Neboť je psáno: „Gileád je město zločinců, poznamenané (akuva) krví“ (Oz 6,8). Co je „poznamenané krví“? Řekl rabi Elazar: Že číhali (okvin), aby zabíjeli lidi.
דכתיב (הושע ו, ח) גלעד קרית פועלי און עקובה מדם מאי עקובה מדם א"ר אלעזר שהיו עוקבין להרוג נפשות
Řekl Abaje: I v Šechemu jsou vrazi častí, neboť je psáno: „A jako tlupa číhající na člověka je spolek kněží; na cestě vraždí u Šechemu“ (Oz 6,9). Co je „spolek kněží“? Řekl rabi Elazar: Že se spolčovali k zabíjení lidí, jako se tito kohanim spolčují, aby si rozdělili terumy na humnech.
אמר אביי בשכם נמי שכיחי רוצחים דכתיב (הושע ו, ט) וכחכי איש גדודים חבר כהנים דרך ירצחו שכמה וגו' מאי חבר כהנים א"ר אלעזר שהיו מתחברין להרוג נפשות ככהנים הללו שמתחברין לחלוק תרומות בבית הגרנות
A víc [útočištných měst] není? Vždyť je psáno: „A k nim dáte čtyřicet dva města“ (Nu 35,6)! Řekl Abaje: Tato [šest] poskytují útočiště, ať [vrah] ví, nebo neví; ona [ostatní] poskytují útočiště, ví-li, a neví-li, útočiště neposkytují.
ותו ליכא והא כתיב (במדבר לה, ו) ועליהם תתנו ארבעים ושתים עיר אמר אביי הללו קולטות בין לדעת בין שלא לדעת הללו לדעת קולטות שלא לדעת אינן קולטות
A Chevron je útočištné město? Vždyť je psáno: „Dali Kalevovi Chevron, jak mluvil Mojžíš“ (Sd 1,20)! Řekl Abaje: [Kalev dostal] předměstí, neboť je psáno: „Ale pole toho města a jeho dvorce dali Kalevovi, synu Jefunovu“ (Joz 21,12).
וחברון עיר מקלט הוא והכתיב (שופטים א, כ) ויתנו לכלב את חברון כאשר דבר משה אמר אביי פרוודהא דכתיב (יהושע כא, יב) ואת שדה העיר ואת חצריה נתנו לכלב בן יפנה
A Kedeš byl útočištným městem? Vždyť je psáno: „A opevněná města: Cidim, Cer, Chamat, Rakat a Kineret“ atd., „a Kedeš, Edrej a En Chacor“ (Joz 19,35–37), a učí se [v baraitě]: Tato města [útočištná] nečiní ani malými vesnicemi, ani velkými hradbami obehnanými městy, nýbrž středně velkými městy. Řekl Rav Josef: Byly dva Kedeše. Řekl Rav Aši: Jako Selevkie a pevnost Selevkie.
וקדש עיר מקלט הואי והכתיב (יהושע יט, לה) וערי מבצר הצדים צר וחמת רקת וכנרת [וגו'] וקדש ואדרעי ועין חצור ותניא ערים הללו אין עושין אותן לא טירין קטנים ולא כרכים גדולים אלא עיירות בינוניות אמר רב יוסף תרתי קדש הואי אמר רב אשי כגון סליקום ואקרא דסליקום
Samotný [text baraity]: Tato města nečiní ani malými vesnicemi, ani velkými hradbami obehnanými městy, nýbrž středně velkými městy. A zakládají je jen v místě, kde je voda; a není-li tam voda, přivádějí jim vodu. A zakládají je jen v místě, kde jsou trhy, a zakládají je jen v místě, kde je [dostatek] obyvatel. Ubude-li jejich obyvatel, přidají jim [další]; ubude-li jejich usedlíků, přivedou jim kohany, levity a Izraelity.
גופא ערים הללו אין עושין אותן לא טירין קטנים ולא כרכין גדולים אלא עיירות בינוניות ואין מושיבין אותן אלא במקום מים ואם אין שם מים מביאין להם מים ואין מושיבין אותן אלא במקום שווקים ואין מושיבין אותן אלא במקום אוכלוסין נתמעטו אוכלוסיהן מוסיפין עליהן נתמעטו דיוריהן מביאין להם כהנים לוים וישראלים
A neprodávají se v nich ani zbraně, ani lovecké nástroje; to jsou slova rabi Nechemji. A mudrci [to] dovolují. A shodují se, že v nich nekladou pasti ani nespouštějí provazy [s oky], aby noha krevního mstitele nebyla častá na tom místě.
ואין מוכרין בהן לא כלי זיין ולא כלי מצודה דברי רבי נחמיה וחכמים מתירין ושוין שאין פורסין בתוכן מצודות ואין מפשילין לתוכן חבלים כדי שלא תהא רגל גואל הדם מצויה שם
Učil [tanna]: Žáka, který jde do vyhnanství, s ním posílají do vyhnanství i jeho učitele, jak je řečeno „a bude žít“ – zařiď mu něco, z čeho bude mít život. Řekl rabi Zeira: Odtud [plyne], že člověk nemá učit nehodného žáka.
תנא תלמיד שגלה מגלין רבו עמו שנאמר וחי עביד ליה מידי דתהוי ליה חיותא אמר ר' זעירא מכאן שלא ישנה אדם לתלמיד שאינו הגון
Řekl rabi Jochanan: Učitele, který jde do vyhnanství, s ním posílají do vyhnanství i jeho ješivu. Je tomu tak? Vždyť řekl rabi Jochanan: Odkud [víme], že slova Tóry poskytují útočiště? Neboť je řečeno: „Becer v poušti“ atd. (Dt 4,43), a hned za tím je psáno: „A toto je Tóra“ (Dt 4,44)!
א"ר יוחנן הרב שגלה מגלין ישיבתו עמו איני והא א"ר יוחנן מנין לדברי תורה שהן קולטין שנאמר (דברים ד, מג) את בצר במדבר וגו' [וכתיב בתריה] (דברים ד, מד) וזאת התורה
A chceš-li, řekni: Co [znamená], že poskytují útočiště? Před andělem smrti. Jako [v příběhu]Rav Chisdy: seděl a studoval v domě učení a posel anděla smrti se k němu nemohl přiblížit, protože jeho ústa neustávala ve studiu. [Posel] vylezl a sedl si na cedr domu učení; cedr praskl, [Rav Chisda] umlkl a [posel] jej přemohl.
ואי בעית אימא מאי קולטין ממלאך המות כי הא דרב חסדא הוה יתיב וגריס בבי רב ולא הוה קא יכול שליחא [דמלאכא דמותא] למיקרב לגביה דלא הוה שתיק פומיה מגירסא סליק ויתיב אארזא דבי רב פקע ארזא ושתיק ויכיל ליה
Řekl rabi Tanchum bar Chanilaj: Proč byl Reuven [jeho kmen] hoden, aby byl při záchraně [útočištnými městy] jmenován první? Protože on jako první začal se záchranou, jak je řečeno: „Reuven to uslyšel a vytrhl jej z jejich rukou“ (Gn 37,21).
א"ר תנחום בר חנילאי מפני מה זכה ראובן לימנות בהצלה תחלה מפני שהוא פתח בהצלה תחלה שנאמר (בראשית לז, כא) וישמע ראובן ויצילהו מידם
Vykládal rabi Simlaj: Co je psáno: „Tehdy oddělil Mojžíš tři města za Jordánem, k východu slunce“ (Dt 4,41)? Řekl Svatý, budiž požehnán, Mojžíšovi: Dej vzejít slunci vrahům. Někteří říkají, že mu řekl: Dal jsi vzejít slunci vrahům.
דרש רבי שמלאי מאי דכתיב (דברים ד, מא) אז יבדיל משה שלש ערים בעבר הירדן מזרחה [שמש] אמר לו הקב"ה למשה הזרח שמש לרוצחים איכא דאמרי א"ל הזרחת שמש לרוצחים
Vykládal rabi Simaj: Co je psáno: „Kdo miluje stříbro, nenasytí se stříbrem, a kdo miluje hojnost, [nemá] úrodu“ (Kaz 5,9)? „Kdo miluje stříbro, nenasytí se stříbrem“ – to je Mojžíš, náš učitel, který věděl, že tři města za Jordánem neposkytují útočiště, dokud nebudou vybrána tři v zemi Kenaan, a [přesto] řekl: Přikázání, které mi přišlo do rukou, splním.
דרש רבי סימאי מאי דכתיב (קהלת ה, ט) אוהב כסף לא ישבע כסף ומי אוהב בהמון לא תבואה אוהב כסף לא ישבע כסף זה משה רבינו שהיה יודע שאין שלש ערים שבעבר הירדן קולטות עד שלא נבחרו שלש בארץ כנען ואמר מצוה שבאה לידי אקיימנה
„A kdo miluje hojnost, [nemá] úrodu“ – komu sluší učit před množstvím? Tomu, jehož je všechna úroda. A to je, co řekl rabi Elazar: Co je psáno: „Kdo vypoví mocné činy Hospodinovy, kdo vyhlásí všechnu jeho chválu?“ (Ž 106,2) – komu sluší vypovídat mocné činy Hospodinovy? Tomu, kdo dokáže vyhlásit všechnu jeho chválu.
ומי אוהב בהמון לא תבואה למי נאה ללמד בהמון מי שכל תבואה שלו והיינו דא"ר אלעזר מאי דכתיב (תהלים קו, ב) מי ימלל גבורות ה' ישמיע כל תהלתו למי נאה (ללמד) [למלל] גבורות ה' מי שיכול להשמיע כל תהלתו
A rabíni, a někteří říkají Raba bar Meri, řekli: „Kdo miluje hojnost, ten má úrodu“ – každý, kdo miluje [učit] před množstvím, ten má úrodu. Rabíni upřeli zrak na Ravu, syna Raby [neboť měl mnoho žáků].
ורבנן ואיתימא רבה בר מרי אמר מי אוהב בהמון לו תבואה כל האוהב (למלמד) בהמון לו תבואה יהבו ביה רבנן עינייהו ברבא בריה דרבה
Rav Aši řekl: Každý, kdo miluje učit se ve společnosti mnohých, ten má úrodu. A to je, co řekl rabi Josi bar rabi Chanina: Co je psáno: „Meč na žvanily (badim), a zpošetilí“ (Jr 50,36)? Meč na krky nepřátel učenců [tj. na učence samé], kteří sedí každý zvlášť (bad be-vad) a zabývají se Tórou. A nejen to, ale [také] zhloupnou: je psáno zde „a zpošetilí“ (ve-noalu), a je psáno tam: „v čem jsme pošetile jednali“ (Nu 12,11). A nejen to, ale [také] hřeší, jak je řečeno [tamtéž]: „a v čem jsme zhřešili“. A chceš-li, řekni [to] odtud: „Zpošetilí knížata Coanu“ (Iz 19,13).
רב אשי אמר כל האוהב ללמוד בהמון לו תבואה והיינו דא"ר יוסי בר' חנינא מאי דכתיב (ירמיהו נ, לו) חרב אל הבדים ונואלו חרב על צוארי שונאיהם של ת"ח שיושבין ועוסקין בתורה בד בבד ולא עוד אלא שמטפשין כתיב הכא ונואלו וכתיב התם (במדבר יב, יא) אשר נואלנו ולא עוד אלא שחוטאין שנאמר ואשר חטאנו ואיבעית אימא מהכא (ישעיהו יט, יג) נואלו שרי צוען
Ravina řekl: Každý, kdo miluje učit mnohé, ten má úrodu. A to je, co řekl Rabi: Mnoho Tóry jsem se naučil od svých učitelů, a od svých druhů víc než od nich, a od svých žáků víc než ode všech.
רבינא אמר כל האוהב ללמד בהמון לו תבואה והיינו דאמר רבי הרבה תורה למדתי מרבותי ומחבירי יותר מהם ומתלמידי יותר מכולן
Řekl rabi Jehošua ben Levi: Co je psáno: „Naše nohy stály v tvých branách, Jeruzaléme“ (Ž 122,2)? Co způsobilo, že naše nohy obstály v boji? Brány Jeruzaléma, kde se zabývali Tórou.
א"ר יהושע בן לוי מאי דכתיב (תהלים קכב, ב) עומדות היו רגלינו בשעריך ירושלם מי גרם לרגלינו שיעמדו במלחמה שערי ירושלם שהיו עוסקים בתורה
A řekl rabi Jehošua ben Levi: Co je psáno: „Poutní píseň Davidova. Radoval jsem se, když mi řekli: Půjdeme do domu Hospodinova“ (Ž 122,1)? Řekl David před Svatým, budiž požehnán: Pane světa, slyšel jsem lidi, kteří říkali: Kdy už ten stařec zemře, aby přišel jeho syn Šlomo, postavil vyvolený dům a my k němu putovali na svátky? – a radoval jsem se. Řekl mu Svatý, budiž požehnán: „Neboť lepší je den v tvých nádvořích než tisíc [jinde]“ (Ž 84,11) – lepší je mi jeden den, kdy se přede mnou zabýváš Tórou, než tisíc zápalných obětí, které bude tvůj syn Šlomo přede mnou přinášet na oltáři.
וא"ר יהושע בן לוי מאי דכתיב (תהלים קכב, א) שיר המעלות לדוד שמחתי באומרים לי בית ה' נלך אמר דוד לפני הקדוש ברוך הוא רבש"ע שמעתי בני אדם שהיו אומרים מתי ימות זקן זה ויבא שלמה בנו ויבנה בית הבחירה ונעלה לרגל ושמחתי אמר לו הקב"ה (תהלים פד, יא) כי טוב יום בחצריך מאלף טוב לי יום אחד שאתה עוסק בתורה לפני מאלף עולות שעתיד שלמה בנך להקריב לפני על גבי המזבח:
„A od jednoho k druhému k nim vedou upravené cesty“ atd. Učí se [v baraitě]: Rabi Eliezer ben Jaakov říká:
ומכוונות להם דרכים וכו': תניא ר' אליעזר בן יעקב אומר
Originál: Makkot 10a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.