Makot 23b מכות

„které člověk bude činit a bude jimi žít“ (Lv 18,5). Tedy každému, kdo sedí a nespáchal přestupek, dávají odměnu jako tomu, kdo vykonává příkaz.

Rabi Šimon, syn Rabiho, říká: Hle, praví: „Jen buď pevný, abys nejedl krev, neboť krev je duše“ atd. (Dt 12,23). Jestliže u krve, které se duše člověka štítí, ten, kdo se jí zdrží, dostává odměnu, u loupeže a zakázaných vztahů, po nichž duše člověka touží a dychtí, ten, kdo se jich zdrží, tím spíše získá [zásluhu] pro sebe, pro své pokolení a pro pokolení svých pokolení až do konce všech pokolení.

Rabi Chananja ben Akašja říká: Svatý, budiž požehnán, chtěl Izraeli dát zásluhu, proto jim rozmnožil Tóru a příkazy, neboť je řečeno: „Hospodin si zalíbil pro jeho spravedlnost, aby učinil Tóru velikou a slavnou“ (Iz 42,21).

GEMARA: Rabi Jochanan řekl: Jeho druhové se s rabim Chananjou ben Gamlielem neshodují. Rav Ada bar Ahava řekl: Ve škole Rava říkají: Učili jsme: Mezi Šabatem a Jom kipur není jiný rozdíl, než že za úmyslné [porušení] jednoho [trestají] lidské ruce a za úmyslné [porušení] druhého karet. A kdyby tomu tak bylo [jak říká rabi Chananja], oba by byly [trestány] lidskýma rukama!

Rav Nachman (bar Jicchak) říká: Kdo je [autorem] toho? Je to rabi Jicchak, který říká, že u těch, kdo jsou vinni trestem karet, není bičování. Neboť baraita učí: Rabi Jicchak říká: Ti, kdo jsou vinni trestem karet, byli zahrnuti; a proč byl karet u sestry vyčleněn? Aby byl souzen karetem, a ne bičováním.

Rav Aši řekl: I kdybys řekl, [že je to podle] rabínů – za úmyslné [porušení] jednoho [trestají] v zásadě lidské ruce a za úmyslné [porušení] druhého v zásadě nebe.

Rav Ada bar Ahava řekl jménem Rava: Halacha je podle rabiho Chananji ben Gamliela. Rav Josef řekl: Kdo vystoupil nahoru, vrátil se a řekl [to]? Abaje mu řekl: A to, co řekl rabi Jehošua ben Levi: Tři věci učinil pozemský soud a nebeský soud s nimi souhlasil – kdo vystoupil nahoru, vrátil se a řekl [to]? Spíše vykládáme verše; i zde vykládáme verše.

Vraťme se k věci samé: Rabi Jehošua ben Levi řekl: Tři věci učinil pozemský soud a nebeský soud s nimi souhlasil. [Jsou to:] čtení svitku [Ester], pozdrav [Božím Jménem] a přinášení desátku.

Čtení svitku, neboť je psáno: „Židé ustanovili a přijali“ (Est 9,27) – ustanovili nahoře, co přijali dole.

A pozdrav, neboť je psáno: „A hle, Boaz přišel z Betléma a řekl žencům: Hospodin s vámi“ (Rt 2,4), a říká: „Hospodin s tebou, udatný hrdino“ (Sd 6,12). Co [znamená] „a říká“? Kdybys řekl, že Boaz to učinil z vlastního rozhodnutí a nebesa s ním nesouhlasila, pojď a slyš: „a říká: Hospodin s tebou, udatný hrdino“.

Přinášení desátku, neboť je psáno: „Přineste celý desátek do skladu, ať je v mém domě pokrm, a zkuste mě tím, praví Hospodin zástupů, zda vám neotevřu nebeské průduchy a nevyleji vám požehnání až do nepotřeby“ (Mal 3,10). Co [znamená] „až do nepotřeby“? Rami bar Rav řekl: Až se vaše rty opotřebují říkáním „dost“.

Rabi Elazar řekl: Na třech místech se zjevil svatý duch: u soudu Šema, u soudu Šmuela z Ramy a u soudu Šlomoa. U soudu Šema, neboť je psáno: „Jehuda [je] poznal a řekl: Je spravedlivější než já“ (Gn 38,26). Jak to věděl? Možná, tak jako on šel k ní, šel k ní i jiný muž? Vyšel nebeský hlas a řekl: Ode mne vyšla tato skrytá [tajemství].

U soudu Šmuela, neboť je psáno: „Zde jsem, svědčte proti mně před Hospodinem a před jeho pomazaným: čího býka jsem vzal…? A řekli: Neutiskoval jsi nás a nezdeptal jsi nás … A řekl: Svědkem je Hospodin a svědkem je jeho pomazaný, že jste v mé ruce nic nenašli. A řekl: Svědkem“ (1S 12,3–5). „A řekl“? Mělo [stát] „a řekli“! Vyšel nebeský hlas a řekl: Já jsem svědkem v této věci.

U soudu Šlomoa, neboť je psáno: „A král odpověděl a řekl: Dejte jí to živé dítě a nezabíjejte je, ona je jeho matka“ (1Kr 3,27). Jak to věděl? Možná se lstivě přetvařovala? Vyšel nebeský hlas a řekl: Ona je jeho matka.

Rava řekl: Odkud [to víme]? Možná Jehuda – protože spočítal měsíce a dny a shodovalo se to [, poznal to sám]; neboť co vidíme, [to] předpokládáme, co nevidíme, nepředpokládáme.

Šmuel také – celý Izrael se nazývá v jednotném čísle, neboť je psáno: „Izrael je spasen Hospodinem“ (Iz 45,17).

Šlomo také – z toho, že tato měla soucit a tamta soucit neměla. Spíše [je to] tradice.

Rabi Simlaj vykládal: Šest set třináct příkazů bylo řečeno Mošemu: tři sta šedesát pět zákazů, jako je počet dní slunečního roku, a dvě stě čtyřicet osm příkazů, podle počtu údů člověka. Rav Hamnuna řekl: Jaký je k tomu verš? „Tóru nám přikázal Moše, dědictví“ (Dt 33,4). Tóra v gematrii