Megila 28a מגילה

nikdy jsem nežehnal [k jídlu] před kohenem a nikdy jsem nejedl ze zvířete, z něhož nebyly odděleny [kněžské] dary.

Neboť řekl rabi Jicchak, řekl rabi Jochanan: Je zakázáno jíst ze zvířete, z něhož nebyly odděleny [kněžské] dary. A řekl rabi Jicchak: Kdokoli jí ze zvířete, z něhož nebyly odděleny dary, je jako by jedl nedesátkované plody (tevel). Ale halacha podle něho není.

„A nikdy jsem nežehnal před kohenem.“

To znamená, že je to přednost? Vždyť řekl rabi Jochanan: Každý učenec, před kterým žehná [jiný], byť velekněz, [je-li to] prostý neuk, ten učenec si zaslouží smrt, jak je řečeno: „Všichni, kdo mě nenávidí, milují smrt“ (Př 8,36) – nečti „mesanai“ [kdo mě nenávidí], nýbrž „masniai“ [kdo mě činí nenáviděnou].

Když to on říká, [míní] rovné [v učenosti].

Žáci se zeptali rabiho Nechunji ben Hakana: Čím sis zasloužil dlouhý život? Řekl jim: Nikdy za svého života jsem se nepovyšoval na potupě svého druha, nikdy na mé lůžko nevystoupila kletba mého druha a byl jsem štědrý se svými penězi.

Nepovyšoval jsem se na potupě svého druha – jako to [s] Ravem Hunou, který nesl motyku na rameni. Přišel Rav Chana bar Chanilaj a chtěl ji od něho nést. Řekl mu: Jsi-li zvyklý nosit [ji] ve svém městě, nes; a ne-li, abych byl poctěn tvým ponížením, to se mi nelíbí.

Nikdy na mé lůžko nevystoupila kletba mého druha – jako to [s] Mar Zutrou: když uléhal na své lůžko, říkal: Odpuštěno budiž každému, kdo mě trápil.

Byl jsem štědrý se svými penězi – neboť řekl mistr: Ijov byl štědrý se svými penězi, neboť nechával kupci perutu ze svých peněz.

Rabi Akiva se zeptal rabiho Nechunji Velikého: Čím sis zasloužil dlouhý život? Přišli [jeho] sluhové a bili ho [Akivu]. Vylezl a posadil se na vrchol palmy. Řekl mu: Mistře, je-li řečeno „beránka“ (Nu 28,4), proč je řečeno „jednoho“? Řekl jim: Je to mladý učenec, nechte ho.

Řekl mu: „Jednoho“ – nejvýjimečnějšího ve svém stádu.

Řekl mu: Nikdy za svého života jsem nepřijímal dary, nikdy jsem netrval na svých [nárocích] a byl jsem štědrý se svými penězi.

Nepřijímal jsem dary – jako to [s] rabim Elazarem: když mu z domu nasiho posílali dary, nebral je; když ho zvali, nešel. Řekl jim: Nepřejete si, abych žil? Neboť je psáno: „Kdo nenávidí dary, bude žít“ (Př 15,27). Rabi Zera, když mu z domu nasiho posílali [dary], nebral je; když ho zvali, šel. Řekl: Jsou poctěni tím, že jsem u nich.

Netrval jsem na svých [nárocích] – neboť řekl Rava: Kdo přechází přes své [nároky], tomu se přecházejí všechny jeho přestupky, jak je řečeno: „Snímá vinu a přechází přestupek“ (Mi 7,18). Komu snímá vinu? Tomu, kdo přechází přestupek.

Rabi se zeptal rabiho Jehošuy ben Korchy: Čím sis zasloužil dlouhý život? Řekl mu: Je ti můj život protivný? Řekl mu: Mistře, je to Tóra a potřebuji se učit. Řekl mu: Nikdy za svého života jsem se nedíval na podobu zlého člověka. Neboť řekl rabi Jochanan: Je zakázáno, aby se člověk díval na obraz podoby zlého člověka, jak je řečeno: „Kdybych nebral ohled na tvář judského krále Jehošafata, ani bych se na tebe nepodíval a neviděl tě“ (2Kr 3,14).

Rabi Elazar řekl: Jeho oči se zakalí, jak je řečeno: „I stalo se, když Jicchak zestárl, že se jeho oči zakalily, takže neviděl“ (Gn 27,1) – protože se díval na zlého Esava.

Ale bylo to tím způsobeno? Vždyť řekl rabi Jicchak: Nikdy ať kletba prostého člověka není v tvých očích lehká, neboť Avimelech proklel Sáru a naplnilo se to na jejím potomstvu, jak je řečeno: „Hle, to ti bude přikrývkou očí“ (Gn 20,16) – nečti „kesut“ [přikrývka], nýbrž „kesijat“ [zakalení] očí.

Toto i ono mu to způsobilo. Rava řekl: Odtud: „Brát ohled na tvář zlého není dobré“ (Př 18,5).

V době jeho odchodu [ze světa] mu [Rabi] řekl: Požehnej mi. Řekl mu: Kéž je vůle [Boží], abys dosáhl poloviny mých dnů. – A celých ne? – Řekl mu: Ti, kdo přijdou po tobě, ať pasou dobytek?

Avuha bar Ihi a Minjamin bar Ihi: jeden řekl: Ať mi to přijde k dobru, že jsem se nedíval na Kutejce; a jeden řekl: Ať mi to přijde k dobru, že jsem nevstupoval do společenství s Kutejcem.

Žáci se zeptali rabiho Zery: Čím sis zasloužil dlouhý život? Řekl jim: Nikdy za svého života jsem se nerozhněval ve svém domě, nikdy jsem nekráčel před tím, kdo je větší než já, nikdy jsem nepřemýšlel [o Tóře] v nečistých uličkách, nikdy jsem neušel čtyři lokte bez Tóry a bez tefilin, nikdy jsem nespal v domě studia, ani pravidelným spánkem, ani příležitostným, nikdy jsem se neradoval z pádu svého druha a nikdy jsem nenazýval svého druha přezdívkou (a někteří říkají: jeho příjmím).

MIŠNA: A dále řekl rabi Jehuda: Synagoga, která je zbořená – nekoná se v ní smuteční řeč, nenatahují se v ní provazy, neroztahují se v ní sítě, nesuší se na její střeše plody a nedělá se z ní zkratka,

jak je řečeno: „A zpustoším vaše svatyně“ (Lv 26,31) – jejich svatost [trvá], i když jsou zpustošené.

Vyrostly-li v ní byliny, ať je nevytrhává, kvůli zármutku duše.

GEMARA: Učili naši mistři: V synagogách se nechová lehkovážně; nejí se v nich a nepije se v nich,