Talmud česky

Kidušin 40a קידושין

Babylonský talmud · Našim – Ženy · list 40a · 21 segmentů

Struktura debaty:Baraita 2 Rozpoznáno automaticky podle úvodních formulí. Podtržené pojmy a jména otevřou vysvětlivku.
1
nosiči císařových [nosítek] ho střežili celou noc. Řekli mu: „Snad se ti do cesty dostala věc nemravnosti a ty ses jí uchránil?“ Neboť jsme se učili: Komukoli se do cesty dostane věc nemravnosti a on se jí uchrání, tomu se stane zázrak, jak je řečeno: „Mocní silou, kteří plní jeho slovo, aby poslouchali hlas jeho slova“ (Ž 103,20) – jako například rabi Cadok a jeho druhové.
נושאי קיסר שמרוני כל הלילה אמרו ליה שמא דבר ערוה בא לידך וניצלת הימנו דתנינא כל הבא דבר ערוה לידו וניצל הימנו עושין לו נס (תהלים קג, כ) גבורי כח עושי דברו לשמוע בקול דברו כגון רבי צדוק וחביריו
2
Rabiho Cadoka svedla jedna vznešená paní. Řekl jí: „Je mi slabo u srdce a nemohu. Je tu něco k jídlu?“ Řekla mu: „Je tu něco nečistého.“ Řekl jí: „Co z toho plyne? Kdo dělá tohle, jí tohle.“ [Ona] rozpálila pec a stavěla do ní [to jídlo]. On vylezl a sedl si do ní. Řekla mu: „Co to má být?“ Řekl jí: „Kdo dělá tohle, padne do tohohle.“ Řekla mu: „Kdybych to všechno věděla, netrápila bych tě.“
ר' צדוק תבעתיה ההיא מטרוניתא אמר לה חלש לי ליבאי ולא מצינא איכא מידי למיכל אמרה ליה איכא דבר טמא אמר לה מאי נפקא מינה דעביד הא אכול הא שגרת תנורא קא מנחא ליה סליק ויתיב בגויה אמרה ליה מאי האי אמר לה דעביד הא נפיל בהא אמרה ליה אי ידעי כולי האי לא צערתיך
3
Rav Kahana prodával koše. Svedla ho jedna vznešená paní. Řekl jí: „Půjdu se upravit.“ Vylezl [na střechu] a vrhl se ze střechy k zemi. Přišel Elijáš a zachytil ho. Řekl mu: „Obtěžoval jsi mě [na cestu] čtyř set parsa.“ Řekl mu: „Co mě k tomu přivedlo? Což ne chudoba?“ Dal mu měřici denárů.
רב כהנא הוה קמזבין דיקולי תבעתיה ההיא מטרוניתא אמר לה איזיל איקשיט נפשאי סליק וקנפיל מאיגרא לארעא אתא אליהו קבליה אמר ליה אטרחתן ארבע מאה פרסי א"ל מי גרם לי לאו עניותא יהב ליה שיפא דדינרי
4
Rava vznesl Rav Nachmanovi rozpor: Učili jsme se: Toto jsou věci, které člověk činí a jí jejich plody na tomto světě, a jistina mu zůstává pro budoucí svět. Jsou to: ctění otce a matky, prokazování milosrdenství a nastolování míru mezi člověkem a jeho bližním; a studium Tóry se rovná všem.
רמי ליה רבא לרב נחמן תנן אלו דברים שאדם עושה אותן ואוכל פירותיהן בעולם הזה והקרן קיימת לו לעולם הבא אלו הן כיבוד אב ואם וגמילות חסדים והבאת שלום שבין אדם לחבירו ותלמוד תורה כנגד כולם
5
U ctění otce a matky je psáno: „Aby se prodloužily tvé dny a aby se ti dobře vedlo“ (Dt 5,16). U prokazování milosrdenství je psáno: „Kdo usiluje o spravedlnost a milosrdenství, nalezne život, spravedlnost a čest“ (Př 21,21).
בכיבוד אב ואם כתיב (דברים ה, טו) למען יאריכון ימיך ולמען ייטב לך בגמילות חסדים כתיב (משלי כא, כא) רודף צדקה וחסד ימצא חיים צדקה וכבוד
6
A u nastolování míru je psáno: „Hledej pokoj a usiluj o něj“ (Ž 34,15), a rabi Abahu řekl: Odvozuje se to [shodou výrazů] „usilovat“ a „usilovat“: je psáno zde: „Hledej pokoj a usiluj o něj“, a je psáno tam: „Kdo usiluje o spravedlnost a milosrdenství“. U studia Tóry je psáno: „Neboť ona je tvůj život a délka tvých dnů“ (Dt 30,20).
ובהבאת שלום כתיב (תהלים לד, טו) בקש שלום ורדפהו וא"ר אבהו אתיא רדיפה רדיפה כתיב הכא בקש שלום ורדפהו וכתיב התם רודף צדקה וחסד בתלמוד תורה כתיב (דברים ל, כ) כי הוא חייך ואורך ימיך
7
Také u vypuštění [matky z] hnízda je psáno: „Aby se ti dobře vedlo a prodloužil sis dny“ (Dt 22,7). Ať [Mišna] uvede i toto! [Odpověď:] Učil a vynechal. [Námitka:] Tanaita učí „toto jsou věci“ a ty říkáš, že učil a vynechal?
בשילוח הקן נמי כתיב (דברים כב, ז) למען ייטב לך והארכת ימים ליתני נמי הא תנא ושייר תני תנא אלו דברים ואת אמרת תנא ושייר
8
Rava řekl: Rav Idi mi vysvětlil: „Řekněte o spravedlivém, že je dobrý, neboť budou jíst plody svých skutků“ (Iz 3,10). Což je spravedlivý, který je dobrý, a spravedlivý, který není dobrý? Nýbrž kdo je dobrý k Nebesům i k lidem, to je spravedlivý dobrý; kdo je dobrý k Nebesům a zlý k lidem, to je spravedlivý, který není dobrý.
אמר רבא רב אידי אסברא לי (ישעיהו ג, י) אמרו צדיק כי טוב כי פרי מעלליהם יאכלו וכי יש צדיק טוב ויש צדיק שאינו טוב אלא טוב לשמים ולבריות זהו צדיק טוב טוב לשמים ורע לבריות זהו צדיק שאינו טוב
9
Podobně říkáš: „Běda svévolníkovi zlému, neboť se mu stane podle činu jeho rukou“ (Iz 3,11). Což je svévolník zlý a [svévolník], který není zlý? Nýbrž kdo je zlý k Nebesům i zlý k lidem, to je svévolník zlý; kdo je zlý k Nebesům, ale není zlý k lidem, to je svévolník, který není zlý.
כיוצא בדבר אתה אומר (ישעיהו ג, יא) אוי לרשע רע כי גמול ידיו יעשה לו וכי יש רשע רע ויש שאינו רע אלא רע לשמים ורע לבריות הוא רשע רע רע לשמים ואינו רע לבריות זהו רשע שאינו רע
10
Zásluha má jistinu a má plody, jak je řečeno: „Řekněte o spravedlivém, že je dobrý…“ atd. Přestupek má jistinu, ale nemá plody, jak je řečeno: „Běda svévolníkovi zlému…“ atd.
הזכות יש לה קרן ויש לה פירות שנאמר אמרו צדיק כי טוב וגו' עבירה יש לה קרן ואין לה פירות שנאמר אוי לרשע רע וגו'
11
Jak tedy vyložím: „Budou jíst z plodů své cesty a nasytí se svými úklady“ (Př 1,31)? Přestupek, který plodí plody, má plody; a který neplodí plody, nemá plody.
ואלא מה אני מקיים (משלי א, לא) ויאכלו מפרי דרכם וממועצותיהם ישבעו עבירה שעושה פירות יש לה פירות ושאין עושה פירות אין לה פירות
12
Dobrou myšlenku [Svatý, budiž požehnán,] připojuje k činu, jak je řečeno: „Tehdy spolu rozmlouvali ti, kdo se bojí Hospodina, každý se svým bližním, a Hospodin pozorně naslouchal a slyšel, a před ním byla zapsána kniha pamětní pro ty, kdo se bojí Hospodina, a pro ty, kdo myslí na jeho jméno“ (Mal 3,16). Co znamená „pro ty, kdo myslí na jeho jméno“? Rav Asi řekl: I když člověk zamýšlel vykonat přikázání, ale byl přinucen [okolnostmi] a nevykonal je, Písmo mu to počítá, jako by je vykonal.
מחשבה טובה מצרפה למעשה שנאמר (מלאכי ג, טז) אז נדברו יראי ה' איש אל רעהו ויקשב ה' וישמע ויכתב ספר זכרון לפניו ליראי ה' ולחושבי שמו מאי ולחושבי שמו אמר רב אסי אפילו חשב אדם לעשות מצוה ונאנס ולא עשאה מעלה עליו הכתוב כאילו עשאה
13
Zlou myšlenku Svatý, budiž požehnán, k činu nepřipojuje, jak je řečeno: „Kdybych v srdci viděl nepravost, Pán by neslyšel“ (Ž 66,18). Jak tedy vyložím: „Hle, já přivedu na tento lid zlo, plod jejich myšlenek“ (Jr 6,19)? Myšlenku, která přináší plod, Svatý, budiž požehnán, připojuje k činu; myšlenku, v níž není plod, Svatý, budiž požehnán, k činu nepřipojuje.
מחשבה רעה אין הקדוש ברוך הוא מצרפה למעשה שנאמר (תהלים סו, יח) און אם ראיתי בלבי לא ישמע ה' ואלא מה אני מקים (ירמיהו ו, יט) הנני מביא אל העם הזה רעה פרי מחשבותם מחשבה שעושה פרי הקב"ה מצרפה למעשה מחשבה שאין בה פרי אין הקב"ה מצרפה למעשה
14
Ale co tedy to, co je psáno: „Abych dopadl dům Izraele v jejich srdci“ (Ez 14,5)? Rav Acha bar Jaakov řekl: To je psáno o modloslužbě, neboť mistr řekl: Závažná je modloslužba, neboť každý, kdo ji zapírá, je jako ten, kdo vyznává celou Tóru.
ואלא הא דכתיב (יחזקאל יד, ה) למען תפוש את [בית] ישראל בלבם אמר רב אחא בר יעקב ההוא בעבודת כוכבים הוא דכתיב דאמר מר חמורה עבודת כוכבים שכל הכופר בה כמודה בכל התורה כולה
15
Ula řekl: [Verš se vykládá] podle Rav Huny, neboť Rav Huna řekl: Jakmile člověk spáchal přestupek a opakoval jej, stal se mu dovoleným. „Stal se mu dovoleným“ – což tě to napadá? Nýbrž stal se pro něj jako dovolený.
עולא אמר כדרב הונא דאמר רב הונא כיון שעבר אדם עבירה ושנה בה הותרה לו הותרה לו סלקא דעתך אלא נעשית לו כהיתר
16
Rabi Abahu řekl jménem rabiho Chaniny: Lépe je pro člověka, aby se dopustil přestupku skrytě, a neznesvěcoval jméno Nebes veřejně, jak je řečeno: „A vy, dome Izraele, tak praví Pán Hospodin: Jděte, každý služte svým modlám, [a potom], nebudete-li mě poslouchat, ale mé svaté jméno neznesvěcujte“ (Ez 20,39).
אמר רבי אבהו משום רבי חנינא נוח לו לאדם שיעבור עבירה בסתר ואל יחלל שם שמים בפרהסיא שנאמר (יחזקאל כ, לט) ואתם בית ישראל כה אמר ה' איש גילוליו לכו עבדו [ואחר] אם אינכם שומעים אלי ואת שם קדשי לא תחללו
17
Rabi Ilaj Starší řekl: Vidí-li člověk, že jeho pud nad ním přemáhá, ať jde na místo, kde ho neznají, oblékne se do černého, zahalí se do černého a učiní, co si jeho srdce žádá, ale ať neznesvěcuje jméno Nebes veřejně.
אמר רבי אלעאי הזקן אם רואה אדם שיצרו מתגבר עליו ילך למקום שאין מכירין אותו וילבש שחורים ויתכסה שחורים ויעשה כמו שלבו חפץ ואל יחלל שם שמים בפרהסיא
18
Je to tak? Vždyť se učí [v baraitě]: Každý, kdo nešetří čest svého Stvořitele, pro toho by bylo lépe, kdyby nepřišel na svět. Kdo to je? Raba říká: To je ten, kdo hledí na duhu. Rav Josef říká: To je ten, kdo se dopouští přestupku skrytě.
איני והתניא כל שלא חס על כבוד קונו ראוי לו שלא בא לעולם מה היא רבה אומר זה המסתכל בקשת רב יוסף אומר זה העובר עבירה בסתר
19
To není rozpor: tohle [platí], když dokáže svůj pud přemoci, a tamto, když svůj pud přemoci nedokáže.
לא קשיא הא דמצי כייף ליצריה והא דלא מצי כייף ליצריה
20
Učili jsme se tam: Při znesvěcení Jména se neposkytuje úvěr, ať je to neúmyslné či úmyslné. Co znamená „neposkytuje se úvěr“? Mar Zutra řekl: Že se nejedná jako kramář. Mar, syn Ravina, řekl: Chce říci, že jsou-li [zásluhy a viny] v rovnováze, [znesvěcení Jména] převáží.
תנן התם אין מקיפין בחילול השם אחד שוגג ואחד מזיד מאי אין מקיפין אמר מר זוטרא שאין עושים כחנווני מר בריה דרבנא אמר לומר שאם היתה שקולה מכרעת
21
Naši mistři učili: Vždy
ת"ר לעולם

Originál: Kiddushin 40a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.

Nahlásit chybu nebo navrhnout opravu

Tlačítko otevře váš e-mailový program s předvyplněnou zprávou na adresu [email protected]. Když se nic neotevře, zkopírujte text a pošlete ho ručně.

Otevřít v e-mailu