ji Bůh a otevřel její lůno“ (Gn 30,22). Klíč od vzkříšení mrtvých – odkud? Jak je psáno: „A poznáte, že já jsem Hospodin, když otevřu vaše hroby“ (Ez 37,13).
אליה אלהים ויפתח את רחמה מפתח של תחיית המתים מנין דכתיב (יחזקאל לז, יג) וידעתם כי אני ה' בפתחי את קברותיכם
Na Západě [v zemi Izraele] říkají: Také klíč od obživy, jak je psáno: „Otevíráš svou ruku atd.“ (Ž 145,16). A proč to rabi Jochanan nepočítá? Řekne ti: Déšť, to je obživa.
במערבא אמרי אף מפתח של פרנסה דכתיב (תהלים קמה, טז) פותח את ידך וגו' ור' יוחנן מאי טעמא לא קא חשיב להא אמר לך גשמים היינו פרנסה:
„Rabi Eliezer říká: Od prvního svátečního dne Svátku atd.“ Byla jim položena otázka: Odkud to rabi Eliezer odvozuje? Odvozuje to od lulavu, nebo to odvozuje od úlitby vody?
ר' אליעזר אומר מיום טוב הראשון של חג כו': איבעיא להו ר' אליעזר מהיכא גמיר לה מלולב גמר לה או מניסוך המים גמר לה
Odvozuje to od lulavu: tak jako lulav [se bere] ve dne, také připomínka ve dne. Anebo to odvozuje od úlitby vody: tak jako úlitba vody [je] už od večera, neboť Mistr řekl: „A jejich obětní dary a jejich úlitby“ (Nu 29,18) – i v noci, také připomínka od večera?
מלולב גמר לה מה לולב ביום אף הזכרה ביום או דלמא מניסוך המים גמר לה מה ניסוך המים מאורתא דאמר מר (במדבר כט, יח) ומנחתם ונסכיהם אפילו בלילה אף הזכרה מאורתא
Pojď a slyš, neboť rabi Abahu řekl: Rabi Eliezer to odvodil jen od lulavu. Někteří říkají, že rabi Abahu to měl jako ústní tradici, a někteří říkají, že slyšel baraitu.
תא שמע דאמר רבי אבהו לא למדה ר' אליעזר אלא מלולב איכא דאמרי ר' אבהו גמרא גמיר לה ואיכא דאמרי מתניתא שמיע ליה
Řekl rabi Eliezer: Protože tyto čtyři druhy [rostlin] přicházejí jen proto, aby získaly přízeň ohledně vody, a tak jako tyto čtyři druhy nemohou být bez vody, tak ani svět nemůže být bez vody.
א"ר אליעזר הואיל וארבעת מינין הללו אינן באין אלא לרצות על המים וכשם שארבע מינין הללו אי אפשר בהם בלא מים כך אי אפשר לעולם בלא מים
Řekl mu rabi Jehošua: Což déšť o Svátku není jen znamením kletby? Řekl mu rabi Eliezer: Ani já jsem neřekl, že se má prosit, nýbrž jen připomínat. A tak jako se vzkříšení mrtvých připomíná celý rok, a přitom nastane jen ve svůj čas, tak se připomíná moc deště celý rok, a přitom padá jen ve svůj čas. Proto chce-li [někdo] připomínat celý rok, připomíná. Rabi říká: Já říkám, že od chvíle, kdy se přestává prosit, se přestává i připomínat.
אמר לו ר' יהושע והלא גשמים בחג אינו אלא סימן קללה אמר לו ר' אליעזר אף אני לא אמרתי לשאול אלא להזכיר וכשם שתחיית המתים מזכיר כל השנה כולה ואינה אלא בזמנה כך מזכירים גבורות גשמים כל השנה ואינן אלא בזמנן לפיכך אם בא להזכיר כל השנה כולה מזכיר רבי אומר אומר אני משעה שמפסיק לשאלה כך מפסיק להזכרה
Rabi Jehuda ben Betera říká: Druhý den Svátku se připomíná. Rabi Akiva říká: Šestý den Svátku se připomíná. Rabi Jehuda říká jménem rabi Jehošuy: Ten, kdo předstupuje před archu v poslední sváteční den Svátku – poslední připomíná, první nepřipomíná. V první sváteční den Pesachu první připomíná, poslední nepřipomíná.
ר' יהודה בן בתירה אומר בשני בחג הוא מזכיר ר' עקיבא אומר בששי בחג הוא מזכיר ר' יהודה משום ר' יהושע אומר העובר לפני התיבה ביום טוב האחרון של חג האחרון מזכיר הראשון אינו מזכיר ביום טוב ראשון של פסח הראשון מזכיר האחרון אינו מזכיר
ale déšť – je snad kdykoli přijde jeho časem? Vždyť jsme se učili: Skončil-li [měsíc] nisan a padal déšť, je to znamení kletby, jak je řečeno: „Což není dnes pšeničná žeň? atd.“ (1S 12,17).
אלא גשמים כל אימת דאתיין זמנייהו היא והתנן יצא ניסן וירדו גשמים סימן קללה הם שנאמר (שמואל א יב, יז) הלא קציר חטים היום וגו'
O druhém [dni] je řečeno „a jejich úlitby“ (Nu 29,19), o šestém je řečeno „a jeho úlitby“ (Nu 29,31) a o sedmém je řečeno „podle jejich předpisu“ (Nu 29,33).
נאמר בשני (במדבר כט, ו) ונסכיהם ונאמר בששי ונסכיה ונאמר בשביעי כמשפטם
Rabi Akiva říká: Šestý den Svátku se připomíná, jak je řečeno o šestém: „a jeho úlitby“ – Písmo mluví o dvou úlitbách: jedna je úlitba vody a druhá úlitba vína.
רבי עקיבא אומר בששי בחג הוא מזכיר שנאמר בששי ונסכיה בשני ניסוכין הכתוב מדבר אחד ניסוך המים ואחד ניסוך היין
Ale řekni, že obě jsou z vína! Zastává názor rabi Jehudy ben Betery, který říká, že voda je naznačena.
ואימא תרוייהו דחמרא סבר לה כר' יהודה בן בתירה דאמר רמיזי מיא
Originál: Taanit 2b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.