1. Samuelova 22 v talmudu

Řekl Svatý, budiž požehnán: Nechám na něj náhle doskočit stáří. To je to, co je psáno: „A Saul seděl v Giveě pod tamaryškem v Ramě“ (1S 22,6)

Proč? Řekneš-li, protože je psáno: „Nikdo z vás se kvůli mně netrápí ani mi to neoznámí“ (1S 22,8)

… aby usmrtil Nov, město kněží. To je to, co je psáno: „Král řekl běžcům, kteří stáli kolem něho: Obraťte se a usmrťte kněze Hospodinovy, neboť i jejich ruka je s Davidem“ atd. až „a neodhalili mi ucho“ (1S 22,17)

… zhřešil, čím zhřešil dobytek? A jestliže dospělí zhřešili, čím zhřešili malí? Vyšel nebeský hlas a řekl mu: „Nebuď příliš spravedlivý“ (Kaz 7,16). A když Šaul řekl Doegovi: „Obrať se ty a zaútoč na kněze“ (1S 22,18)

… to Abner a Amasa. Řekli mu: Máš na nás něco jiného než tento pás a tento plášť? Tady ti je hážeme. „Ale služebníci krále nechtěli vztáhnout ruku na kněze Hospodinovy“ (1S 22,17). „A král řekl Doegovi“ (1S 22,18)

… zemřel, povstala a vyhubila všechno královské potomstvo“ (2Kr 11,1). Vždyť mu zůstal Joaš! – Tam také zůstal Evjatar, jak je psáno: „Ale jeden syn Achimeleka, syna Achituvova, unikl, jménem Evjatar“ (1S 22,20)