Kidušin 57b קידושין

zvíře vyčleněné [k modloslužbě] a zvíře uctívané [jako modla] živými tvory, a [přesto] jsou zakázáni? – Když jsou zakázáni, [jsou zakázáni] pro Nejvyššího; pro prostého člověka jsou zcela dovoleni.

Rabi Jirmeja to napadl: Hle, zvíře, které souložilo [s člověkem], a zvíře, s nímž bylo souloženo, za přítomnosti svědků – jsou to živí tvorové a jsou zakázáni. Nýbrž rabi Jochanan řekl jménem rabi Šimona bar Jochaje: Nenašli jsme, že by většina živých tvorů byla zakázána.

V domě rabi Jišmaela učili: Neboť verš říká: „a vypustí do volného pole“ (Lv 14,7) – jako pole: jako pole je dovoleno, tak i tento je dovolen. Přichází toto ‚pole‘ k tomuto [účelu]? To je potřebné k tomu, co se učí: ‚pole‘ – aby nestál v Jafě a nevrhl jej do moře, [nestál] v Gabatu a nevrhl jej do pouště, a aby nestál vně města a nevrhl jej do města; nýbrž stojí ve městě a vrhne jej ven za hradbu.

A ten druhý? Jestliže tak, ať verš napíše ‚pole‘; co [znamená] ‚to pole‘? Vyvoď z toho obojí.

Rava řekl: Tóra neřekla ‚vypusť‘, aby to bylo k nástraze.

Vlasy nazíra – odkud to máme? Neboť verš říká: „bude svatý, nechá volně růst vlasy na své hlavě“ (Nu 6,5) – jeho porost bude svatý.

Jestliže tak: jako svatý majetek zachycuje svou cenu a vychází do světského stavu, tak i vlasy nazíra zachycují svou cenu a vycházejí do světského stavu? – Copak čteme ‚kodeš‘ (svatá věc)? Čteme ‚kadoš‘ (svatý).

Prvorozený osel – řekněme, že naše mišna není podle rabi Šimona, neboť se učí: Prvorozený osel je zakázán k užitku – slova rabi Jehudy; a rabi Šimon [jej] dovoluje. Rav Nachman řekl, že Raba bar Avuha řekl: [Mišna mluví o stavu] po zlomení šíje, a [to je] podle všech.

Maso s mlékem – odkud to máme? Neboť se učilo v domě rabi Jišmaela: „Nebudeš vařit kůzle v mléce jeho matky“ (Ex 23,19) třikrát – jednou [pro] zákaz jedení, jednou [pro] zákaz užitku a jednou [pro] zákaz vaření.

Naše mišna není podle tohoto tanaity, neboť se učí: Rabi Šimon ben Jehuda říká: Maso s mlékem je zakázáno k jídlu a dovoleno k užitku, neboť je řečeno: „neboť jsi lid svatý Hospodinu, svému Bohu. Nebudeš vařit kůzle v mléce jeho matky“ (Dt 14,21), a jinde říká: „Budete mi svatými lidmi“ (Ex 22,30) – jako tam je [roztrhané zvíře] zakázáno k jídlu a dovoleno k užitku, tak i zde je zakázáno k jídlu a dovoleno k užitku.

A nesvatá [zvířata] poražená na nádvoří – odkud to [víme]? Rabi Jochanan řekl jménem rabi Meira: Tóra řekla: Poraž mé [zvíře] na mém [místě] a své na svém: jako mé na tvém [místě] je zakázáno, tak i tvé na mém je zakázáno.

Jestliže tak: jako za mé na tvém je trest vyhlazení, tak i za tvé na mém je trest vyhlazení? Verš říká: „a nepřivedl jej ke vchodu stanu setkávání, aby jej obětoval Hospodinu … bude vyhlazen“ (Lv 17,4) – za oběť je trest vyhlazení, za nesvatá [zvířata] poražená na nádvoří trest vyhlazení není.

To lze vyvrátit: co [platí] o mém na tvém, [neplatí jinde], neboť za ně je trest vyhlazení.

Nýbrž Abaje řekl: Odtud: „a porazí“ (Lv 3,2), „a porazí ji“ (Lv 3,8), „a porazí ji“ (Lv 3,13) – tři nadbytečné verše; co [jimi] verš učí?

Protože je řečeno: „Bude-li od tebe příliš daleko místo … pak porazíš“ (Dt 12,21) – v dálce od místa porážíš, ale neporážíš v blízkosti místa; [to] se týká nesvatých [zvířat], aby nebyla poražena na nádvoří.

Mám tu jen bezvadná [zvířata], způsobilá k obětování; odkud zahrnout [zvířata] s vadou? Zahrnuji [zvířata] s vadou, neboť jsou druhem, který je způsobilý. Odkud zahrnout zvěř? Zahrnuji zvěř, neboť porážka u ní je jako u dobytka. Odkud zahrnout ptáky? Verš učí: „a porazí“, „a porazí ji“, „a porazí ji“.

Mohl bych [myslet], že nemá porážet, ale jestliže porazil, je [maso] dovoleno. Verš učí: „Bude-li od tebe příliš daleko místo … pak porazíš … a budeš jíst“ (Dt 12,21) – co porážíš v dálce od místa, jíš, a nejíš, co porážíš v blízkosti místa; [to] se týká nesvatých [zvířat] poražených na nádvoří.

Mám tu jen bezvadná [zvířata],