Berachot 12b ברכות

Rav Šešet, když se ukláněl, uklonil se jako prut; když se napřimoval, napřimoval se jako had.

A Raba bar Chinena starší řekl jménem Rava: Po celý rok se člověk modlí „Svatý Bůh“ a „Král, jenž miluje spravedlnost a právo“, vyjma deseti dnů mezi Roš ha-šana a Jom kipur, kdy se modlí „Svatý Král“ a „Král soudu“.

A rabi Elazar řekl: I když řekl „Svatý Bůh“, splnil, neboť je řečeno: „Hospodin zástupů bude vyvýšen v soudu a svatý Bůh se posvětí ve spravedlnosti“ (Iz 5,16). Kdy je „Hospodin zástupů vyvýšen v soudu“? To je těch deset dnů od Roš ha-šana do Jom kipur, a [verš přesto] říká „svatý Bůh“.

Jak to tedy dopadlo?

Rav Josef řekl: „Svatý Bůh“ a „Král, jenž miluje spravedlnost a právo“. Raba řekl: „Svatý Král“ a „Král soudu“. A halacha je podle Raby.

A Raba bar Chinena starší řekl jménem Rava: Kdo může prosit o milosrdenství pro svého bližního a neprosí, nazývá se hříšníkem, neboť je řečeno: „Také já – daleko ať je ode mne, abych zhřešil proti Hospodinu a přestal se za vás modlit“ (1S 12,23).

Rava řekl: Je-li to učenec, musí se kvůli němu až roznemoci.

Proč? Řekneš-li, protože je psáno: „Nikdo z vás se kvůli mně netrápí ani mi to neoznámí“ (1S 22,8) – snad je král jiný případ. Spíše odtud: „Já však, když byli nemocní, oblékal jsem [žíněné roucho]…“ (Ž 35,13).

A Raba bar Chinena starší řekl jménem Rava: Kdo se dopustí přestoupení a stydí se za ně, tomu jsou odpuštěny všechny jeho hříchy, neboť je řečeno: „Abys pamatovala a styděla se a už neotevřela ústa pro svou hanbu, až ti odpustím vše, co jsi učinila, praví Pán Hospodin“ (Ez 16,63).

Snad je obec jiný případ? Spíše odtud: „I řekl Šmuel Saulovi: Proč jsi mě vyrušil a vyvolal mě? Saul odpověděl: Jsem ve velké tísni, Pelištejci proti mně bojují a Hospodin ode mne odstoupil a už mi neodpovídá ani skrze proroky, ani ve snech; proto jsem tě zavolal, abys mi oznámil, co mám dělat“ (1S 28,15). A urim a tumim nezmiňuje.

Protože [Saul] vyvraždil Nov, město kněží.

A odkud víme, že mu bylo z nebes odpuštěno? Neboť je řečeno: „(I řekl Šmuel Saulovi:) Zítra ty a tvoji synové budete se mnou“ (1S 28,19). A rabi Jochanan řekl: „Se mnou“ – v mém oddílu [v nebi].

A rabanan říkají: Odtud: „Pověsíme je Hospodinu v Givě Saula, vyvoleného Hospodinova“ (2S 21,6). Vyšel nebeský hlas a řekl: „Vyvoleného Hospodinova“.

Rabi Abahu ben Zutrati řekl jménem rabiho Jehudy bar Zevidy: Chtěli zařadit oddíl o Balakovi do čtení Šema. A proč jej nezařadili? Kvůli zatížení obce.

Proč [ho chtěli zařadit]? Řekneš-li, protože je v něm psáno: „Bůh, jenž je vyvedl z Egypta“ (Nu 23,22) – ať se tedy říká oddíl o úroku a oddíl o vahách, v nichž je psáno o vyjití z Egypta.

Spíše řekl rabi Josi bar Avin: Protože je v něm psán tento verš: „Sklonil se, ulehl jako lev a jako lvice – kdo jej vyburcuje?“ (Nu 24,9).

Ať se tedy říká tento verš a nic víc!

Máme tradici: Každý oddíl, který vymezil Moše, náš učitel, vymezujeme; který Moše, náš učitel, nevymezil, nevymezujeme.

Oddíl o cicit – proč jej zařadili?

Rabi Jehuda bar Chaviva řekl: Protože obsahuje pět věcí: přikázání cicit, vyjití z Egypta, jho přikázání, [varování před] smýšlením heretiků, před myšlenkou na přestoupení a před myšlenkou na modloslužbu.

Dobře, tyto tři jsou výslovné: jho přikázání, neboť je psáno: „Uvidíte je a rozpomenete se na všechna přikázání Hospodinova“ (Nu 15,39); cicit, neboť je psáno: „Ať si udělají třásně…“; vyjití z Egypta, neboť je psáno: „…který jsem vyvedl…“. Ale smýšlení heretiků, myšlenka na přestoupení a myšlenka na modloslužbu – odkud to víme?

Neboť se učí: „Za svým srdcem“ – to je herezie, a tak říká [Písmo]: „Bloud řekl ve svém srdci: Není Boha“ (Ž 14,1). „Za svýma očima“ – to je myšlenka na přestoupení, neboť je řečeno: „I řekl Šimšon svému otci: Tu mi vezmi, neboť je správná v mých očích“ (Sd 14,3). „Za nimiž smilníte“ – to je myšlenka na modloslužbu, a tak říká [Písmo]: „A smilnili za baaly“ (Sd 8,33).

MIŠNA: Vyjití z Egypta se připomíná [i] v noci. Řekl rabi Elazar ben Azarja: Hle, jsem jako sedmdesátiletý, a nedosáhl jsem toho, aby se vyjití z Egypta říkalo v noci, dokud to nevyložil ben Zoma.

Neboť je řečeno: „Abys pamatoval na den svého vyjití z egyptské země po všechny dny svého života“ (Dt 16,3). „Dny tvého života“ – to jsou dny; „všechny dny tvého života“ – [to zahrnuje i] noci.

A mudrci říkají: „Dny tvého života“ – to je tento svět; „všechny“ – aby se zahrnuly dny Mesiáše.

GEMARA: Učí se: Ben Zoma řekl mudrcům: Což se bude připomínat vyjití z Egypta ve dnech Mesiáše? Vždyť je již řečeno: „Hle, přicházejí dny, praví Hospodin, kdy už nebudou říkat: Jakože živ je Hospodin, který vyvedl syny Izraele z egyptské země, nýbrž: Jakože živ je Hospodin, který vyvedl a přivedl potomstvo domu Izraele ze severní země a ze všech zemí, kam jsem je rozehnal“ (Jr 23,7–8).

Odpověděli mu: Ne že by vyjití z Egypta bylo vykořeněno ze svého místa, nýbrž [vysvobození z] poroby říší bude hlavní a vyjití z Egypta mu bude podřízeno.

Podobně čteš: „Nebudeš se již jmenovat Jaakov, nýbrž Izrael bude tvé jméno“ (Gn 35,10).