Megila 10a מגילה

následuje dovolení [soukromých obětišť], kdežto po svatosti Jeruzaléma dovolení nenásleduje.

GEMARA: Rabi Jicchak řekl: Slyšel jsem, že se v dnešní době přinášejí oběti v Chonijově chrámu. Zastává, že Chonijův chrám není domem modlářství, a zastává, že první posvěcení [Jeruzaléma] jej posvětilo pro svou dobu, ale neposvětilo jej pro budoucnost.

Neboť je psáno: „Vždyť jste dosud nepřišli k odpočinutí a k dědictví“ (Dt 12,9). „Odpočinutí“ – to je Šilo; „dědictví“ – to je Jeruzalém. Přirovnává dědictví k odpočinutí: jako po odpočinutí následuje dovolení, tak i po dědictví následuje dovolení.

Řekli mu: Řekl jsi to? Řekl jim: Ne. Rava řekl: Při Bohu, řekl to, a já jsem se to od něj naučil!

A proč to odvolal? Kvůli námitce Rava Mariho, neboť Rav Mari namítl: Po svatosti Šila následuje dovolení, po svatosti Jeruzaléma dovolení nenásleduje. A navíc jsme se učili: Jakmile přišli do Jeruzaléma, soukromá obětiště byla zakázána a už pro ně nebylo dovolení, a to bylo dědictví.

Je to [spor] tannaitů. Rabi Eliezer řekl: Slyšel jsem, že když stavěli Chrám, dělali závěsy pro svatyni a závěsy pro nádvoří; jenže u svatyně stavěli zvenčí a u nádvoří stavěli zevnitř.

A rabi Jehošua řekl: Slyšel jsem, že se přinášejí oběti, i když tam není Chrám; jí se nejsvětější oběti, i když tam nejsou závěsy; méně svaté oběti a druhý desátek, i když tam není hradba – protože první posvěcení jej posvětilo pro svou dobu a posvětilo jej i pro budoucnost. Z toho plyne, že rabi Eliezer zastává, že jej neposvětilo pro budoucnost.

Ravina řekl Ravu Ašimu: Odkud to? Možná podle všech první posvěcení posvětilo pro svou dobu i pro budoucnost, a jeden mistr říká, co slyšel, a druhý mistr říká, co slyšel. A řekneš-li: K čemu jsou rabimu Eliezerovi závěsy? – Jen pro soukromí.

Nýbrž [je to] jako u těchto tannaitů, neboť se učí v baraitě: Rabi Jišmael, syn rabiho Josiho, řekl: Proč mudrci vypočítali tato [města]? Protože když přišli navrátilci z exilu, našli tato a posvětili je; ale ta první [posvěcení] pominula, když pominula [svatost] země. Zřejmě tedy zastává, že první posvěcení posvětilo pro svou dobu a neposvětilo pro budoucnost.

Postav proti tomu: Rabi Jišmael, syn rabiho Josiho, řekl: Byla snad jen tato? Vždyť již je řečeno: „šedesát měst, celou krajinu Argob“ (Dt 3,4), a je psáno: „Všechna tato města byla opevněna vysokou hradbou“ (Dt 3,5). Nýbrž proč mudrci vypočítali tato? Protože když přišli navrátilci z exilu, našli tato a posvětili je.

„Posvětili je“?