Makot 10a מכות

Neboť je psáno: „Gileád je město zločinců, poznamenané (akuva) krví“ (Oz 6,8). Co je „poznamenané krví“? Řekl rabi Elazar: Že číhali (okvin), aby zabíjeli lidi.

A proč jsou ta [města] na té a na oné straně [na okrajích] od sebe vzdálená, a proč jsou ta prostřední blízká?

Řekl Abaje: I v Šechemu jsou vrazi častí, neboť je psáno: „A jako tlupa číhající na člověka je spolek kněží; na cestě vraždí u Šechemu“ (Oz 6,9). Co je „spolek kněží“? Řekl rabi Elazar: Že se spolčovali k zabíjení lidí, jako se tito kohanim spolčují, aby si rozdělili terumy na humnech.

A víc [útočištných měst] není? Vždyť je psáno: „A k nim dáte čtyřicet dva města“ (Nu 35,6)! Řekl Abaje: Tato [šest] poskytují útočiště, ať [vrah] ví, nebo neví; ona [ostatní] poskytují útočiště, ví-li, a neví-li, útočiště neposkytují.

A Chevron je útočištné město? Vždyť je psáno: „Dali Kalevovi Chevron, jak mluvil Mojžíš“ (Sd 1,20)! Řekl Abaje: [Kalev dostal] předměstí, neboť je psáno: „Ale pole toho města a jeho dvorce dali Kalevovi, synu Jefunovu“ (Joz 21,12).

A Kedeš byl útočištným městem? Vždyť je psáno: „A opevněná města: Cidim, Cer, Chamat, Rakat a Kineret“ atd., „a Kedeš, Edrej a En Chacor“ (Joz 19,35–37), a učí se [v baraitě]: Tato města [útočištná] nečiní ani malými vesnicemi, ani velkými hradbami obehnanými městy, nýbrž středně velkými městy. Řekl Rav Josef: Byly dva Kedeše. Řekl Rav Aši: Jako Selevkie a pevnost Selevkie.

Samotný [text baraity]: Tato města nečiní ani malými vesnicemi, ani velkými hradbami obehnanými městy, nýbrž středně velkými městy. A zakládají je jen v místě, kde je voda; a není-li tam voda, přivádějí jim vodu. A zakládají je jen v místě, kde jsou trhy, a zakládají je jen v místě, kde je [dostatek] obyvatel. Ubude-li jejich obyvatel, přidají jim [další]; ubude-li jejich usedlíků, přivedou jim kohany, levity a Izraelity.

A neprodávají se v nich ani zbraně, ani lovecké nástroje; to jsou slova rabi Nechemji. A mudrci [to] dovolují. A shodují se, že v nich nekladou pasti ani nespouštějí provazy [s oky], aby noha krevního mstitele nebyla častá na tom místě.

Řekl rabi Jicchak: Jaký je [pro to] verš? „A uteče do jednoho z těch měst a bude žít“ (Dt 4,42) – zařiď mu něco, z čeho bude mít živobytí.

Učil [tanna]: Žáka, který jde do vyhnanství, s ním posílají do vyhnanství i jeho učitele, jak je řečeno „a bude žít“ – zařiď mu něco, z čeho bude mít život. Řekl rabi Zeira: Odtud [plyne], že člověk nemá učit nehodného žáka.

Řekl rabi Jochanan: Učitele, který jde do vyhnanství, s ním posílají do vyhnanství i jeho ješivu. Je tomu tak? Vždyť řekl rabi Jochanan: Odkud [víme], že slova Tóry poskytují útočiště? Neboť je řečeno: „Becer v poušti“ atd. (Dt 4,43), a hned za tím je psáno: „A toto je Tóra“ (Dt 4,44)!

To není potíž: toto [platí] v době, kdy se jí [Tóře] věnuje, ono v době, kdy se jí nevěnuje.

A chceš-li, řekni: Co [znamená], že poskytují útočiště? Před andělem smrti. Jako [v příběhu] Rav Chisdy: seděl a studoval v domě učení a posel anděla smrti se k němu nemohl přiblížit, protože jeho ústa neustávala ve studiu. [Posel] vylezl a sedl si na cedr domu učení; cedr praskl, [Rav Chisda] umlkl a [posel] jej přemohl.

Řekl rabi Tanchum bar Chanilaj: Proč byl Reuven [jeho kmen] hoden, aby byl při záchraně [útočištnými městy] jmenován první? Protože on jako první začal se záchranou, jak je řečeno: „Reuven to uslyšel a vytrhl jej z jejich rukou“ (Gn 37,21).

Vykládal rabi Simlaj: Co je psáno: „Tehdy oddělil Mojžíš tři města za Jordánem, k východu slunce“ (Dt 4,41)? Řekl Svatý, budiž požehnán, Mojžíšovi: Dej vzejít slunci vrahům. Někteří říkají, že mu řekl: Dal jsi vzejít slunci vrahům.

Vykládal rabi Simaj: Co je psáno: „Kdo miluje stříbro, nenasytí se stříbrem, a kdo miluje hojnost, [nemá] úrodu“ (Kaz 5,9)? „Kdo miluje stříbro, nenasytí se stříbrem“ – to je Mojžíš, náš učitel, který věděl, že tři města za Jordánem neposkytují útočiště, dokud nebudou vybrána tři v zemi Kenaan, a [přesto] řekl: Přikázání, které mi přišlo do rukou, splním.

„A kdo miluje hojnost, [nemá] úrodu“ – komu sluší učit před množstvím? Tomu, jehož je všechna úroda. A to je, co řekl rabi Elazar: Co je psáno: „Kdo vypoví mocné činy Hospodinovy, kdo vyhlásí všechnu jeho chválu?“ (Ž 106,2) – komu sluší vypovídat mocné činy Hospodinovy? Tomu, kdo dokáže vyhlásit všechnu jeho chválu.

A rabíni, a někteří říkají Raba bar Meri, řekli: „Kdo miluje hojnost, ten má úrodu“ – každý, kdo miluje [učit] před množstvím, ten má úrodu. Rabíni upřeli zrak na Ravu, syna Raby [neboť měl mnoho žáků].

(Mnemotechnická pomůcka: Aši – učit se; Ravina – učit.)

Rav Aši řekl: Každý, kdo miluje učit se ve společnosti mnohých, ten má úrodu. A to je, co řekl rabi Josi bar rabi Chanina: Co je psáno: „Meč na žvanily (badim), a zpošetilí“ (Jr 50,36)? Meč na krky nepřátel učenců [tj. na učence samé], kteří sedí každý zvlášť (bad be-vad) a zabývají se Tórou. A nejen to, ale [také] zhloupnou: je psáno zde „a zpošetilí“ (ve-noalu), a je psáno tam: „v čem jsme pošetile jednali“ (Nu 12,11). A nejen to, ale [také] hřeší, jak je řečeno [tamtéž]: „a v čem jsme zhřešili“. A chceš-li, řekni [to] odtud: „Zpošetilí knížata Coanu“ (Iz 19,13).

Ravina řekl: Každý, kdo miluje učit mnohé, ten má úrodu. A to je, co řekl Rabi: Mnoho Tóry jsem se naučil od svých učitelů, a od svých druhů víc než od nich, a od svých žáků víc než ode všech.

Řekl rabi Jehošua ben Levi: Co je psáno: „Naše nohy stály v tvých branách, Jeruzaléme“ (Ž 122,2)? Co způsobilo, že naše nohy obstály v boji? Brány Jeruzaléma, kde se zabývali Tórou.

A řekl rabi Jehošua ben Levi: Co je psáno: „Poutní píseň Davidova. Radoval jsem se, když mi řekli: Půjdeme do domu Hospodinova“ (Ž 122,1)? Řekl David před Svatým, budiž požehnán: Pane světa, slyšel jsem lidi, kteří říkali: Kdy už ten stařec zemře, aby přišel jeho syn Šlomo, postavil vyvolený dům a my k němu putovali na svátky? – a radoval jsem se. Řekl mu Svatý, budiž požehnán: „Neboť lepší je den v tvých nádvořích než tisíc [jinde]“ (Ž 84,11) – lepší je mi jeden den, kdy se přede mnou zabýváš Tórou, než tisíc zápalných obětí, které bude tvůj syn Šlomo přede mnou přinášet na oltáři.

„A od jednoho k druhému k nim vedou upravené cesty“ atd. Učí se [v baraitě]: Rabi Eliezer ben Jaakov říká: