Nýbrž jak řekl rabi Šmuel bar Nachmani, neboť řekl rabi Šmuel bar Nachmani, řekl rabi Jonatan: Takto mu řekl: „Nyní tedy vrať ženu toho muže“ (Gn 20,7) – v každém případě. A co jsi řekl: „Zabiješ snad i spravedlivý národ? Neřekl mi snad sám: Je to má sestra?“ atd. – on je prorok a naučil se to od tebe: přijde-li do města cizinec, ptají se ho na jídlo a pití, nebo se ho ptají: Je tohle tvá žena? Je tohle tvá sestra?
אלא כדאמר ר' שמואל בר נחמני דאמר ר' שמואל בר נחמני אמר ר' יונתן הכי קאמר ליה (בראשית כ, ז) ועתה השב (את) אשת האיש מכל מקום ודקאמרת הגוי גם צדיק תהרוג הלא הוא אמר לי אחותי היא וגו' נביא הוא וממך למד אכסנאי הוא שבא לעיר על עסקי אכילה ושתייה שואלין אותו כלום שואלין אותו אשתך זו אחותך זו
MIŠNA: Slepý nejde do vyhnanství; to jsou slova rabi Jehudy. Rabi Meir říká: Jde do vyhnanství. Nepřítel nejde do vyhnanství. Rabi Josi říká: Nepřítel je popraven, neboť je jako upozorněný. Rabi Šimon říká: Je nepřítel, který jde do vyhnanství, a je nepřítel, který do vyhnanství nejde. Toto je pravidlo: o kom lze říci, že zabil vědomě, nejde do vyhnanství; a [o kom lze říci, že] zabil nevědomě, ten jde do vyhnanství.
מתני׳ הסומא אינו גולה דברי רבי יהודה ר' מאיר אומר גולה השונא אינו גולה רבי יוסי אומר השונא נהרג מפני שהוא כמועד רבי שמעון אומר יש שונא גולה ויש שונא שאינו גולה זה הכלל כל שהוא יכול לומר לדעת הרג אינו גולה ושלא לדעת הרג הרי זה גולה:
„Rabi Josi říká: Nepřítel je popraven“ atd. Ale vždyť jej nevarovali! Naše mišna je [podle]rabi Josiho bar Jehudy, neboť se učí [v baraitě]: Rabi Josi bar Jehuda říká: Učenec nepotřebuje varování, protože varování bylo dáno jen proto, aby se rozlišilo mezi neúmyslným a úmyslným [činem].
ר' יוסי אומר השונא נהרג כו': והא לא אתרו ביה מתניתין רבי יוסי בר יהודה היא דתניא רבי יוסי בר יהודה אומר חבר אינו צריך התראה לפי שלא ניתנה התראה אלא להבחין בין שוגג למזיד:
„Rabi Šimon říká: Je nepřítel, který jde do vyhnanství“ atd. Učí se [v baraitě]: Jak [to míní], když řekl rabi Šimon: Je nepřítel, který jde do vyhnanství, a je nepřítel, který do vyhnanství nejde? [Když se železo] odlomilo, jde do vyhnanství; [když se] vysmeklo, nejde do vyhnanství.
רבי שמעון אומר יש שונא גולה וכו': תניא כיצד אמר רבי שמעון יש שונא גולה ויש שונא שאינו גולה נפסק גולה נשמט אינו גולה
Ale vždyť se učí [v baraitě]: Rabi Šimon říká: Nikdy nejde do vyhnanství, dokud se mu sekera nevysmekne z ruky! Je tu rozpor [výroku o] odlomení s [jiným výrokem o] odlomení, a rozpor [výroku o] vysmeknutí s [jiným výrokem o] vysmeknutí.
והתניא ר' שמעון אומר לעולם אינו גולה עד שישמט מחצלו מידו קשיא נפסק אנפסק קשיא נשמט אנשמט
MIŠNA: Kam jdou do vyhnanství? Do útočištných měst: do tří, která jsou za Jordánem, a do tří, která jsou v zemi Kenaan, jak je řečeno: „Tři města dáte za Jordánem a tři města dáte v zemi Kenaan“ (Nu 35,14). Dokud nebyla vybrána tři [města] v zemi Izraele, tři [města] za Jordánem neposkytovala útočiště, jak je řečeno: „Bude šest útočištných měst“ (Nu 35,13) – [až] když budou všechna šest poskytovat útočiště zároveň.
מתני׳ להיכן גולין לערי מקלט לשלש שבעבר הירדן ולשלש שבארץ כנען שנאמר (במדבר לה, יד) את שלש הערים תתנו מעבר לירדן ואת שלש הערים תתנו בארץ כנען וגו' עד שלא נבחרו שלש שבארץ ישראל לא היו שלש שבעבר הירדן קולטות שנאמר שש ערי מקלט תהיינה עד שיהיו ששתן קולטות כאחת
A přidělí mu dva učence, aby jej [krevní mstitel] cestou nezabil, a ti k němu promluví. Rabi Meir říká: (I) on sám mluví za sebe, jak je řečeno: „A toto je slovo [o] vrahovi“ (Dt 19,4).
ומוסרין להן שני ת"ח שמא יהרגנו בדרך וידברו אליו רבי מאיר אומר (אף) הוא מדבר ע"י עצמו שנאמר (דברים יט, ד) וזה דבר הרוצח
Rabi Josi bar Jehuda říká: Zpočátku, ať neúmyslný, nebo úmyslný [vrah], všichni předem utíkají do útočištných měst, a soud pošle a přivede jej odtamtud. Kdo je u soudu odsouzen k smrti, toho popraví; a kdo není odsouzen k smrti, toho propustí. Kdo je odsouzen k vyhnanství, toho vrátí na jeho místo, jak je řečeno: „A obec jej vrátí do jeho útočištného města“ (Nu 35,25).
רבי יוסי בר יהודה אומר בתחלה אחד שוגג ואחד מזיד מקדימין לערי מקלט וב"ד שולחין ומביאין אותו משם מי שנתחייב מיתה בב"ד הרגוהו ושלא נתחייב מיתה פטרוהו מי שנתחייב גלות מחזירין אותו למקומו שנאמר (במדבר לה, כה) והשיבו אותו העדה אל עיר מקלטו וגו':
GEMARA: Učili naši mistři: Tři města oddělil Mojžíš za Jordánem a naproti nim oddělil Jehošua [tři] v zemi Kenaan; a byla proti sobě jako dvě řady ve vinici: Chevron v Judsku (Joz 20,7) naproti Becer v poušti (Dt 4,43); Šechem v Efrajimském pohoří naproti Ramot v Gileádu; Kedeš v Naftalíském pohoří naproti Golan v Bášanu. A „rozdělíš na tři“ – aby [země] byla rozdělena na třetiny: aby [vzdálenost] od jihu k Chevronu byla jako od Chevronu k Šechemu, od Chevronu k Šechemu jako od Šechemu ke Kedeši, a od Šechemu ke Kedeši jako od Kedeše k severu.
גמ׳ תנו רבנן שלש ערים הבדיל משה בעבר הירדן וכנגדן הבדיל יהושע בארץ כנען ומכוונות היו כמין שתי שורות שבכרם (יהושע כ, ז) חברון ביהודה כנגד (דברים ד, מג) בצר במדבר שכם בהר אפרים כנגד רמות בגלעד קדש בהר נפתלי כנגד גולן בבשן ושלשת שיהו משולשין שיהא מדרום לחברון כמחברון לשכם ומחברון לשכם כמשכם לקדש ומשכם לקדש כמקדש לצפון
Za Jordánem tři [města] a v zemi Izraele tři? [Vždyť zajordánské území je menší!] Řekl Abaje: V Gileádu jsou vrazi častí.
בעבר הירדן תלת בארץ ישראל תלת אמר אביי בגלעד שכיחי רוצחים
Originál: Makkot 9b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.