Makot 19b מכות

To je v pořádku podle toho, kdo říká, že se řídíme naučeným. Ale podle toho, kdo říká, že se řídíme učícím, co se dá říci?

Krev a maso jsou jedna věc.

„Nejsvětější oběti“ atd. Učili jsme to již jednou: „druhý desátek a zasvěcené, které nebyly vykoupeny“! Rabi Josi bar Chanina řekl: Závěr [mišny] mluví o čistém druhém desátku a čistém muži, který jej jí mimo hradby; začátek mluví o nečistém druhém desátku a nečistém muži, který jej jí v Jeruzalémě.

A odkud víme, že se za něj trestá kvůli nečistotě? Neboť baraita učí: Rabi Šimon říká: „Neodstranil jsem z něho nic v nečistotě“ (Dt 26,14) – ať jsem já nečistý a on čistý, ať jsem já čistý a on nečistý. Ale kde je varován před jedením, nevím.

Nečistota těla je výslovně psána: „Osoba, která se toho dotkne, bude nečistá až do večera a nebude jíst ze svatých věcí“ atd. (Lv 22,6). Ale odkud [víme] o nečistotě [desátku] samotného?

Neboť je psáno: „Nesmíš jíst ve svých branách“ (Dt 12,17), a jinde říká: „Ve svých branách je budeš jíst, nečistý i čistý“ (Dt 15,22).

A škola rabiho Jišmaela učila: Dokonce nečistý a čistý smějí jíst z jedné mísy a nemusí se obávat. A Milosrdný říká: To nečisté, které jsem ti tam dovolil spolu s čistým, zde nebudeš jíst.

A odkud víme, že je [nečistý druhý desátek] způsobilý k vykoupení?

Neboť rabi Elazar řekl: Odkud [víme] o druhém desátku, který se stal nečistým, že se vykupuje i v Jeruzalémě? Verš praví: „Neboť jej nebudeš moci nést“ (Dt 14,24), a „nesení“ není nic jiného než jedení, neboť je řečeno: „A nesl jim dary od své tváře“ (Gn 43,34).

Rabi Bivi řekl jménem rabiho Asiho: Odkud [víme] o čistém druhém desátku, že se vykupuje, i když je jen jeden krok mimo hradby? Neboť je řečeno: „Neboť jej nebudeš moci nést.“ [Ale] tento [verš] je potřebný pro [učení] rabiho Elazara!

Kdyby tomu tak bylo [jen], ať verš řekne „nebudeš jej moci jíst“; co [znamená] „nést“? Ale řekni, že celý přichází jen kvůli tomuto [druhému]! Kdyby tomu tak bylo, ať verš řekne „nebudeš jej moci vzít“; co [znamená] „nést“? Plynou z toho dvě věci.

Rav Chanina a Rav Hošaja seděli a kladli si otázku: Jak je to s branou Jeruzaléma? Je samozřejmé, že je-li on venku a jeho břemeno uvnitř, zdi je [již] zachytily. [Ale] je-li on uvnitř a jeho břemeno venku, jak je to?

Jakýsi stařec ze školy rabiho Šimona ben Jochaje je učil: „Bude-li místo příliš daleko od tebe“ (Dt 14,24) – [rozhoduje] tvá plnost.

Rav Papa se ptal: Drží-li ho na tyči, jak je to? Ať [otázka] zůstane [nerozhodnuta].

Rabi Asi řekl jménem rabiho Jochanana: Od kdy se za druhý desátek [jedený mimo hradby] trestá? Jakmile spatřil tvář hradby. Jaký je důvod? Neboť verš praví: „Před Hospodinem, svým Bohem, jej budeš jíst“ (Dt 12,18), a je psáno: „Nesmíš jíst ve svých branách“ (Dt 12,17). Kdekoli o tom čteme „před Hospodinem, svým Bohem, jej budeš jíst“, čteme o tom [i] „nesmíš jíst ve svých branách“; a kdekoli o tom nečteme „před Hospodinem, svým Bohem, jej budeš jíst“, nečteme o tom [ani] „nesmíš jíst ve svých branách“.

Namítli: Rabi Josi říká: Kohen, kterému se do ruky dostal fík, jenž je tevel, a řekl: „Teruma tohoto fíku je u jeho stopky, první desátek na jeho severní straně a druhý desátek na jeho jižní straně,“ a byl to rok druhého desátku a on byl v Jeruzalémě, nebo [rok] desátku pro chudé a on byl mimo [Jeruzalém] – snědl-li jej,