způsobilá k obětování; odkud zahrnout [zvířata] s vadou? Zahrnuji [zvířata] s vadou, neboť jsou druhem, který je způsobilý. A odkud zahrnout zvěř? Zahrnuji zvěř, neboť porážka u ní je jako u dobytka. Odkud zahrnout ptáky? Verš učí: „a porazí“, „a porazí ji“, „a porazí ji“.
הראוים ליקרב מנין לרבות בעלי מומין מרבה אני בעלי מומין שכן מין המכשיר ומנין לרבות את החיה מרבה אני את החיה שהיא בשחיטה כבהמה מנין לרבות את העופות ת"ל ושחטו ושחט אותו ושחט אותו
Mohl bych [myslet], že nemá porážet, ale jestliže porazil, ať to hodí psům. Verš učí: „hoďte to psu“ (Ex 22,30) – to hodíš psu, ale nehodíš [psu] nesvatá [zvířata] poražená na nádvoří.
יכול לא ישחוט ואם שחט ישליכנו לפני כלבים תלמוד לומר (שמות כב, ל) לכלב תשליכון אותו אותו אתה משליך לכלב ואי אתה משליך חולין שנשחטו בעזרה
Mar Jehuda zastihl Rav Josefa a Rav Šmuela, syna Raby bar bar Chany, jak stojí u vchodu do domu Raby. Řekl jim: Učí se: Kdo zasnoubí [ženu] prvorozeným oslem, masem s mlékem nebo nesvatými [zvířaty] poraženými na nádvoří – rabi Šimon říká: Je zasnoubena; a mudrci říkají: Není zasnoubena. Z toho plyne, že nesvatá [zvířata] poražená na nádvoří nejsou podle rabi Šimona[zakázána] z Tóry.
אשכחינהו מר יהודה לרב יוסף ולרב שמואל בריה דרבה בר בר חנה דהוו קיימי אפיתחא דבי רבה אמר להו תניא המקדש בפטר חמור בבשר בחלב ובחולין שנשחטו בעזרה ר' שמעון אומר מקודשת וחכ"א אינה מקודשת אלמא חולין שנשחטו בעזרה לר' שמעון לאו דאורייתא
Přišli před Rabu. Řekl jim: Polovinu [obtíže] vám vyřeším: zde se zabýváme [případem], kdy [zvíře] bylo poraženo a ukázalo se, že je trefa, a rabi Šimon se drží svého názoru.
אתו לקמיה דרבה אמר להו פלגא אוקמינכי הב"ע כגון שנשחטה ונמצאת טריפה ור"ש לטעמיה
Neboť se učí: Kdo porazí trefu, a stejně tak kdo porazí [zvíře] a ukáže se, že je trefa – to i ono [jsou] nesvatá [zvířata] na nádvoří – rabi Šimon[je] dovoluje k užitku a mudrci [je] zakazují.
דתניא השוחט את הטריפה וכן השוחט ונמצאת טריפה זה וזה חולין בעזרה ר"ש מתיר בהנאה וחכמים אוסרים
Prodal-li je a zasnoubil jejich cenou, je zasnoubena – odkud to máme? Z toho, že Milosrdný výslovně uvedl u modloslužby: „a stal by ses klatým jako ona“ (Dt 7,26) – vše, co z ní získáš, je jako ona. Z toho plyne, že [cena] všech [ostatních] zákazů v Tóře je dovolena.
מכרן וקידש בדמיהן מקודשת מנלן מדגלי רחמנא בעבודת כוכבים (דברים ז, כו) והיית חרם כמוהו כל שאתה מהייה הימנה הרי הוא כמוהו מכלל דכל איסורים שבתורה שרו
Ale ať se z ní odvodí [pro ostatní]! – Protože modloslužba a sedmý rok jsou dva verše, které přicházejí jako jeden, a ze dvou veršů, které přicházejí jako jeden, se neodvozuje.
ונילף מינה משום דהוה עבודת כוכבים ושביעית שני כתובים הבאים כאחד וכל שני כתובים הבאים כאחד אין מלמדין
Modloslužba – to, co jsme řekli. Sedmý rok – co to je? „Je to jubilejní rok, bude vám svatý“ (Lv 25,12) – jako svatý majetek zachycuje svou cenu, tak i [plody] sedmého roku zachycují svou cenu.
עבודת כוכבים הא דאמרן שביעית מאי היא (ויקרא כה, יב) יובל היא קודש תהיה לכם מה קודש תופס את דמיו אף שביעית תופסת דמיה
Jestliže tak: jako svatý majetek zachycuje svou cenu a sám vychází do světského stavu, tak i [plody] sedmého roku zachycují svou cenu a vycházejí do světského stavu? Verš učí: ‚bude‘ – ať trvá ve svém stavu.
אי מה קודש תופס את דמיו ויוצא לחולין אף שביעית תופסת דמיה ויוצאה לחולין תלמוד לומר תהיה בהוייתה תהא
Jak? Koupil-li za plody sedmého roku maso, to i ono musí být odstraněno [v čase odstranění plodů] sedmého roku. [Koupil-li] za maso ryby – maso vyšlo, ryby vstoupily; za ryby víno – ryby vyšly, víno vstoupilo; za víno olej – víno vyšlo, olej vstoupil. Jak tedy? Vždy to poslední zachycuje [svatost] sedmého roku, a samotný plod zůstává zakázán.
כיצד לקח בפירות שביעית בשר אלו ואלו מתבערים בשביעית בבשר דגים יצא בשר נכנסו דגים בדגים יין יצאו דגים נכנס יין ביין שמן יצא יין נכנס שמן הא כיצד אחרון אחרון נתפס בשביעית ופירי עצמו אסור
To se hodí podle toho, kdo říká, že se [z nich] neodvozuje; ale podle toho, kdo říká, že se odvozuje, co lze říct? Jsou psána omezení: zde je psáno „neboť je to klatba“ (Dt 7,26) a tam je psáno „je to jubilejní rok“ (Lv 25,11) – ‚to‘ ano, nic jiného ne.
הניחא למאן דאמר אין מלמדין אלא למאן דאמר מלמדין מאי איכא למימר מיעוטי כתיבי כתיב הכא (דברים ז, כו) כי חרם הוא וכתיב התם (ויקרא כה, יא) יובל היא היא אין מידי אחרינא לא
MIŠNA: Kdo zasnoubí [ženu] terumot, desátky, [kněžskými] dávkami, očišťovací vodou nebo očišťovacím popelem, je zasnoubena, a to i [když je] Izraelita.
מתני׳ המקדש בתרומות ובמעשרות ובמתנות ובמי חטאת ובאפר חטאת הרי זו מקודשת ואפילו ישראל
GEMARA: Ula řekl: Užitek z práva volby [komu dávku dát] není majetkem. Rabi Aba namítl Ulovi: Kdo zasnoubí terumot, desátky, dávkami, očišťovací vodou nebo popelem jalovice, je zasnoubena, a to i Izraelita.
גמ׳ אמר עולא טובת הנאה אינה ממון איתיביה רבי אבא לעולא המקדש בתרומות ובמעשרות ובמתנות במי חטאת ובאפר פרה הרי זו מקודשת ואפילו ישראל
Řekl mu: Zde [jde o] Izraelitu, jemuž připadla neodesátkovaná úroda [dědictvím] z domu otce jeho matky, který byl kohen, a [tanaita] soudí, že dávky, které nebyly odděleny, jsou jako oddělené.
א"ל הכא בישראל שנפלו לו טבלים מבית אבי אמו כהן וקא סבר מתנות שלא הורמו כמי שהורמו דמיין
Rabi Chija bar Avin se otázal Rav Huny: Užitek z práva volby – je majetkem, nebo není majetkem? Řekl mu: Učili jste se to: Kdo zasnoubí terumot, desátky, dávkami, očišťovací vodou nebo popelem jalovice, je zasnoubena, a to i Izraelita. Řekl mu: A copak jsme to nevysvětlili [jako případ] Izraelity, jemuž připadla neodesátkovaná úroda z domu otce jeho matky, kohena?
בעא מיניה ר' חייא בר אבין מרב הונא טובת הנאה ממון או אינה ממון אמר ליה תניתוה המקדש בתרומות ובמעשרות ובמתנות במי חטאת ובאפר פרה הרי זו מקודשת ואפילו ישראל א"ל ולאו אוקימנא בישראל שנפלו לו טבלים מבית אבי אמו כהן
Originál: Kiddushin 58a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.