Kidušin 58b קידושין

Řekl mu: Ty jsi z Hucalu! [Rabi Chija] se zastyděl – myslel, že mu to říká kvůli [jeho] učení. Řekl mu: Takto jsem to myslel: Rav Asi z Hucalu zastává [názor] jako ty.

Řekněme, že je to [spor] tanaitů: Kdo ukradne neodesátkovanou úrodu svého druha, zaplatí mu cenu neodesátkované úrody svého druha – slova Rabiho; rabi Josi, syn rabi Jehudy, říká: Zaplatí jen cenu světské [části], která je v ní. Copak se neliší v tom, že jeden soudí, že užitek z práva volby je majetkem, a druhý soudí, že užitek z práva volby není majetkem?

Ne – podle všech užitek z práva volby není majetkem, a zde se liší ohledně neodesátkované úrody, která mu připadla z domu otce jeho matky, kohena, a ohledně toho, zda dávky, které nebyly odděleny, jsou jako oddělené: jeden soudí, že jsou jako oddělené, a druhý soudí, že nejsou jako oddělené.

A chceš-li, řekni: podle všech jsou jako oddělené a užitek z práva volby není majetkem, a zde se liší ohledně [výroku] Šmuela, neboť Šmuel řekl: Jediné zrno pšenice osvobozuje [celou] hromadu.

Jeden zastává [názor] Šmuela a druhý nezastává [názor] Šmuela.

A chceš-li, řekni: podle všech nezastávají [názor] Šmuela, a zde je důvod Rabiho [ten], že rabíni zloděje pokutovali.

A chceš-li, řekni: podle všech zastávají [názor] Šmuela, a zde je důvod rabi Josiho, syna rabi Jehudy, [ten], že rabíni pokutovali majitele, protože neměl nechávat svou úrodu neodesátkovanou.

Učili jsme se: Kdo zasnoubí terumot, desátky, dávkami, očišťovací vodou nebo popelem jalovice, je zasnoubena, a to i Izraelita. A postavili proti tomu: Kdo bere mzdu za souzení, jeho rozsudky jsou neplatné; za svědčení – jeho svědectví je neplatné; za kropení a posvěcování [vody] – jeho voda je [obyčejná] voda z jeskyně a jeho popel je popel z ohniště.

Abaje řekl: To není obtížné: zde [jde] o mzdu za přinesení a naplnění, tam o mzdu za kropení a posvěcení.

To je i přesné [ze znění], neboť zde se učí ‚očišťovací vodou a popelem jalovice‘ a tam se učí ‚za kropení a posvěcování‘. Vyvoď z toho.

Vrátíme se k tobě, [kapitolo] ‚Muž zasnubuje‘.

MIŠNA: Kdo řekne svému druhovi: Jdi a zasnub mi ženu tu a tu, a on šel a zasnoubil ji sobě, je zasnoubena druhému. A stejně tak kdo řekne ženě: Hle, jsi mi zasnoubena po třiceti dnech, a přišel jiný a zasnoubil ji během třiceti dnů, je zasnoubena druhému; [je-li to] dcera Izraelity [a druhý je] kohen, smí jíst terumu.

[Řekl-li:] Od nynějška a po třiceti dnech, a přišel jiný a zasnoubil ji během třiceti dnů, je zasnoubena i není zasnoubena; dcera Izraelity [zasnoubená] kohenovi nebo dcera kohena [zasnoubená] Izraelitovi nesmí jíst terumu.

GEMARA: Kdo řekne svému druhovi: Jdi a zasnub [mi] – tanaita [baraity] učil: Co učinil, je učiněno, jenže s ním jednal podvodně. A náš tanaita – i on [slovem] ‚šel‘ učí, že šel podvodně.

Proč se zde učí ‚kdo řekne svému druhovi‘