Megila 9b מגילה

„Nevzal jsem si od nich ani jedinou drahocennou věc“ (Nu 16,15); „které Hospodin, tvůj Bůh, přidělil, aby svítily všem národům“ (Dt 4,19);

„a šel a sloužil jiným bohům, jimž jsem nepřikázal sloužit“ (Dt 17,3).

A napsali mu „tu s krátkýma nohama“, a nenapsali mu „zajíce“ (Lv 11,6), protože Ptolemaiova žena se jmenovala Zajíc – aby neřekl: Židé se mi vysmáli a vložili jméno mé ženy do Tóry.

„Raban Šimon ben Gamliel říká: Ani u knih nedovolili, aby se psaly [v jiném jazyce], kromě řečtiny.“ Rabi Abahu řekl, že rabi Jochanan řekl: Halacha je podle Rabana Šimona ben Gamliela. A rabi Jochanan řekl: Jaký je důvod Rabana Šimona ben Gamliela? Písmo praví: „Ať Bůh rozšíří Jefeta a ať přebývá ve stanech Šémových“ (Gn 9,27) – slova Jefetova ať jsou ve stanech Šémových.

Proč neříci Gomer a Magog? Rabi Chija bar Aba řekl: To je důvod, neboť je psáno: „Ať Bůh rozšíří (jaft) Jefeta“ – krása (jefijut) Jefetova ať je ve stanech Šémových.

MIŠNA: Mezi kohenem pomazaným olejem pomazání a [kohenem ustanoveným] množstvím oděvů není rozdíl, kromě býka, který se přináší za [porušení] kteréhokoli z přikázání.

Mezi sloužícím [veleknězem] a kohenem, který [ze služby] odešel, není rozdíl, kromě býka Dne smíření a desetiny efy.

GEMARA: Pokud jde o býka Dne smíření a desetinu efy, jsou tedy oba stejní.

Naše Mišna není podle rabiho Meira, neboť kdyby byla podle rabiho Meira – [vždyť se učí v baraitě]: [Kohen ustanovený] množstvím oděvů přináší býka, který se přináší za [porušení] kteréhokoli z přikázání; to jsou slova rabiho Meira. A mudrci říkají: Nepřináší.

Jaký je důvod rabiho Meira? Neboť se učí v baraitě: „pomazaný“ (Lv 4,3) – mám jen pomazaného olejem pomazání; odkud [víme o kohenovi ustanoveném] množstvím oděvů? Písmo praví: „ten pomazaný“.

Jak jsme [Mišnu] vyložili? Že není podle rabiho Meira. Řekni [však] konec: Mezi sloužícím kohenem a kohenem, který odešel, není rozdíl, kromě býka Dne smíření a desetiny efy; ve všech ostatních věcech jsou tedy oba stejní. Dostali jsme se k rabimu Meirovi! Neboť se učí v baraitě: Přihodila-li se mu [veleknězi] nezpůsobilost a ustanovili místo něj jiného kohena, první se vrací ke své službě a na druhém [zůstávají] všechna přikázání velekněžství; to jsou slova rabiho Meira. Rabi Josi říká: První se vrací ke své službě a druhý není způsobilý ani [být] veleknězem, ani prostým kohenem.

A rabi Josi řekl: Stalo se s rabim Josefem ben Ulamem z Cipori, že se veleknězi přihodila nezpůsobilost a ustanovili jej místo něj. Věc přišla před mudrce a řekli: První se vrací ke své službě a druhý není způsobilý ani [být] veleknězem, ani prostým kohenem.

Veleknězem [ne] kvůli nepřátelství; prostým kohenem [ne], protože ve svatosti se povyšuje, a ne ponižuje. – Začátek [Mišny] je [podle] rabínů a konec [podle] rabiho Meira?

Rav Chisda řekl: Ano, začátek je [podle] rabínů a konec [podle] rabiho Meira. Rav Josef řekl: Je to Rabi, který [každou část] přijal podle [jiného] tannaity.

MIŠNA: Mezi velkým obětištěm a malým obětištěm není rozdíl, kromě pesachových obětí. Toto je pravidlo: Vše, co se slibuje nebo dobrovolně daruje, se přináší na [soukromém] obětišti, a vše, co se neslibuje ani dobrovolně nedaruje, se na [soukromém] obětišti nepřináší.

GEMARA: Pesachové oběti a nic dalšího? Řekni: [oběti] podobné pesachovým obětem.

Podle koho je to? Podle rabiho Šimona, neboť se učí v baraitě: Rabi Šimon říká: Ani pospolitost nepřinášela [na velkém obětišti] nic jiného než pesachové oběti a povinné oběti, které mají stanovený čas; ale povinné oběti, které nemají stanovený čas, se nepřinášejí ani zde, ani tam.

MIŠNA: Mezi Šilem a Jeruzalémem není rozdíl, kromě toho, že v Šilu se jí méně svaté oběti a druhý desátek všude, odkud je [Šilo] vidět, kdežto v Jeruzalémě [jen] uvnitř hradby.

Zde i tam se nejsvětější oběti jedí uvnitř závěsů. Po svatosti Šila