Taanit 2b תענית

ji Bůh a otevřel její lůno“ (Gn 30,22). Klíč od vzkříšení mrtvých – odkud? Jak je psáno: „A poznáte, že já jsem Hospodin, když otevřu vaše hroby“ (Ez 37,13).

Na Západě [v zemi Izraele] říkají: Také klíč od obživy, jak je psáno: „Otevíráš svou ruku atd.“ (Ž 145,16). A proč to rabi Jochanan nepočítá? Řekne ti: Déšť, to je obživa.

„Rabi Eliezer říká: Od prvního svátečního dne Svátku atd.“ Byla jim položena otázka: Odkud to rabi Eliezer odvozuje? Odvozuje to od lulavu, nebo to odvozuje od úlitby vody?

Odvozuje to od lulavu: tak jako lulav [se bere] ve dne, také připomínka ve dne. Anebo to odvozuje od úlitby vody: tak jako úlitba vody [je] už od večera, neboť Mistr řekl: „A jejich obětní dary a jejich úlitby“ (Nu 29,18) – i v noci, také připomínka od večera?

Pojď a slyš, neboť rabi Abahu řekl: Rabi Eliezer to odvodil jen od lulavu. Někteří říkají, že rabi Abahu to měl jako ústní tradici, a někteří říkají, že slyšel baraitu.

Jaká je to? Neboť se učí: Odkdy se připomíná déšť? Rabi Eliezer říká: Od chvíle, kdy se bere lulav. Rabi Jehošua říká: Od chvíle, kdy se odkládá.

Řekl rabi Eliezer: Protože tyto čtyři druhy [rostlin] přicházejí jen proto, aby získaly přízeň ohledně vody, a tak jako tyto čtyři druhy nemohou být bez vody, tak ani svět nemůže být bez vody.

Řekl mu rabi Jehošua: Což déšť o Svátku není jen znamením kletby? Řekl mu rabi Eliezer: Ani já jsem neřekl, že se má prosit, nýbrž jen připomínat. A tak jako se vzkříšení mrtvých připomíná celý rok, a přitom nastane jen ve svůj čas, tak se připomíná moc deště celý rok, a přitom padá jen ve svůj čas. Proto chce-li [někdo] připomínat celý rok, připomíná. Rabi říká: Já říkám, že od chvíle, kdy se přestává prosit, se přestává i připomínat.

Rabi Jehuda ben Betera říká: Druhý den Svátku se připomíná. Rabi Akiva říká: Šestý den Svátku se připomíná. Rabi Jehuda říká jménem rabi Jehošuy: Ten, kdo předstupuje před archu v poslední sváteční den Svátku – poslední připomíná, první nepřipomíná. V první sváteční den Pesachu první připomíná, poslední nepřipomíná.

Dobře mluvil rabi Eliezer k rabi Jehošuovi! Rabi Jehošua ti řekne: Vzkříšení mrtvých se připomíná po celý čas, neboť každý den je jeho časem,

ale déšť – je snad kdykoli přijde jeho časem? Vždyť jsme se učili: Skončil-li [měsíc] nisan a padal déšť, je to znamení kletby, jak je řečeno: „Což není dnes pšeničná žeň? atd.“ (1S 12,17).

„Rabi Jehuda ben Betera říká: Druhý den Svátku se připomíná.“ Jaký je důvod rabi Jehudy ben Betery? Neboť se učí: Rabi Jehuda ben Betera říká:

O druhém [dni] je řečeno „a jejich úlitby“ (Nu 29,19), o šestém je řečeno „a jeho úlitby“ (Nu 29,31) a o sedmém je řečeno „podle jejich předpisu“ (Nu 29,33).

Hle, [nadbytečná písmena] mem, jod, mem – zde je majim, voda. Odtud je narážka na úlitbu vody v Tóře.

A proč volí právě druhý [den]? Protože když jsou v [tomto] verši naznačeny, jsou naznačeny [nejprve] u druhého [dne]; proto připomínáme od druhého.

Rabi Akiva říká: Šestý den Svátku se připomíná, jak je řečeno o šestém: „a jeho úlitby“ – Písmo mluví o dvou úlitbách: jedna je úlitba vody a druhá úlitba vína.

Ale řekni, že obě jsou z vína! Zastává názor rabi Jehudy ben Betery, který říká, že voda je naznačena.