Makot 10b מכות

Na rozcestích bylo napsáno „Útočiště“, aby to vrah rozpoznal a obrátil se tam. Řekl Rav Kahana: Jaký je [pro to] verš? „Připravíš si cestu“ (Dt 19,3) – učiň [si] přípravu pro cestu.

Rav Chama bar Chanina otevřel výklad tohoto oddílu odtud: „Dobrý a přímý je Hospodin, proto ukazuje hříšníkům cestu“ (Ž 25,8). Jestliže ukazuje [cestu] hříšníkům, tím spíše spravedlivým!

Rabi Šimon ben Lakiš otevřel výklad tohoto oddílu odtud: „A kdo neúkladně [zabil], ale Bůh mu [jej] vydal do rukou“ (Ex 21,13); [a dále:] „Jak praví přísloví dávných: Od svévolníků vychází svévole“ (1S 24,14).

O čem Písmo mluví? O dvou lidech, kteří zabili člověka: jeden zabil neúmyslně a druhý zabil úmyslně. Pro jednoho nejsou svědkové a pro druhého nejsou svědkové. Svatý, budiž požehnán, je svede do jednoho hostince. Ten, kdo zabil úmyslně, sedí pod žebříkem, a ten, kdo zabil neúmyslně, sestupuje po žebříku, spadne na něj a zabije jej. Ten, kdo zabil úmyslně, je [tak] zabit, a ten, kdo zabil neúmyslně, jde [nyní před svědky] do vyhnanství.

Řekl Raba bar Rav Huna, řekl Rav Huna – a někteří říkají, řekl Rav Huna, řekl rabi Elazar: Z Tóry, z Proroků i ze Spisů [plyne]: Cestou, kterou chce člověk jít, jej vedou.

Z Tóry, neboť je psáno: „Nepůjdeš s nimi“ (Nu 22,12), a je psáno: „Vstaň, jdi s nimi“ (Nu 22,20). Z Proroků, neboť je psáno: „Já jsem Hospodin, tvůj Bůh, který tě učí k [tvému] prospěchu, který tě vede cestou, kterou půjdeš“ (Iz 48,17). Ze Spisů, neboť je psáno: „Posměvačům se on posmívá, ale pokorným dává milost“ (Př 3,34).

Řekl Rav Huna: Vrah, který šel do vyhnanství do útočištného města, a krevní mstitel jej [venku] našel a zabil, je [mstitel] osvobozen. Domnívá se, že [verš] „a on nemá rozsudek smrti“ (Dt 19,6) je psán o krevním mstiteli.

Namítá se: „A on nemá rozsudek smrti“ – Písmo mluví o vrahovi. Říkáš o vrahovi, nebo snad jen o krevním mstiteli? Když praví: „Neboť on jej předtím nenáviděl“ (Dt 19,4), řekni, že Písmo mluví o vrahovi.

On [Rav Huna] mluví podle tohoto tanny. Neboť se učí [v baraitě]: „A on nemá rozsudek smrti“ – Písmo mluví o krevním mstiteli. Říkáš, že Písmo mluví o krevním mstiteli, nebo snad jen o vrahovi? Když praví: „Neboť on jej předtím nenáviděl“ (Dt 19,6), hle, o vrahovi je [již] řečeno. Jak tedy naplním [slova] „a on nemá rozsudek smrti“? Písmo mluví o krevním mstiteli.

Učili jsme se: „A přidělí mu dva učence, aby jej [krevní mstitel] cestou nezabil, a ti k němu promluví.“ Zda ne [tak], že jej [mstitele] varují, neboť zabije-li, zaslouží si smrt?

Nikoli, jak se učí [v baraitě]: „A ti k němu promluví“ slova, která se k němu hodí. Řeknou mu: Nejednej s ním způsobem [jako s] prolévači krve; ten čin se mu přihodil neúmyslně. Rabi Meir říká: On mluví sám za sebe, jak je řečeno: „A toto je slovo [o] vrahovi“ (Dt 19,4). Řekli mu: Poselství [skrze druhé] působí mnohem víc.

Řekl mistr: „Ten čin se mu přihodil neúmyslně.“ To je samozřejmé, neboť kdyby [zabil] úmyslně, byl by povinen vyhnanství? Ano [je to možné]!

Neboť se učí [v baraitě]: Rabi Josi bar rabi Jehuda říká: Zpočátku, ať neúmyslný, nebo úmyslný [vrah], všichni předem utíkají do útočištných měst, a soud pošle a přivede je odtamtud.

Kdo je odsouzen k smrti, toho popraví, jak je řečeno: „Starší jeho města pošlou, vezmou jej odtamtud a vydají jej do rukou krevního mstitele, a zemře“ (Dt 19,12). Kdo není odsouzen, toho propustí, jak je řečeno: „A obec vysvobodí vraha z ruky krevního mstitele“ (Nu 35,25). Kdo je odsouzen k vyhnanství, toho vrátí na jeho místo, jak je řečeno: „A obec jej vrátí do jeho útočištného města, kam utekl“ (Nu 35,25).

Rabi říká: Sami od sebe jdou do vyhnanství [i úmyslní vrazi], neboť se domnívají, že [města] poskytují útočiště neúmyslnému i úmyslnému, a nevědí, že neúmyslnému útočiště poskytují, ale úmyslnému útočiště neposkytují.

Řekl rabi Elazar: Město, jehož většina [obyvatel] jsou vrazi, útočiště neposkytuje, jak je řečeno: „A přednese svou záležitost do uší starších toho města“ (Joz 20,4) – a ne [těm], jejichž záležitosti se rovnají jeho záležitosti.

A řekl rabi Elazar: Město, v němž nejsou starší, útočiště neposkytuje, protože vyžadujeme „starší toho města“, a ti tam nejsou. Bylo řečeno: [O] městě, v němž nejsou starší, [se přou] rabi Ami a rabi Asi; jeden říká, že útočiště poskytuje, a druhý říká, že útočiště neposkytuje. Podle toho, kdo říká, že neposkytuje: vyžadujeme „starší toho města“, a ti tam nejsou. Podle toho, kdo říká, že poskytuje: je to pouhé přikázání [ne podmínka].

A [o] městě, v němž nejsou starší, [se přou] rabi Ami a rabi Asi: jeden řekl, že se v něm může stát [někdo] svéhlavým a vzpurným synem, a druhý řekl, že se v něm nemůže stát svéhlavým a vzpurným synem. Podle toho, kdo říká, že ne: vyžadujeme „starší jeho města“ (Dt 21,19), a ti tam nejsou. Podle toho, kdo říká, že ano: je to pouhé přikázání.

A [o] městě, v němž nejsou starší, [se přou] rabi Ami a rabi Asi: jeden řekl, že přináší jalovici se zlomeným vazem, a druhý řekl, že jalovici se zlomeným vazem nepřináší. Podle toho, kdo říká, že nepřináší: vyžadujeme „starší toho města“ (Dt 21,3), a ti tam nejsou. Podle toho, kdo říká, že přináší: je to pouhé přikázání.

Řekl rabi Chama bar Chanina: Proč byl oddíl o vrazích řečen