Berachot 12a ברכות

Ale řekneš-li, že říkali „Velkou láskou“, co [znamená], že požehnání si navzájem nebrání? Možná neříkali „Který tvoří světlo“ proto, že ještě nenastal čas „Který tvoří světlo“, a když jeho čas nastal, říkali je.

A je-li to vyvozeno z obecného výroku, co [z toho plyne]?

Je-li to vyvozeno z obecného výroku, pak skutečně říkali „Velkou láskou“, a když nastal čas „Který tvoří světlo“, říkali i to. A co [znamená], že požehnání si navzájem nebrání? [Nebrání] pořadí požehnání.

„A četli Desatero, Šema, ‚A bude-li, že budete poslouchat‘, ‚I řekl‘, ‚Pravdivé a pevné‘, ‚Službu‘ a kněžské požehnání.“

Rav Jehuda řekl jménem Šmuela: I mimo [Chrám] tak chtěli číst, ale již to zrušili kvůli osočování heretiků.

Tak se také učí: Rabi Natan říká: Mimo [Chrám] tak chtěli číst, ale již to zrušili kvůli osočování heretiků.

Raba bar bar Chana zamýšlel to zavést v Suře. Rav Chisda mu řekl: Již to zrušili kvůli osočování heretiků.

Amemar zamýšlel to zavést v Nehardei. Rav Aši mu řekl: Již to zrušili kvůli osočování heretiků.

„A o Šabatu přidávají jedno požehnání pro odcházející stráž.“ Co je to jedno požehnání? Rabi Chelbo řekl: Odcházející stráž říká přicházející stráži: „Ten, jenž dal přebývat svému jménu v tomto domě, ať dá mezi vámi přebývat lásce, bratrství, pokoji a přátelství.“

„Kde řekli prodloužit…“ Je samozřejmé, že když držel v ruce pohár vína, myslel si, že je to pivo, začal žehnat s úmyslem [požehnání] na pivo a zakončil [požehnáním] na víno – splnil povinnost; neboť i kdyby řekl „…jehož slovem vše vzniká“, splnil by, jak jsme se učili: U všech [pokrmů], řekl-li „jehož slovem vše vzniká“, splnil povinnost.

Ale když držel v ruce pohár piva, myslel si, že je to víno, začal žehnat s úmyslem [požehnání] na víno a zakončil [požehnáním] na pivo – jak to je?

Řídíme se hlavní částí požehnání, nebo se řídíme závěrem?

Pojď a slyš: Ráno – začal „Který tvoří světlo“ a zakončil „který uvádí večery“, nesplnil; začal „který uvádí večery“ a zakončil „Který tvoří světlo“, splnil.

Večer – začal „který uvádí večery“ a zakončil „Který tvoří světlo“, nesplnil; začal „Který tvoří světlo“ a zakončil „který uvádí večery“, splnil.

Pravidlo zní: Vše se řídí závěrem.

Tam je to jiné, protože říká „Požehnán [jsi…], který tvoří světla“.

To je v pořádku podle Rava, který řekl: Každé požehnání, v němž není zmínka Jména, není požehnáním. Ale podle rabiho Jochanana, který řekl: Každé požehnání, v němž není [zmínka o] království, není požehnáním – co lze říci?

Spíše: protože Raba bar Ula řekl, [že je to] proto, aby se připomněla vlastnost dne v noci a vlastnost noci ve dne, když na začátku pronáší požehnání a [zmínku o] království, říká je na obojí.

Pojď a slyš ze závěru: „Pravidlo zní: Vše se řídí závěrem.“ „Pravidlo zní“ – co tím má být zahrnuto? Nemá snad být zahrnuto to, o čem jsme mluvili?

Ne, má být zahrnut chléb a datle. Jak [je to myšleno]? Řekneš-li, že jedl chléb, myslel si, že jí datle, začal s úmyslem [požehnání] na datle a zakončil [požehnáním] na chléb – to je přece naše otázka.

Ne, je to potřebné pro případ, kdy jedl datle, myslel si, že jí chléb, začal [požehnáním] na chléb a zakončil [požehnáním] na datle – [splnil], neboť i kdyby zakončil [požehnáním] na chléb, splnil by.

Proč? Protože i datle sytí.

Raba bar Chinena starší řekl jménem Rava: Kdo neřekl ráno „Pravdivé a pevné“ a večer „Pravdivé a spolehlivé“, nesplnil svou povinnost, neboť je řečeno: „Zvěstovat ráno tvé milosrdenství a tvou věrnost v nocích“ (Ž 92,3).

A Raba bar Chinena [starší] řekl jménem Rava: Kdo se modlí, když se uklání, ať se ukloní při „Požehnán“, a když se napřimuje, ať se napřímí při [vyslovení] Jména.

Šmuel řekl: Jaký je Ravův důvod? Neboť je psáno: „Hospodin napřimuje sehnuté“ (Ž 146,8).

Namítají: „Před mým jménem se sklonil“ (Mal 2,5).

Je snad psáno „při mém jménu“? Psáno je „před mým jménem“.

Šmuel řekl Chijovi bar Ravovi: Synu Tóry, pojď, povím ti výbornou věc, kterou řekl tvůj otec. Tak řekl tvůj otec: Když se uklání, ať se ukloní při „Požehnán“; když se napřimuje, ať se napřímí při Jménu.