1. Samuelova 12 v talmudu

Šmuel, jak je psáno: „Zde jsem, svědčte proti mně před Hospodinem a před jeho pomazaným: Čího býka jsem vzal a čího osla jsem vzal?“ (1S 12,3)

… a před jeho pomazaným: čího býka jsem vzal…? A řekli: Neutiskoval jsi nás a nezdeptal jsi nás … A řekl: Svědkem je Hospodin a svědkem je jeho pomazaný, že jste v mé ruce nic nenašli. A řekl: Svědkem“ (1S 12,3–5)

… je psáno: „Ani jediného osla jsem od nich nevzal“ – ani za úplatu; kdežto o Šmuelovi [vidíme, že] je nenajal ani s jejich souhlasem, jak je psáno: „Řekli: Neutlačoval jsi nás ani jsi nás neutiskoval…“ (1S 12,4)

A praví: „Řekl Šmuel lidu: Hospodin, který učinil Mojžíše a Árona“ (1S 12,6)

Je psáno: „Hospodin, který učinil Mojžíše a Árona a který vyvedl“ atd. (1S 12,6)

… Jákobem, nemohli by obstát před [Jeho] pokáráním, jak je řečeno: „Nyní se postavte, abych se s vámi soudil před Hospodinem o všech spravedlivých činech Hospodinových, které prokázal vám i vašim otcům“ (1S 12,7)

A praví: „Řekl Šmuel lidu: Hospodin, který učinil Mojžíše a Árona“ (1S 12,6). A praví: „Hospodin poslal Jerubaala, Bedana, Jiftacha a Šmuela“ (1S 12,11)

Je psáno: „Hospodin, který učinil Mojžíše a Árona a který vyvedl“ atd. (1S 12,6). „Hospodin poslal Jerubaala, Bedana, Jiftacha a Šmuela“ (1S 12,11)

Vykopávají mrtvé, protože se radují ve svůj sváteční den, neboť je řečeno: „A ruka Hospodinova bude proti vám a proti vašim otcům“ (1S 12,15)

ale déšť – je snad kdykoli přijde jeho časem? Vždyť jsme se učili: Skončil-li [měsíc] nisan a padal déšť, je to znamení kletby, jak je řečeno: „Což není dnes pšeničná žeň? atd.“ (1S 12,17)

… jeho druhem, jako lidé pokárání Všudypřítomným. Jednotlivci se znovu postí, dokud neskončí nisan. Skončil-li nisan a padá déšť, je to znamení kletby, jak je řečeno: „Což není dnes pšeničná žeň? atd.“ (1S 12,17)

… mezi lidmi, jako lidé pokárání Všudypřítomným. Jednotlivci se opět postí až do konce nisanu. Skončil-li nisan a spadl-li déšť, je to znamení zlořečení, neboť je řečeno: „Není snad dnes žeň pšenice?“ (1S 12,17)

… jménem Rava: Kdo může prosit o milosrdenství pro svého bližního a neprosí, nazývá se hříšníkem, neboť je řečeno: „Také já – daleko ať je ode mne, abych zhřešil proti Hospodinu a přestal se za vás modlit“ (1S 12,23)