Rav Šešet řekl jménem rabiho Elazara ben Azarji: Odkud [víme], že řemen je z telecí kůže? Neboť je psáno: „Čtyřicet ran mu dá“ (Dt 25,3), a hned vedle toho: „Nezavážeš býku hubu, když mlátí“ (Dt 25,4).
אמר רב ששת משום רבי אלעזר בן עזריה מנין לרצועה שהיא של עגל דכתיב (דברים כה, ג) ארבעים יכנו וסמיך ליה (דברים כה, ד) לא תחסום שור בדישו
A Rav Šešet řekl jménem rabiho Elazara ben Azarji: Odkud [víme], že jevama, která připadla [švagrovi] postiženému vředy, nesmí být zavázána [k povinnosti vůči němu]? Neboť je psáno: „Nezavážeš býku hubu, když mlátí“, a hned vedle toho: „Budou-li bratři bydlet spolu“ atd. (Dt 25,5).
ואמר רב ששת משום רבי אלעזר בן עזריה מנין ליבמה שנפלה לפני מוכה שחין שאין חוסמין אותה דכתיב לא תחסום שור בדישו וסמיך ליה (דברים כה, ה) כי ישבו אחים יחדו וגו'
A Rav Šešet řekl jménem rabiho Elazara ben Azarji: Každý, kdo zlehčuje svátky, je jako ten, kdo slouží modlám, neboť je psáno: „Nezhotovíš si lité bohy“ (Ex 34,17), a hned vedle toho: „Budeš zachovávat svátek nekvašených chlebů“ (Ex 34,18).
ואמר רב ששת משום ר' אלעזר בן עזריה כל המבזה את המועדים כאילו עובד עכו"ם דכתיב (שמות לד, יז) אלהי מסכה לא תעשה לך וסמיך ליה (שמות לד, יח) את חג המצות תשמור
A Rav Šešet řekl jménem rabiho Elazara ben Azarji: Každý, kdo šíří pomluvu, každý, kdo pomluvu přijímá, a každý, kdo vydává křivé svědectví, by měl být hozen psům, neboť je psáno: „Psu to hodíte“ (Ex 22,30), a hned vedle toho: „Nepřijmeš lživou zvěst“ atd. (Ex 23,1) – čti to také jako „nedáš přijmout“.
ואמר רב ששת משום ר' אלעזר בן עזריה כל המספר לשון הרע וכל המקבל לשון הרע וכל המעיד עדות שקר ראוי להשליכו לכלבים דכתיב (שמות כב, ל) לכלב תשליכון אותו וסמיך ליה (שמות כג, א) לא תשא שמע שוא וגו' קרי ביה נמי לא תשיא:
„A dva řemeny“ atd. Baraita učí: Z oslí kůže, jak vykládal jakýsi Galilejec před Ravem Chisdou: „Býk zná svého majitele a osel jesle svého pána, Izrael nezná“ atd. (Iz 1,3) – Svatý, budiž požehnán, řekl: Ať přijde ten, kdo zná jesle svého pána, a potrestá toho, kdo nezná jesle svého pána.
ושתי רצועות וכו': תנא של חמור כדדריש ההוא גלילאה עליה דרב חסדא (ישעיהו א, ג) ידע שור קונהו וחמור אבוס בעליו ישראל לא ידע וגו' אמר הקב"ה יבא מי שמכיר אבוס בעליו ויפרע ממי שאינו מכיר אבוס בעליו:
„Jeho rukojeť je dlouhá píď“ atd. Abaje řekl: Plyne z toho, že každému ho děláme podle jeho [velikosti] zad. Rava mu řekl: Pak by měli spoustu řemenů! Spíše Rava řekl: Má smyčku – když chce, utáhne ji, když chce, povolí ji.
ידה טפח וכו': אמר אביי שמע מינה כל חד וחד לפום גביה עבדינן ליה אמר ליה רבא אם כן נפיש להו רצועות טובא אלא אמר רבא אבקתא אית ליה כי בעי מיקטר ביה כי בעי מרפה בה:
„Bijí ho“ atd. Odkud to víme? Rav Kahana řekl: Neboť verš praví: „A soudce ho položí a dá ho zbít před sebou podle jeho provinění, počtem“ (Dt 25,2) – jedno provinění zepředu, dvě provinění zezadu.
מלקין אותו וכו' מנא הני מילי אמר רב כהנא דאמר קרא (דברים כה, ב) והפילו השופט והכהו לפניו כדי רשעתו במספר רשעה אחת מלפניו שתי רשעיות מאחריו:
„Nebijí ho“ atd. Rav Chisda řekl jménem rabiho Jochanana: Odkud [víme], že řemen je přeložený? Neboť je řečeno: „A položí ho“. Ale ten [verš] je potřebný pro sebe sama! Kdyby tomu tak bylo [jen], ať verš napíše „skloní ho“; co [znamená] „položí ho“? Plynou z toho dvě věci.
אין מלקין אותו וכו': אמר רב חסדא אמר רבי יוחנן מנין לרצועה שהיא מוכפלת שנאמר והפילו והא מיבעי ליה לגופיה א"כ לכתוב קרא יטיהו מאי הפילו ש"מ תרתי:
„Ten, kdo bije, bije jednou rukou“: Naši rabíni učili: Za sluhy [k bičování] se ustanovují jen ti, kdo mají málo síly a hodně rozumu. Rabi Jehuda říká: I ti, kdo mají málo rozumu a hodně síly.
המכה מכה בידו: תנו רבנן אין מעמידין חזנין אלא חסירי כח ויתירי מדע רבי יהודה אומר אפילו חסירי מדע ויתירי כח
Rava řekl: Podle rabiho Jehudy je to logické, neboť je psáno: „nepřidá, aby nepřidal“ (Dt 25,3). Řekneš-li, že [mají] málo rozumu, proto je třeba je varovat; ale řekneš-li, že [mají] hodně rozumu, je třeba je varovat? A rabíni? Pobízí se jen ten, kdo je [už] horlivý.
אמר רבא כוותיה דרבי יהודה מסתברא דכתיב (דברים כה, ג) לא יוסיף פן יוסיף אי אמרת בשלמא חסירי מדע היינו דצריך לאזהורי אלא אי אמרת יתירי מדע מי צריך לאזהורי ורבנן אין מזרזין אלא למזרז
„A předčitatel předčítá“ atd. Naši rabíni učili: Největší ze soudců předčítá, druhý počítá a třetí říká: „Bij ho.“ Je-li ran mnoho, [předčitatel] protahuje; je-li ran málo, zkracuje. Ale vždyť my jsme učili: „A vrací se k začátku verše“! [Je] příkazem [to] přesně vyměřit, a nevyměřil-li to přesně, vrací se k začátku verše.
והקורא קורא כו': תנו רבנן הגדול שבדיינין קורא השני מונה והשלישי אומר הכהו בזמן שמכה מרובה מאריך בזמן. שמכה מועטת מקצר והא אנן תנן חוזר לתחלת המקרא מצוה לצמצם ואי לא צמצם חוזר לתחלת המקרא
Naši rabíni učili: „Velkou ranou“ (Dt 25,3) – mám to jen o velké ráně; odkud [víme] o malé ráně? Verš praví: „nepřidá“. Je-li tomu tak, proč verš praví „velkou ranou“? Učí o prvních [ranách], že jsou velkou ranou.
תנו רבנן מכה רבה אין לי אלא מכה רבה מכה מועטת מנין ת"ל לא יוסיף אם כן מה תלמוד לומר מכה רבה לימד על הראשונות שהן מכה רבה:
„Pošpinil-li se“ atd. Naši rabíni učili: Jak muž, tak žena – výkaly, a ne močí – to jsou slova rabiho Meira. Rabi Jehuda říká: Muž výkaly a žena močí. A mudrci říkají: Jak muž, tak žena – ať výkaly, ať močí.
נתקלקל וכו': תנו רבנן אחד האיש ואחד האשה בריעי ולא במים דברי רבי מאיר רבי יהודה אומר האיש בריעי והאשה במים וחכ"א אחד האיש ואחד האשה בין בריעי בין במים
Ale vždyť baraita učí: Rabi Jehuda říká: Jak muž, tak žena – výkaly! Rav Nachman bar Jicchak řekl: Oba jsou si rovni ve výkalech [ale u ženy stačí i moč].
והתניא רבי יהודה אומר אחד האיש ואחד האשה בריעי אמר רב נחמן בר יצחק שניהם שוין בריעי
Šmuel řekl: Svázali ho, a on utekl od soudu – je osvobozen. Namítli: Pošpinil-li se, ať při prvním, ať při druhém [úderu], osvobozují ho; přetrhl-li se řemen při druhém, osvobozují ho; při prvním ho neosvobozují. Proč? Ať je to jako by utekl! – Tam utekl, zde neutekl.
אמר שמואל כפתוהו ורץ מבית דין פטור מיתיבי קלה בין בראשונה בין בשניה פוטרין אותו נפסקה רצועה בשניה פוטרין אותו בראשונה אין פוטרין אותו אמאי להוי כרץ התם רץ הכא לא רץ
Naši rabíni učili: Odhadli o něm, že až dostane bičování, pošpiní se – osvobozují ho; [odhadli], že až vyjde od soudu, pošpiní se – bičují ho. A nejen to, ale i když se pošpinil na začátku, bičují ho, neboť je řečeno: „A dá ho zbít“ atd. … „a byl by ponížen“ (Dt 25,2–3) – a ne že se [už] pošpinil u soudu.
ת"ר אמדוהו לכשילקה קלה פוטרין אותו לכשיצא מבית דין קלה מלקין אותו ולא עוד אלא אפילו קלה בתחלה מלקין אותו שנאמר (דברים כה, ב) והכהו [וגו'] ונקלה ולא שלקה כבר בבית דין:
MIŠNA: Všichni, kdo jsou vinni trestem karet a dostali bičování, jsou zproštěni svého karetu, neboť je řečeno: „A tvůj bratr by byl ponížen před tvýma očima“ (Dt 25,3) – jakmile dostal bičování, je [opět] jako tvůj bratr – to jsou slova rabiho Chananji ben Gamliela.
מתני׳ כל חייבי כריתות שלקו נפטרו ידי כריתתם שנאמר (דברים כה, ג) ונקלה אחיך לעיניך כשלקה הרי הוא כאחיך דברי רבי חנניה בן גמליאל
A rabi Chananja ben Gamliel řekl: Jestliže ten, kdo spáchá jeden přestupek, za něj ztrácí svou duši, tím spíše tomu, kdo vykoná jeden příkaz, bude dána jeho duše! Rabi Šimon říká: Z téhož místa se to učí, neboť je řečeno: „Ty duše, které to učiní, budou vyťaty“ atd. (Lv 18,29), a říká:
ואמר רבי חנניה בן גמליאל מה אם העובר עבירה אחת נוטל נפשו עליה העושה מצוה אחת על אחת כמה וכמה שתנתן לו נפשו ר"ש אומר ממקומו הוא למד שנאמר (ויקרא יח, כט) ונכרתו הנפשות העושות וגו' ואומר
Originál: Makkot 23a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.