Jak tedy vyložím: „Hle, já přivedu na tento lid zlo, plod jejich myšlenek“ (Jr 6,19)? Myšlenku, která přináší plod, Svatý, budiž požehnán, připojuje k činu; myšlenku, v níž není plod, Svatý, budiž požehnán, k činu nepřipojuje.

Ale co tedy to, co je psáno: „Abych dopadl dům Izraele v jejich srdci“ (Ez 14,5)? Rav Acha bar Jaakov řekl: To je psáno o modloslužbě, neboť mistr řekl: Závažná je modloslužba, neboť každý, kdo ji zapírá, je jako ten, kdo vyznává celou Tóru.

Ula řekl: [Verš se vykládá] podle Rav Huny, neboť Rav Huna řekl: Jakmile člověk spáchal přestupek a opakoval jej, stal se mu dovoleným. „Stal se mu dovoleným“ – což tě to napadá? Nýbrž stal se pro něj jako dovolený.

Rabi Abahu řekl jménem rabiho Chaniny: Lépe je pro člověka, aby se dopustil přestupku skrytě, a neznesvěcoval jméno Nebes veřejně, jak je řečeno: „A vy, dome Izraele, tak praví Pán Hospodin: Jděte, každý služte svým modlám, [a potom], nebudete-li mě poslouchat, ale mé svaté jméno neznesvěcujte“ (Ez 20,39).

Rabi Ilaj Starší řekl: Vidí-li člověk, že jeho pud nad ním přemáhá, ať jde na místo, kde ho neznají, oblékne se do černého, zahalí se do černého a učiní, co si jeho srdce žádá, ale ať neznesvěcuje jméno Nebes veřejně.

Je to tak? Vždyť se učí [v baraitě]: Každý, kdo nešetří čest svého Stvořitele, pro toho by bylo lépe, kdyby nepřišel na svět. Kdo to je? Raba říká: To je ten, kdo hledí na duhu. Rav Josef říká: To je ten, kdo se dopouští přestupku skrytě.

To není rozpor: tohle [platí], když dokáže svůj pud přemoci, a tamto, když svůj pud přemoci nedokáže.

Učili jsme se tam: Při znesvěcení Jména se neposkytuje úvěr, ať je to neúmyslné či úmyslné. Co znamená „neposkytuje se úvěr“? Mar Zutra řekl: Že se nejedná jako kramář. Mar, syn Ravina, řekl: Chce říci, že jsou-li [zásluhy a viny] v rovnováze, [znesvěcení Jména] převáží.

Naši mistři učili: Vždy