Jeremjáš 6 v talmudu

A devátého ke tmě v ní zapálili oheň a hořela celý ten den, jak je řečeno: „Běda nám, neboť se den nachýlil, neboť se prodlužují stíny večera“ (Jr 6,4)

… zde znamená od šesté hodiny dál. Z čeho vidíš, že „mezi večery“ znamená od šesté hodiny dál? I když to není důkaz, je to připomínka: „Běda nám, neboť den se schýlil, neboť se prodlužují večerní stíny“ (Jr 6,4)

… ode mne má síla“ (Sd 16,17). Kdo vidí ve snu studnu, ať časně vstane a řekne: „studna živé vody“ (Pís 4,15), dříve než ho předejde jiný verš: „Jako studna prýští svou vodu, [tak ono prýští svou zlobu]“ (Jr 6,7)

Spíše Rav Nachman bar Jicchak řekl: Studna živé vody, jak je řečeno: „Jako studna prýští své vody“ atd. (Jr 6,7)

… Před třemi [věcmi] se opona nezavírá: ublížení, loupež a modloslužba. Ublížení, jak je psáno: „a v jeho ruce olovnice“; loupež, jak je psáno: „Násilí a zkáza se v ní slyší, před mou tváří ustavičně“ (Jr 6,7)

… plody, tak i zde [jde o] něco, co nese plody. – Řekni [raději] jeho srdce, neboť je psáno: „Obřežte předkožku svého srdce“ (Dt 10,16)! – Řekni jeho ucho, neboť je psáno: „Hle, jejich ucho je neobřezané“ (Jr 6,10)

Rav Hamnuna řekl: Jeruzalém byl zničen jen proto, že v něm přerušili [výuku] školních dětí, jak je řečeno: „Vylij [hněv] na dítě na ulici…“ (Jr 6,11)

… Protože dítě je na ulici [a ne ve škole]. Ula řekl: Jeruzalém byl zničen jen proto, že se jeden před druhým nestyděli, jak je řečeno: „Budou zahanbeni, protože páchali ohavnost, ale vůbec se nestydí…“ (Jr 6,15)

… myšlenku Svatý, budiž požehnán, k činu nepřipojuje, jak je řečeno: „Kdybych v srdci viděl nepravost, Pán by neslyšel“ (Ž 66,18). Jak tedy vyložím: „Hle, já přivedu na tento lid zlo, plod jejich myšlenek“ (Jr 6,19)

A nad ní naříkal Jirmejahu: „Dcero mého lidu, opásej se pytlovinou a vyválej se v popelu, truchli jako nad jedináčkem, kvílej hořce, neboť náhle na nás přijde zhoubce“ (Jr 6,26)

… Už jsme usmířili tři rétory: „dobře zrozeného“, „dobře vyučeného“ a „Taršiše“: eudokos, eumathés, thalassios. Ale Tamar, hořká, stojí ve své hořkosti, a chtěli jsme ji osladit, ale „marně taví tavič“ (Jr 6,29)