zot v [verši] „přikázání“ (Dt 6,1); jidroch v [verši] „ať napíná ten, kdo napíná“ (Jr 51,3); chameš v [verši] „jižní strana“ (Ez 48,16); im v [verši] „neboť jsem výkupce“ (Rt 3,12). Tato [slova] se píší, ale nečtou.
זאת דהמצוה (דברים ו, א) ידרוך דהדורך (ירמיהו נא, ג) חמש דפאת נגב (יחזקאל מח, טז) אם דכי גואל (רות ג, ט) הלין כתבן ולא קריין
Rav Acha bar Ada řekl: Na západě [v zemi Izraele] člení tento verš na tři verše: „I řekl Hospodin Mojžíšovi: Hle, přijdu k tobě v hustém oblaku“ (Ex 19,9).
אמר רב אחא בר אדא במערבא פסקין להדין פסוקא לתלתא פסוקין ויאמר ה' אל משה הנה אנכי בא אליך בעב הענן (שמות יט, ט)
Rabi Chama, syn rabiho Chaniny, řekl: Mojžíš zbohatl jen z odštěpků desek, jak je řečeno: „Vytesej si dvě kamenné desky jako první“ (Ex 34,1) – odštěpky ať jsou tvé.
אמר רבי חמא ברבי חנינא לא העשיר משה אלא מפסולתן של לוחות שנאמר פסל לך שני לוחות אבנים כראשונים (שמות לד, א) פסולתן שלך יהא
Rabi Josi, syn rabiho Chaniny, řekl: Tóra byla dána jen Mojžíšovi a jeho potomstvu, jak je řečeno: „Napiš si“ (Ex 34,27), „Vytesej si“ (Ex 34,1) – jako odštěpky jsou tvé, tak i to, co je napsáno, je tvé. Mojžíš však s ní naložil štědře a dal ji Izraeli, a o něm Písmo říká: „Kdo má dobré oko, bude požehnán…“ (Př 22,9).
אמר רבי יוסי ברבי חנינא לא ניתנה תורה אלא למשה ולזרעו שנאמר כתב לך (שמות לד, כז) פסל לך (שם, א) מה פסולתן שלך אף כתבן שלך משה נהג בה טובת עין ונתנה לישראל ועליו הכתוב אומר טוב עין הוא יבורך וגו' (משלי כב, ט)
Rav Chisda namítl: „A mně Hospodin přikázal v té době učit vás“ (Dt 4,14) – mně přikázal, a já [učím] vás; „Hle, učil jsem vás zákonům a právům, jak mi přikázal Hospodin, můj Bůh“ (Dt 4,5) – mně přikázal, a já [učím] vás.
מתיב רב חסדא ואותי צוה ה' בעת ההיא ללמד אתכם (דברים ד, יד) ואותי צוה ואני לכם ראה למדתי אתכם חוקים ומשפטים כאשר צוני ה' אלהי (דברים ד, ה) אותי צוה ואני לכם
„A nyní si zapište tuto píseň“ (Dt 31,19) – [jen] píseň samotnou? „Aby mi tato píseň byla svědkem proti synům Izraele“ (tamtéž). Nýbrž [dána Mojžíšovi byla jen] bystrost výkladu.
ועתה כתבו לכם את השירה הזאת (דברים לא, יט) השירה לחודה למען תהיה לי השירה הזאת לעד בבני ישראל (שם) אלא פילפולא בעלמא
Rabi Jochanan řekl: Svatý, budiž požehnán, dává spočinout své Šechině jen na tom, kdo je silný, bohatý, moudrý a pokorný – a to vše [vidíme] u Mojžíše. Silný, jak je psáno: „A rozprostřel stan nad příbytkem“ (Ex 40,19), a mistr řekl: Mojžíš, náš učitel, jej rozprostřel; a je psáno: „Deset loket bude délka desky…“ (Ex 26,16). Řekni, že byl vysoký, ale slabý!
אמר רבי יוחנן אין הקב"ה משרה שכינתו אלא על גבור ועשיר וחכם ועניו וכולן ממשה גבור דכתיב ויפרוש את האהל על המשכן (שמות מ, יט) ואמר מר (בכורות מד א) משה רבינו פרסו וכתיב עשר אמות ארך הקרש וגו' (שמות כו, טז) אימא דאריך וקטין
Nýbrž z tohoto verše, kde je psáno: „Uchopil jsem obě desky, odhodil jsem je ze svých rukou a rozbil je“ (Dt 9,17); a bylo vyučováno: Desky byly šest [dlaní] dlouhé, šest široké a tři silné.
אלא מן הדין קרא דכתיב ואתפוש בשני הלוחות ואשליכם מעל שתי ידי ואשברם (דברים ט, יז) ותניא (בבא בתרא יד א) הלוחות ארכן ששה ורחבן ששה ועביין שלשה
Bohatý: „Vytesej si“ (Ex 34,1) – odštěpky ať jsou tvé. Moudrý: Rav a Šmuel oba řekli: Padesát bran porozumění bylo stvořeno ve světě, a všechny byly dány Mojžíšovi kromě jedné, jak je řečeno: „Učinil jsi ho jen o málo menším než Boha“ (Ž 8,6). Pokorný, jak je psáno: „A muž Mojžíš byl velmi pokorný“ (Nu 12,3).
עשיר פסל לך (שם, א) פסולתן שלך יהא חכם רב ושמואל דאמרי תרוייהו חמשים שערי בינה נבראו בעולם וכולם ניתנו למשה חסר אחת שנאמר ותחסרהו מעט מאלהים (תהלים ח, ו) עניו דכתיב והאיש משה עניו מאד (במדבר יב, ג)
Mojžíš, jak je psáno: „Ani jediného osla jsem od nich nevzal“ (Nu 16,15). Je-li [míněno] bez placení, vylučuje se tím [jen] ten, kdo bere bez placení? Nýbrž [neznamená to], že ani za placení? Snad proto, že byl chudý! Nýbrž [to víme] z [verše] „Vytesej si“ – odštěpky ať jsou tvé.
משה דכתיב לא חמור אחד מהם נשאתי (במדבר טז, טו) אי בלא אגרא לאפוקי מאן דשקל בלא אגרא אלא דאפילו באגרא דילמא משום דעני הוה אלא מן פסל לך פסולתן יהא שלך
Šmuel, jak je psáno: „Zde jsem, svědčte proti mně před Hospodinem a před jeho pomazaným: Čího býka jsem vzal a čího osla jsem vzal?“ (1S 12,3). Je-li [míněno] zadarmo, vylučuje se tím [jen] ten, kdo bere zadarmo? Nýbrž [neznamená to], že ani za úplatu? Snad proto, že byl chudý! Nýbrž odsud: „A vracel se do Ramy, neboť tam byl jeho dům“ (1S 7,17), a Rava řekl: Kamkoli šel, jeho dům šel s ním.
שמואל דכתיב הנני ענו בי נגד ה' ונגד משיחו את שור מי לקחתי וחמור מי לקחתי (שמואל א יב, ג) אי בחנם לאפוקי מאן דשקל בחנם אלא דאפילו בשכר דלמא דעני הוה אלא מהכא ותשובתו הרמתה כי שם ביתו (שמואל א ז, יז) ואמר רבא (ברכות י ב) כל מקום שהלך ביתו עמו
Rava řekl: Větší je to, co je řečeno o Šmuelovi, než co je řečeno o Mojžíšovi: Neboť o Mojžíši, našem učiteli, je psáno: „Ani jediného osla jsem od nich nevzal“ – ani za úplatu; kdežto o Šmuelovi[vidíme, že] je nenajal ani s jejich souhlasem, jak je psáno: „Řekli: Neutlačoval jsi nás ani jsi nás neutiskoval…“ (1S 12,4).
אמר רבא גדול מה שנאמר בשמואל יותר משנאמר במשה דאילו במשה רבינו כתיב לא חמור אחד מהם נשאתי דאפילו בשכר ואילו גבי שמואל אפילו ברצון לא שכרו דכתיב (שמואל א יב, ד) ויאמרו לא עשקתנו ולא רצותנו וגו'
Amos, jak je psáno: „Amos odpověděl Amasjášovi: Nejsem prorok ani syn proroka, nýbrž jsem pastevec a pěstitel sykomor“ (Am 7,14), jak to překládá Rav Josef: Neboť jsem majitelem stád a mám sykomory v nížině…
עמוס דכתיב ויען עמוס ויאמר אל אמציה לא נביא אנכי ולא בן נביא אנכי כי בוקר אנכי ובולס שקמים (עמוס ז, יד) כדמתרגם רב יוסף ארי מרי גיתי אנא ושקמין לי בשפלתא וגו' (ת"י)
Jonáš, jak je psáno: „Zaplatil za ni jízdné a vstoupil do ní“ (Jon 1,3), a rabi Jochanan řekl: Že zaplatil nájem celé lodi. Rabi Romanus řekl: Nájem lodi činil čtyři tisíce zlatých denárů.
יונה דכתיב ויתן שכרה וירד בה (יונה א, ג) ואמר ר' יוחנן שנתן שכרה של ספינה כולה אמר ר' רומנוס שכרה של ספינה הויא ד' אלפים דינרי דהבא
A rabi Jochanan řekl: Zprvu se Mojžíš učil Tóru a zapomínal ji, až mu byla dána darem, jak je řečeno: „A dal Mojžíšovi, když s ním domluvil“ (Ex 31,18).
ואמר ר' יוחנן בתחילה היה משה למד תורה ומשכחה עד שניתנה לו במתנה שנאמר ויתן אל משה ככלתו לדבר אתו (שמות לא, יח)
MIŠNA: A [ten, od něhož je užitek zakázán, smí] živit jeho ženu a jeho děti, i když je [ten, kdo složil slib,] povinen je živit; nesmí však krmit jeho dobytek, ať nečistý, ať čistý. Rabi Eliezer říká: Smí krmit nečistý, ale nesmí krmit čistý. Řekli mu: Jaký je rozdíl mezi nečistým a čistým? Odpověděl jim: U čistého patří jeho duše Nebesům a jeho tělo jemu; u nečistého
מתני׳ וזן את אשתו ואת בניו אף על פי שהוא חייב במזונותן ולא יזון את בהמתו בין טמאה בין טהורה רבי אליעזר אומר זן את הטמאה ואינו זן את הטהורה אמרו לו מה בין טמאה לטהורה אמר להו שהטהורה נפשה לשמים וגופה שלו וטמאה
Originál: Nedarim 38a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.