Talmud česky

Kidušin 57b קידושין

Babylonský talmud · Našim – Ženy · list 57b · 18 segmentů

1
zvíře vyčleněné [k modloslužbě] a zvíře uctívané [jako modla] živými tvory, a [přesto] jsou zakázáni? – Když jsou zakázáni, [jsou zakázáni] pro Nejvyššího; pro prostého člověka jsou zcela dovoleni.
מוקצה ונעבד דבעלי חיים נינהו ואסירי כי אסירי לגבוה להדיוט מישרא שרי
2
Rabi Jirmeja to napadl: Hle, zvíře, které souložilo [s člověkem], a zvíře, s nímž bylo souloženo, za přítomnosti svědků – jsou to živí tvorové a jsou zakázáni. Nýbrž rabi Jochanan řekl jménem rabi Šimona bar Jochaje: Nenašli jsme, že by většina živých tvorů byla zakázána.
מתקיף לה רבי ירמיה הרי רובע ונרבע בעדים דבעלי חיים נינהו ואסירי אלא אמר רבי יוחנן משום רבי שמעון בן יוחי לא מצינו רוב בעלי חיים שאסורים
3
V domě rabi Jišmaela učili: Neboť verš říká: „a vypustí do volného pole“ (Lv 14,7) – jako pole: jako pole je dovoleno, tak i tento je dovolen. Přichází toto ‚pole‘ k tomuto [účelu]? To je potřebné k tomu, co se učí: ‚pole‘ – aby nestál v Jafě a nevrhl jej do moře, [nestál] v Gabatu a nevrhl jej do pouště, a aby nestál vně města a nevrhl jej do města; nýbrž stojí ve městě a vrhne jej ven za hradbu.
דבי ר' ישמעאל תנא דאמר קרא (ויקרא יד, ז) ושלח על פני השדה כשדה מה שדה מותרת אף האי נמי מותרת האי שדה להכי הוא דאתא ההוא מיבעי ליה לכדתניא שדה שלא יעמוד ביפו ויזרקנה לים בגבת ויזרקנה למדבר ושלא יעמוד חוץ לעיר ויזרקנה בתוך העיר אלא כל שעומד בעיר ויזרקנה חוץ לחומה
4
A ten druhý? Jestliže tak, ať verš napíše ‚pole‘; co [znamená] ‚to pole‘? Vyvoď z toho obojí.
ואידך א"כ ניכתוב קרא שדה מאי השדה שמע מינה תרתי
5
Rava řekl: Tóra neřekla ‚vypusť‘, aby to bylo k nástraze.
רבא אמר לא אמרה תורה שלח לתקלה
6
Vlasy nazíra – odkud to máme? Neboť verš říká: „bude svatý, nechá volně růst vlasy na své hlavě“ (Nu 6,5) – jeho porost bude svatý.
בשער נזיר מנלן דאמר קרא (במדבר ו, ה) קדש יהיה גדל פרע שער ראשו גידולו יהיה קדוש
7
Jestliže tak: jako svatý majetek zachycuje svou cenu a vychází do světského stavu, tak i vlasy nazíra zachycují svou cenu a vycházejí do světského stavu? – Copak čteme ‚kodeš‘ (svatá věc)? Čteme ‚kadoš‘ (svatý).
אי מה קדש תופס את דמיו ויוצא לחולין אף שער נזיר תופס את דמיו ויוצא לחולין מי קרינן קודש קדוש קרינן
8
Prvorozený osel – řekněme, že naše mišna není podle rabi Šimona, neboť se učí: Prvorozený osel je zakázán k užitku – slova rabi Jehudy; a rabi Šimon [jej] dovoluje. Rav Nachman řekl, že Raba bar Avuha řekl: [Mišna mluví o stavu] po zlomení šíje, a [to je] podle všech.
בפטר חמור נימא מתניתין דלא כר' שמעון דתניא פטר חמור אסור בהנאה דברי ר' יהודה ור' שמעון מתיר אמר רב נחמן אמר רבה בר אבוה לאחר עריפה ודברי הכל
9
Maso s mlékem – odkud to máme? Neboť se učilo v domě rabi Jišmaela: „Nebudeš vařit kůzle v mléce jeho matky“ (Ex 23,19) třikrát – jednou [pro] zákaz jedení, jednou [pro] zákaz užitku a jednou [pro] zákaz vaření.
בשר בחלב מנלן דתנא דבי ר' ישמעאל (שמות כג, יט) לא תבשל גדי בחלב אמו ג"פ אחד איסור אכילה ואחד איסור הנאה ואחד איסור בישול
10
Naše mišna není podle tohoto tanaity, neboť se učí: Rabi Šimon ben Jehuda říká: Maso s mlékem je zakázáno k jídlu a dovoleno k užitku, neboť je řečeno: „neboť jsi lid svatý Hospodinu, svému Bohu. Nebudeš vařit kůzle v mléce jeho matky“ (Dt 14,21), a jinde říká: „Budete mi svatými lidmi“ (Ex 22,30) – jako tam je [roztrhané zvíře] zakázáno k jídlu a dovoleno k užitku, tak i zde je zakázáno k jídlu a dovoleno k užitku.
מתניתין דלא כי האי תנא דתניא ר"ש בן יהודה אומר בשר בחלב אסור באכילה ומותר בהנאה שנאמר (דברים יד, כא) כי עם קדוש אתה לה' אלהיך לא תבשל גדי בחלב אמו ולהלן הוא אומר (שמות כב, ל) ואנשי קודש תהיון לי מה להלן אסור באכילה ומותר בהנאה אף כאן אסור באכילה ומותר בהנאה
11
A nesvatá [zvířata] poražená na nádvoří – odkud to [víme]? Rabi Jochanan řekl jménem rabi Meira: Tóra řekla: Poraž mé [zvíře] na mém [místě] a své na svém: jako mé na tvém [místě] je zakázáno, tak i tvé na mém je zakázáno.
וחולין שנשחטו בעזרה מנא הני מילי אמר ר' יוחנן משום ר' מאיר אמרה תורה שחוט לי בשלי ושלך בשלך מה שלי בשלך אסור אף שלך בשלי אסור
12
Jestliže tak: jako za mé na tvém je trest vyhlazení, tak i za tvé na mém je trest vyhlazení? Verš říká: „a nepřivedl jej ke vchodu stanu setkávání, aby jej obětoval Hospodinu … bude vyhlazen“ (Lv 17,4) – za oběť je trest vyhlazení, za nesvatá [zvířata] poražená na nádvoří trest vyhlazení není.
אי מה שלי בשלך ענוש כרת אף שלך בשלי ענוש כרת אמר קרא (ויקרא יז, ד) ואל פתח אהל מועד לא הביאו להקריב קרבן לה' ונכרת על קרבן ענוש כרת על חולין שנשחטו בעזרה אין ענוש כרת
13
To lze vyvrátit: co [platí] o mém na tvém, [neplatí jinde], neboť za ně je trest vyhlazení.
איכא למיפרך מה לשלי בשלך שכן ענוש כרת
14
Nýbrž Abaje řekl: Odtud: „a porazí“ (Lv 3,2), „a porazí ji“ (Lv 3,8), „a porazí ji“ (Lv 3,13) – tři nadbytečné verše; co [jimi] verš učí?
אלא אמר אביי מהכא (ויקרא ג, ב) ושחטו (ויקרא ג, ח) ושחט אותו (ויקרא ג, יג) ושחט אותו תלתא קראי יתירי מה תלמוד לומר
15
Protože je řečeno: „Bude-li od tebe příliš daleko místo … pak porazíš“ (Dt 12,21) – v dálce od místa porážíš, ale neporážíš v blízkosti místa; [to] se týká nesvatých [zvířat], aby nebyla poražena na nádvoří.
לפי שנאמר (דברים יב, כא) כי ירחק ממך המקום וזבחת ברחוק מקום אתה זובח ואי אתה זובח במקום קרוב פרט לחולין שלא ישחטו בעזרה
16
Mám tu jen bezvadná [zvířata], způsobilá k obětování; odkud zahrnout [zvířata] s vadou? Zahrnuji [zvířata] s vadou, neboť jsou druhem, který je způsobilý. Odkud zahrnout zvěř? Zahrnuji zvěř, neboť porážka u ní je jako u dobytka. Odkud zahrnout ptáky? Verš učí: „a porazí“, „a porazí ji“, „a porazí ji“.
ואין לי אלא תמימים הראוים ליקרב מנין לרבות בעלי מומין מרבה אני את בעלי מומים שכן מין המכשיר מנין לרבות את החיה מרבה אני את החיה שהיא בשחיטה כבהמה מנין לרבות את העופות תלמוד לומר ושחטו ושחט אותו ושחט אותו
17
Mohl bych [myslet], že nemá porážet, ale jestliže porazil, je [maso] dovoleno. Verš učí: „Bude-li od tebe příliš daleko místo … pak porazíš … a budeš jíst“ (Dt 12,21) – co porážíš v dálce od místa, jíš, a nejíš, co porážíš v blízkosti místa; [to] se týká nesvatých [zvířat] poražených na nádvoří.
יכול לא ישחוט ואם שחט יהא מותר תלמוד לומר כי ירחק ממך המקום וזבחת ואכלת מה שאתה זובח ברחוק מקום אתה אוכל ואי אתה אוכל מה שאתה זובח במקום קרוב פרט לחולין שנשחטו בעזרה
18
Mám tu jen bezvadná [zvířata],
ואין לי אלא תמימים

Originál: Kiddushin 57b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.

Nahlásit chybu nebo navrhnout opravu

Tlačítko otevře váš e-mailový program s předvyplněnou zprávou na adresu [email protected]. Když se nic neotevře, zkopírujte text a pošlete ho ručně.

Otevřít v e-mailu