Talmud česky

Megila 27b מגילה

Babylonský talmud · Moed – Svátky · list 27b · 24 segmentů

Struktura debaty:Mišna 2Baraita 1Otázka 1 Rozpoznáno automaticky podle úvodních formulí. Podtržené pojmy a jména otevřou vysvětlivku.
1
obecní učenec [spravující obec]; ale je-li tam obecní učenec, ať je dána obecnímu učenci. A tím spíše, že chudí moji i vaši jsou odkázáni na mne.
חבר עיר אבל יש שם חבר עיר תינתן לחבר עיר וכ"ש דעניי דידי ודידכו עלי סמיכי:
2
MIŠNA: Co patří veřejnosti, se neprodává jednotlivci, protože se tím snižuje jeho svatost – to jsou slova rabiho Meira. Řekli mu: Je-li tomu tak, ani z velkého města do malého města [by se nesmělo prodat].
מתני׳ אין מוכרין את של רבים ליחיד מפני שמורידין אותו מקדושתו דברי רבי מאיר אמרו לו א"כ אף לא מעיר גדולה לעיר קטנה:
3
GEMARA: Mudrci mu řekli dobře! A rabi Meir? Z velkého města do malého města: dříve bylo svaté a i nyní je svaté; z veřejnosti jednotlivci: [tam] není svatost.
גמ׳ שפיר קאמרי ליה רבנן לר"מ ור"מ מעיר גדולה לעיר קטנה מעיקרא קדישא השתא נמי קדישא מרבים ליחיד ליכא קדושה
4
A mudrci? Je-li třeba se obávat, je třeba se obávat i v tomto případě, kvůli [verši]: „V množství lidu je sláva krále“ (Př 14,28).
ורבנן אי איכא למיחש כי האי גוונא נמי איכא למיחש משום (משלי יד, כח) ברוב עם הדרת מלך:
5
MIŠNA: Synagoga se neprodává jinak než pod podmínkou, že ji budou moci, budou-li chtít, vzít zpět – to jsou slova rabiho Meira. A mudrci říkají: Prodává se trvalým prodejem, kromě čtyř [účelů]: pro lázeň, pro koželužnu, pro ponoření [mikve] a pro záchod. Rabi Jehuda říká: Prodává se jako dvůr, a kupec si s ním udělá, co chce.
מתני׳ אין מוכרין בית הכנסת אלא על תנאי שאם ירצו יחזירוהו דברי ר"מ וחכ"א מוכרין אותו ממכר עולם חוץ מארבעה דברים למרחץ ולבורסקי לטבילה ולבית המים ר' יהודה אומר מוכרין אותה לשם חצר והלוקח מה שירצה יעשה:
6
GEMARA: A podle rabiho Meira – jak v ní [kupec] bydlí? Vždyť je to lichva!
גמ׳ ולר"מ היכי דיירי בה הא הויא לה רבית
7
Řekl rabi Jochanan: Rabi Meir to řekl v duchu rabiho Jehudy, který řekl: Lichva [s pouhou] jednou stranou [možnosti] je dovolena.
א"ר יוחנן ר"מ בשיטת ר"י אמרה דאמר צד אחד ברבית מותר
8
Neboť se učí v baraitě: Jestliže měl u druhého pohledávku sto [zuzů] a on mu prodal své pole, pak když jí plody prodávající, je to dovoleno; když jí plody kupující, je to zakázáno.
דתניא הרי שהיה נושה בחבירו מנה ועשה לו שדהו מכר בזמן שמוכר אוכל פירות מותר לוקח אוכל פירות אסור
9
Rabi Jehuda říká: I když jí plody kupující, je to dovoleno. A řekl rabi Jehuda: Stalo se, že Boetos ben Zonen učinil [z] svého pole prodej na pokyn rabiho Elazara ben Azarji, a plody jedl kupující. Řekli mu: Odtamtud důkaz? Plody jedl prodávající, a ne kupující.
ר' יהודה אומר אפילו לוקח אוכל פירות מותר וא"ר יהודה מעשה בביתוס בן זונן שעשה שדהו מכר על פי ראב"ע ולוקח אוכל פירות היה אמרו לו משם ראיה מוכר אוכל פירות היה ולא לוקח
10
Jaký je mezi nimi rozdíl? Rozdíl je mezi nimi v lichvě [s pouhou] jednou stranou [možnosti]: mistr soudí, že lichva [s] jednou stranou je dovolena, a mistr soudí, že lichva [s] jednou stranou je zakázána.
מאי בינייהו צד אחד ברבית איכא בינייהו מר סבר צד אחד ברבית מותר ומר סבר צד אחד ברבית אסור
11
Rava řekl: Podle všech je lichva [s] jednou stranou zakázána, a zde je mezi nimi rozdíl v lichvě pod podmínkou vrácení: mistr soudí, že lichva pod podmínkou vrácení je dovolena, a mistr soudí, že je zakázána.
רבא אמר דכ"ע צד אחד ברבית אסור והכא רבית ע"מ להחזיר איכא בינייהו מר סבר רבית ע"מ להחזיר מותר ומר סבר אסור:
12
A mudrci říkají: Prodává se trvalým prodejem atd.: Řekl rabi Jehuda, řekl Šmuel: Člověk smí močit ve vzdálenosti čtyř loket od [místa, kde se konala] modlitba.
וחכ"א מוכרין אותו ממכר עולם וכו': אר"י אמר שמואל מותר לאדם להשתין מים בתוך ד' אמות של תפלה
13
Řekl Rav Josef: Co nás tím učí? Učili jsme se: Rabi Jehuda říká: Prodává se jako dvůr, a kupec si s ním udělá, co chce. A dokonce i mudrci to říkají jen o synagoze, jejíž svatost je trvalá; ale [o] čtyřech loktech, jejichž svatost není trvalá, ne.
אמר רב יוסף מאי קמ"ל תנינא ר' יהודה אומר מוכרין אותה לשום חצר ולוקח מה שירצה יעשה ואפילו רבנן לא קאמרי אלא בית הכנסת דקביע קדושתיה אבל ד"א דלא קביע קדושתייהו לא
14
Tanaita učil před Ravem Nachmanem: Kdo se modlí, ať se vzdálí čtyři lokte a močí; a kdo močí, ať se vzdálí čtyři lokte a modlí se.
תני תנא קמיה דרב נחמן המתפלל מרחיק ד"א ומשתין והמשתין מרחיק ד"א ומתפלל
15
Řekl mu: Dobře, kdo močí, ať se vzdálí čtyři lokte a modlí se – to jsme se učili: Jak daleko se má od nich a od výkalů vzdálit? Čtyři lokte.
א"ל בשלמא המשתין מרחיק ד"א ומתפלל תנינא כמה ירחיק מהן ומן הצואה ד"א
16
Ale kdo se modlí, ať se vzdálí čtyři lokte a močí – k čemu to je? Je-li tomu tak, posvětil jsi všechny stezky Nehardey! Uč:
אלא המתפלל מרחיק ד"א ומשתין למה לי אי הכי קדשתינהו לכולהו שבילי דנהרדעא תני
17
„Ať počká.“ Dobře, kdo močí, ať počká dobu chůze čtyř loket, kvůli kapkám. Ale kdo se modlí, ať počká dobu chůze čtyř loket – k čemu to je? Řekl Rav Aši: Protože po celé čtyři lokte má modlitbu uspořádanou v ústech a jeho rty se [ještě] pohybují.
ישהה בשלמא משתין ישהה כדי הילוך ד"א משום ניצוצות אלא מתפלל ישהה כדי הילוך ד"א ל"ל אמר רב אשי שכל ד"א תפלתו סדורה בפיו ורחושי מרחשן שפוותיה:
18
Pomůcka: ZLPN.
זלפ"ן סימן:
19
Žáci se zeptali rabiho Zakaje: Čím sis zasloužil dlouhý život? Řekl jim: Nikdy za svého života jsem nemočil ve vzdálenosti čtyř loket od modlitby, nikdy jsem tam nenazýval druha přezdívkou a nikdy jsem nezanedbal posvěcení dne [kiduš]. Měl jsem starou matku; jednou prodala čepec ze své hlavy a přinesla mi [víno na] posvěcení dne.
שאלו תלמידיו את רבי זכאי במה הארכת ימים אמר להם מימי לא השתנתי מים בתוך ד"א של תפלה ולא כניתי שם לחבירי ולא ביטלתי קידוש היום אמא זקינה היתה לי פעם אחת מכרה כפה שבראשה והביאה לי קידוש היום
20
Učilo se: Když zemřela, zanechala mu tři sta sudů vína; když zemřel on, zanechal svým synům tři tisíce sudů vína.
תנא כשמתה הניחה לו ג' מאות גרבי יין כשמת הוא הניח לבניו שלשת אלפים גרבי יין
21
Rav Huna byl opásán provazem a stál před Ravem. Řekl mu: Co to je? Řekl mu: Neměl jsem [víno na] kiduš, tak jsem zastavil svůj pás a přinesl za něj kiduš. Řekl mu: Kéž je vůle [Boží], abys byl zahalen v hedvábí.
רב הונא הוה אסר ריתא וקאי קמיה דרב אמר ליה מאי האי א"ל לא הוה לי קידושא ומשכנתיה להמיינאי ואתאי ביה קידושא א"ל יהא רעוא דתיטום בשיראי
22
Když se oženil Raba, jeho syn, Rav Huna, který byl malý muž, ležel na lůžku. Přišly jeho dcery a snachy, svlékaly [své hedvábné šaty] a házely je na něj, až byl zahalen v hedvábí. Uslyšel to Rav a rozhněval se. Řekl: Proč, když jsem ti žehnal, jsi mi neřekl: I tobě, mistře?
כי איכלל רבה בריה רב הונא איניש גוצא הוה גנא אפוריא אתיין בנתיה וכלתיה שלחן ושדיין מנייהו עליה עד דאיטום בשיראי שמע רב ואיקפד אמר מאי טעמא לא אמרת לי כי ברכתיך וכן למר
23
Žáci se zeptali rabiho Elazara ben Šamua: Čím sis zasloužil dlouhý život? Řekl jim: Nikdy za svého života jsem si nekrátil cestu skrze synagogu, nikdy jsem nepřekračoval hlavy svatého lidu a nikdy jsem nepozvedl ruce [k požehnání] bez požehnání.
שאלו תלמידיו את ר"א בן שמוע במה הארכת ימים אמר להם מימי לא עשיתי קפנדריא לב"ה ולא פסעתי על ראשי עם קדוש ולא נשאתי כפי בלא ברכה
24
Žáci se zeptali rabiho Pridy: Čím sis zasloužil dlouhý život? Řekl jim: Nikdy za svého života mě nikdo nepředešel do domu studia,
שאלו תלמידיו את ר' פרידא במה הארכת ימים אמר להם מימי לא קדמני אדם לבית המדרש

Originál: Megillah 27b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.

Nahlásit chybu nebo navrhnout opravu

Tlačítko otevře váš e-mailový program s předvyplněnou zprávou na adresu [email protected]. Když se nic neotevře, zkopírujte text a pošlete ho ručně.

Otevřít v e-mailu