Kidušin 58a קידושין

způsobilá k obětování; odkud zahrnout [zvířata] s vadou? Zahrnuji [zvířata] s vadou, neboť jsou druhem, který je způsobilý. A odkud zahrnout zvěř? Zahrnuji zvěř, neboť porážka u ní je jako u dobytka. Odkud zahrnout ptáky? Verš učí: „a porazí“, „a porazí ji“, „a porazí ji“.

Mohl bych [myslet], že nemá porážet, ale jestliže porazil, ať to hodí psům. Verš učí: „hoďte to psu“ (Ex 22,30) – to hodíš psu, ale nehodíš [psu] nesvatá [zvířata] poražená na nádvoří.

Mar Jehuda zastihl Rav Josefa a Rav Šmuela, syna Raby bar bar Chany, jak stojí u vchodu do domu Raby. Řekl jim: Učí se: Kdo zasnoubí [ženu] prvorozeným oslem, masem s mlékem nebo nesvatými [zvířaty] poraženými na nádvoří – rabi Šimon říká: Je zasnoubena; a mudrci říkají: Není zasnoubena. Z toho plyne, že nesvatá [zvířata] poražená na nádvoří nejsou podle rabi Šimona [zakázána] z Tóry.

A postavili proti tomu: Rabi Šimon říká: Nesvatá [zvířata] poražená na nádvoří ať jsou spálena, a stejně tak zvěř poražená na nádvoří. Zmlkli.

Přišli před Rabu. Řekl jim: Polovinu [obtíže] vám vyřeším: zde se zabýváme [případem], kdy [zvíře] bylo poraženo a ukázalo se, že je trefa, a rabi Šimon se drží svého názoru.

Neboť se učí: Kdo porazí trefu, a stejně tak kdo porazí [zvíře] a ukáže se, že je trefa – to i ono [jsou] nesvatá [zvířata] na nádvoří – rabi Šimon [je] dovoluje k užitku a mudrci [je] zakazují.

Prodal-li je a zasnoubil jejich cenou, je zasnoubena – odkud to máme? Z toho, že Milosrdný výslovně uvedl u modloslužby: „a stal by ses klatým jako ona“ (Dt 7,26) – vše, co z ní získáš, je jako ona. Z toho plyne, že [cena] všech [ostatních] zákazů v Tóře je dovolena.

Ale ať se z ní odvodí [pro ostatní]! – Protože modloslužba a sedmý rok jsou dva verše, které přicházejí jako jeden, a ze dvou veršů, které přicházejí jako jeden, se neodvozuje.

Modloslužba – to, co jsme řekli. Sedmý rok – co to je? „Je to jubilejní rok, bude vám svatý“ (Lv 25,12) – jako svatý majetek zachycuje svou cenu, tak i [plody] sedmého roku zachycují svou cenu.

Jestliže tak: jako svatý majetek zachycuje svou cenu a sám vychází do světského stavu, tak i [plody] sedmého roku zachycují svou cenu a vycházejí do světského stavu? Verš učí: ‚bude‘ – ať trvá ve svém stavu.

Jak? Koupil-li za plody sedmého roku maso, to i ono musí být odstraněno [v čase odstranění plodů] sedmého roku. [Koupil-li] za maso ryby – maso vyšlo, ryby vstoupily; za ryby víno – ryby vyšly, víno vstoupilo; za víno olej – víno vyšlo, olej vstoupil. Jak tedy? Vždy to poslední zachycuje [svatost] sedmého roku, a samotný plod zůstává zakázán.

To se hodí podle toho, kdo říká, že se [z nich] neodvozuje; ale podle toho, kdo říká, že se odvozuje, co lze říct? Jsou psána omezení: zde je psáno „neboť je to klatba“ (Dt 7,26) a tam je psáno „je to jubilejní rok“ (Lv 25,11) – ‚to‘ ano, nic jiného ne.

MIŠNA: Kdo zasnoubí [ženu] terumot, desátky, [kněžskými] dávkami, očišťovací vodou nebo očišťovacím popelem, je zasnoubena, a to i [když je] Izraelita.

GEMARA: Ula řekl: Užitek z práva volby [komu dávku dát] není majetkem. Rabi Aba namítl Ulovi: Kdo zasnoubí terumot, desátky, dávkami, očišťovací vodou nebo popelem jalovice, je zasnoubena, a to i Izraelita.

Řekl mu: Zde [jde o] Izraelitu, jemuž připadla neodesátkovaná úroda [dědictvím] z domu otce jeho matky, který byl kohen, a [tanaita] soudí, že dávky, které nebyly odděleny, jsou jako oddělené.

Rabi Chija bar Avin se otázal Rav Huny: Užitek z práva volby – je majetkem, nebo není majetkem? Řekl mu: Učili jste se to: Kdo zasnoubí terumot, desátky, dávkami, očišťovací vodou nebo popelem jalovice, je zasnoubena, a to i Izraelita. Řekl mu: A copak jsme to nevysvětlili [jako případ] Izraelity, jemuž připadla neodesátkovaná úroda z domu otce jeho matky, kohena?