Rabi Šimon, syn Rabiho, říká: Hle, praví: „Jen buď pevný, abys nejedl krev, neboť krev je duše“ atd. (Dt 12,23). Jestliže u krve, které se duše člověka štítí, ten, kdo se jí zdrží, dostává odměnu, u loupeže a zakázaných vztahů, po nichž duše člověka touží a dychtí, ten, kdo se jich zdrží, tím spíše získá [zásluhu] pro sebe, pro své pokolení a pro pokolení svých pokolení až do konce všech pokolení.
ר"ש בר רבי אומר הרי הוא אומר (דברים יב, כג) רק חזק לבלתי אכול (את) הדם כי הדם הוא הנפש וגו' ומה אם הדם שנפשו של אדם קצה ממנו הפורש ממנו מקבל שכר גזל ועריות שנפשו של אדם מתאוה להן ומחמדתן הפורש מהן על אחת כמה וכמה שיזכה לו ולדורותיו ולדורות דורותיו עד סוף כל הדורות
Rabi Chananja ben Akašja říká: Svatý, budiž požehnán, chtěl Izraeli dát zásluhu, proto jim rozmnožil Tóru a příkazy, neboť je řečeno: „Hospodin si zalíbil pro jeho spravedlnost, aby učinil Tóru velikou a slavnou“ (Iz 42,21).
ר' חנניא בן עקשיא אומר רצה הקב"ה לזכות את ישראל לפיכך הרבה להם תורה ומצות שנאמר (ישעיהו מב, כא) ה' חפץ למען צדקו יגדיל תורה ויאדיר:
GEMARA:Rabi Jochanan řekl: Jeho druhové se s rabim Chananjou ben Gamlielem neshodují. Rav Ada bar Ahava řekl: Ve škole Rava říkají: Učili jsme: Mezi Šabatem a Jom kipur není jiný rozdíl, než že za úmyslné [porušení] jednoho [trestají] lidské ruce a za úmyslné [porušení] druhého karet. A kdyby tomu tak bylo [jak říká rabi Chananja], oba by byly [trestány] lidskýma rukama!
גמ׳ א"ר יוחנן חלוקין עליו חבריו על רבי חנניה בן גמליאל אמר רב אדא בר אהבה אמרי בי רב תנינן אין בין שבת ליום הכפורים אלא שזה זדונו בידי אדם וזה זדונו בהכרת ואם איתא אידי ואידי בידי אדם הוא
Rav Nachman (bar Jicchak) říká: Kdo je [autorem] toho? Je to rabi Jicchak, který říká, že u těch, kdo jsou vinni trestem karet, není bičování. Neboť baraita učí: Rabi Jicchak říká: Ti, kdo jsou vinni trestem karet, byli zahrnuti; a proč byl karet u sestry vyčleněn? Aby byl souzen karetem, a ne bičováním.
רב נחמן (בר יצחק) אומר הא מני רבי יצחק היא דאמר מלקות בחייבי כריתות ליכא דתניא רבי יצחק אומר חייבי כריתות בכלל היו ולמה יצאת כרת באחותו לדונו בכרת ולא במלקות
Rav Aši řekl: I kdybys řekl, [že je to podle] rabínů – za úmyslné [porušení] jednoho [trestají] v zásadě lidské ruce a za úmyslné [porušení] druhého v zásadě nebe.
רב אשי אמר אפילו תימא רבנן זה עיקר זדונו בידי אדם וזה עיקר זדונו בידי שמים
Rav Ada bar Ahava řekl jménem Rava: Halacha je podle rabiho Chananji ben Gamliela. Rav Josef řekl: Kdo vystoupil nahoru, vrátil se a řekl [to]? Abaje mu řekl: A to, co řekl rabi Jehošua ben Levi: Tři věci učinil pozemský soud a nebeský soud s nimi souhlasil – kdo vystoupil nahoru, vrátil se a řekl [to]? Spíše vykládáme verše; i zde vykládáme verše.
אמר רב אדא בר אהבה אמר רב הלכה כר' חנניה בן גמליאל אמר רב יוסף מאן סליק לעילא ואתא ואמר אמר ליה אביי אלא הא דאמר רבי יהושע בן לוי שלשה דברים עשו ב"ד של מטה והסכימו ב"ד של מעלה על ידם מאן סליק לעילא ואתא ואמר אלא קראי קא דרשינן ה"נ קראי קא דרשינן
Vraťme se k věci samé: Rabi Jehošua ben Levi řekl: Tři věci učinil pozemský soud a nebeský soud s nimi souhlasil. [Jsou to:] čtení svitku [Ester], pozdrav [Božím Jménem] a přinášení desátku.
גופא א"ר יהושע בן לוי שלשה דברים עשו ב"ד של מטה והסכימו ב"ד של מעלה על ידם [אלו הן] מקרא מגילה ושאילת שלום [בשם] והבאת מעשר
A pozdrav, neboť je psáno: „A hle, Boaz přišel z Betléma a řekl žencům: Hospodin s vámi“ (Rt 2,4), a říká: „Hospodin s tebou, udatný hrdino“ (Sd 6,12). Co [znamená] „a říká“? Kdybys řekl, že Boaz to učinil z vlastního rozhodnutí a nebesa s ním nesouhlasila, pojď a slyš: „a říká: Hospodin s tebou, udatný hrdino“.
ושאילת שלום דכתיב (רות ב, ד) והנה בועז בא מבית לחם ויאמר לקוצרים ה' עמכם ואומר (שופטים ו, יב) ה' עמך גבור החיל מאי ואומר וכי תימא בועז הוא דעביד מדעתיה ומשמיא לא אסכימו על ידו ת"ש ואומר ה' עמך גבור החיל
Přinášení desátku, neboť je psáno: „Přineste celý desátek do skladu, ať je v mém domě pokrm, a zkuste mě tím, praví Hospodin zástupů, zda vám neotevřu nebeské průduchy a nevyleji vám požehnání až do nepotřeby“ (Mal 3,10). Co [znamená] „až do nepotřeby“? Rami bar Rav řekl: Až se vaše rty opotřebují říkáním „dost“.
הבאת מעשר דכתיב (מלאכי ג, י) הביאו את כל המעשר אל בית האוצר ויהי טרף בביתי ובחנוני נא בזאת אמר ה' צבאות אם לא אפתח לכם את ארובות השמים והריקותי לכם ברכה עד בלי די מאי עד בלי די אמר רמי בר רב עד שיבלו שפתותיכם מלומר די
Rabi Elazar řekl: Na třech místech se zjevil svatý duch: u soudu Šema, u soudu Šmuela z Ramy a u soudu Šlomoa. U soudu Šema, neboť je psáno: „Jehuda [je] poznal a řekl: Je spravedlivější než já“ (Gn 38,26). Jak to věděl? Možná, tak jako on šel k ní, šel k ní i jiný muž? Vyšel nebeský hlas a řekl: Ode mne vyšla tato skrytá [tajemství].
א"ר אלעזר בג' מקומות הופיע רוח הקודש בבית דינו של שם ובבית דינו של שמואל הרמתי ובבית דינו של שלמה בבית דינו של שם דכתיב (בראשית לח, כו) ויכר יהודה ויאמר צדקה ממני מנא ידע דלמא כי היכי דאזל איהו לגבה אזל נמי אינש אחרינא [לגבה] יצאת בת קול ואמרה ממני יצאו כבושים:
U soudu Šmuela, neboť je psáno: „Zde jsem, svědčte proti mně před Hospodinem a před jeho pomazaným: čího býka jsem vzal…? A řekli: Neutiskoval jsi nás a nezdeptal jsi nás … A řekl: Svědkem je Hospodin a svědkem je jeho pomazaný, že jste v mé ruce nic nenašli. A řekl: Svědkem“ (1S 12,3–5). „A řekl“? Mělo [stát] „a řekli“! Vyšel nebeský hlas a řekl: Já jsem svědkem v této věci.
בבית דינו של שמואל דכתיב (שמואל א יב, ג) הנני ענו בי נגד ה' ונגד משיחו את שור מי לקחתי ויאמרו לא עשקתנו ולא רצותנו ויאמר עד ה' ועד משיחו כי לא מצאתם בידי מאומה ויאמר עד ויאמר ויאמרו מיבעי ליה יצאת בת קול ואמרה אני עד בדבר זה
U soudu Šlomoa, neboť je psáno: „A král odpověděl a řekl: Dejte jí to živé dítě a nezabíjejte je, ona je jeho matka“ (1Kr 3,27). Jak to věděl? Možná se lstivě přetvařovala? Vyšel nebeský hlas a řekl: Ona je jeho matka.
בבית דינו של שלמה דכתיב (מלכים א ג, כז) ויען המלך ויאמר תנו לה את הילד החי והמת לא תמיתוהו (כי) היא אמו מנא ידע דלמא איערומא מיערמא יצאת בת קול ואמרה היא אמו
Rava řekl: Odkud [to víme]? Možná Jehuda – protože spočítal měsíce a dny a shodovalo se to [, poznal to sám]; neboť co vidíme, [to] předpokládáme, co nevidíme, nepředpokládáme.
אמר רבא ממאי דלמא יהודה כיון דחשיב ירחי ויומי ואיתרמי דחזינן מחזקינן דלא חזינן לא מחזקינן
Rabi Simlaj vykládal: Šest set třináct příkazů bylo řečeno Mošemu: tři sta šedesát pět zákazů, jako je počet dní slunečního roku, a dvě stě čtyřicet osm příkazů, podle počtu údů člověka. Rav Hamnuna řekl: Jaký je k tomu verš? „Tóru nám přikázal Moše, dědictví“ (Dt 33,4). Tóra v gematrii
דרש רבי שמלאי שש מאות ושלש עשרה מצות נאמרו לו למשה שלש מאות וששים וחמש לאוין כמנין ימות החמה ומאתים וארבעים ושמונה עשה כנגד איבריו של אדם אמר רב המנונא מאי קרא (דברים לג, ד) תורה צוה לנו משה מורשה תורה בגימטריא
Originál: Makkot 23b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.