Talmud česky

Megila 27a מגילה

Babylonský talmud · Moed – Svátky · list 27a · 26 segmentů

Struktura debaty:Baraita 1Otázka 3Námitka 1Důkaz 5 Rozpoznáno automaticky podle úvodních formulí. Podtržené pojmy a jména otevřou vysvětlivku.
1
Logičtější je [názor] Rava Papiho, neboť řekl rabi Jehošua ben Levi: Synagogu je dovoleno proměnit v dům studia. Z toho to plyne.
כוותיה דרב פפי מסתברא דא"ר יהושע בן לוי בהכ"נ מותר לעשותו בית המדרש ש"מ
2
Vykládal bar Kapara: Co znamená, co je psáno: „A spálil dům Hospodinův a dům králův a všechny domy Jeruzaléma, a každý velký dům spálil ohněm“ (2Kr 25,9)? „Dům Hospodinův“ – to je Chrám; „dům králův“ – to jsou královy paláce; „a všechny domy Jeruzaléma“ – jak to zní; „a každý velký dům spálil ohněm“ – rabi Jochanan a rabi Jehošua ben Levi: jeden řekl: místo, kde se zvelebuje Tóra, a jeden řekl: místo, kde se zvelebuje modlitba.
דרש בר קפרא מאי דכתיב (מלכים ב כה, ט) וישרף את בית ה' ואת בית המלך ואת כל בתי ירושלם ואת כל בית גדול שרף באש בית ה' זה בהמ"ק בית המלך אלו פלטרין של מלך ואת כל בתי ירושלם כמשמען ואת כל בית גדול שרף באש ר' יוחנן ור' יהושע בן לוי חד אמר מקום שמגדלין בו תורה וחד אמר מקום שמגדלין בו תפלה
3
Kdo řekl Tóra, [protože] je psáno: „Hospodinu se zalíbilo pro jeho spravedlnost, aby zvelebil Tóru a učinil ji slavnou“ (Iz 42,21). A kdo řekl modlitba, [protože] je psáno: „Vypravuj mi prosím o velkých věcech, které učinil Elíša“ (2Kr 8,4) – a co Elíša učinil, učinil modlitbou.
מ"ד תורה דכתיב (ישעיהו מב, כא) ה' חפץ למען צדקו יגדיל תורה ויאדיר ומ"ד תפלה דכתיב (מלכים ב ח, ד) ספרה נא הגדולות אשר עשה אלישע ואלישע דעבד ברחמי הוא דעבד
4
Lze vyvodit, že je to rabi Jehošua ben Levi, kdo řekl: místo, kde se zvelebuje Tóra, neboť řekl rabi Jehošua ben Levi: Synagogu je dovoleno proměnit v dům studia. Z toho to plyne.
תסתיים דר' יהושע בן לוי הוא דאמר מקום שמגדלין בו תורה דאמר ר' יהושע בן לוי בית הכנסת מותר לעשותו בית המדרש ש"מ:
5
Ale prodali-li [svitek] Tóry, ať nekupují knihy atd.: Ptali se: Je dovoleno prodat starý svitek Tóry a koupit za něj nový? Protože ho [tím] nepovyšuje, je to zakázáno? Nebo možná, protože ho nelze povýšit k jinému povýšení, je to v pořádku?
אבל מכרו תורה לא יקחו ספרים וכו': איבעיא להו מהו למכור ס"ת ישן ליקח בו חדש כיון דלא מעלי ליה אסור או דלמא כיון דליכא לעלויי עילוייא אחרינא שפיר דמי
6
Pojď a slyš: Ale prodali-li [svitek] Tóry, ať nekupují knihy. Knihy ne, ale Tóru za Tóru je v pořádku! – Mišna [mluví o tom, co se stalo] dodatečně; nás zajímá, [zda je to dovoleno] předem.
תא שמע אבל מכרו תורה לא יקחו ספרים ספרים הוא דלא הא תורה בתורה שפיר דמי מתני' דיעבד כי קא מיבעיא לן לכתחלה
7
Pojď a slyš: Svitek Tóry se smí zavinout do obalů chumašů a chumaše do obalů Proroků a Spisů, ale ne Proroky a Spisy do obalů chumašů ani chumaše do obalů svitku Tóry.
ת"ש גוללין ס"ת במטפחות חומשין וחומשין במטפחות נביאים וכתובים אבל לא נביאים וכתובים במטפחות חומשין ולא חומשין במטפחות ס"ת
8
Každopádně [baraita] učí: Svitek Tóry se smí zavinout do obalů chumašů – do obalů chumašů ano, do obalů svitku Tóry ne!
קתני מיהת גוללים ס"ת במטפחות חומשין מטפחות חומשין אין מטפחות ס"ת לא
9
Řekni závěr: ani chumaše do obalů svitku Tóry – z toho plyne, že Tóra do [obalu] Tóry je v pořádku! Nýbrž z toho se nic vyvodit nedá.
אימא סיפא ולא חומשין במטפחות ס"ת הא תורה בתורה ש"ד אלא מהא ליכא למישמע מינה
10
Pojď a slyš: Svitek Tóry se smí položit na [jiný svitek] Tóry a Tóru na chumaše a chumaše na Proroky a Spisy, ale ne Proroky a Spisy na chumaše ani chumaše na Tóru.
תא שמע מניחין ס"ת על גבי תורה ותורה ע"ג חומשין וחומשין ע"ג נביאים וכתובים אבל לא נביאים וכתובים ע"ג חומשין ולא חומשין על גבי תורה
11
Mluvíš o pokládání? Pokládání je jiné, protože to jinak nejde. Neboť kdybys to neřekl, jak bychom ho svinovali? Vždyť jeden list leží na druhém! Nýbrž protože to jinak nejde, je to dovoleno; zde také, protože to jinak nejde, je to dovoleno.
הנחה קאמרת שאני הנחה דלא אפשר דאי לא תימא הכי מיכרך היכי כרכינן והא קא יתיב דפא אחבריה אלא כיון דלא אפשר שרי הכא נמי כיון דלא אפשר שרי
12
Pojď a slyš: Neboť řekl Raba bar bar Chana, řekl rabi Jochanan jménem Rabana Šimona ben Gamliela: Ať člověk neprodává starý svitek Tóry, aby za něj koupil nový.
ת"ש דאמר רבה בר בר חנה א"ר יוחנן משום רשב"ג לא ימכור אדם ס"ת ישן ליקח בו חדש
13
Tam je to kvůli nedbalosti. Když se ptáme, [jde o případ], kdy je [nový] napsán a připraven, [a stačí ho jen] vykoupit – jak [to je]?
התם משום פשיעותא כי קאמרינן כגון דכתיב ומנח לאיפרוקי מאי
14
Pojď a slyš: Neboť řekl rabi Jochanan jménem rabiho Meira: Svitek Tóry se neprodává, leda kvůli studiu Tóry nebo ke sňatku.
ת"ש דא"ר יוחנן משום ר"מ אין מוכרין ס"ת אלא ללמוד תורה ולישא אשה
15
Z toho plyne, že Tóra za Tóru je v pořádku! – Možná je studium jiné, protože studium vede k činům; [sňatek se] ženou také: „Nestvořil ji [zemi] pustou, utvořil ji k obývání“ (Iz 45,18). Ale Tóru za Tóru ne.
ש"מ תורה בתורה שפיר דמי דלמא שאני תלמוד שהלמוד מביא לידי מעשה אשה נמי (ישעיהו מה, יח) לא תהו בראה לשבת יצרה אבל תורה בתורה לא
16
Učili naši mistři: Ať člověk neprodává svitek Tóry, přestože ho nepotřebuje. Nadto řekl Raban Šimon ben Gamliel: I kdyby neměl co jíst, a prodal svitek Tóry nebo svou dceru, nikdy neuvidí znamení požehnání.
ת"ר לא ימכור אדם ס"ת אע"פ שאינו צריך לו יתר על כן ארשב"ג אפי' אין לו מה יאכל ומכר ס"ת או בתו אינו רואה סימן ברכה לעולם:
17
A stejně tak s jejich přebytky: Řekl Rava: Učili to jen tehdy, když prodali a zbylo [jim]; ale vybrali-li [peníze na ten účel] a zbylo, je to dovoleno.
וכן במותריהן: אמר רבא ל"ש אלא שמכרו והותירו אבל גבו והותירו מותר
18
Namítl mu Abaje: O čem to platí? Když si to nestanovili podmínkou; ale stanovili-li si to podmínkou, je to dovoleno dokonce i pro duchsusja.
איתיביה אביי בד"א שלא התנו אבל התנו אפילו לדוכסוסיא מותר
19
Jak to je? Řekneš-li, že prodali a zbylo – co na tom, že si to stanovili podmínkou? Nýbrž [jde o to], že vybrali a zbylo; důvodem je, že si to stanovili podmínkou, z čehož plyne, že když si to nestanovili, ne!
ה"ד אילימא שמכרו והותירו כי התנו מאי הוי אלא שגבו והותירו טעמא דהתנו הא לא התנו לא
20
Ve skutečnosti [jde o to], že prodali a zbylo, a takto to říká: O čem to platí? Když si to nestanovilo podmínkou sedm předních mužů města v přítomnosti obyvatel města; ale stanovilo-li si to podmínkou sedm předních mužů města v přítomnosti obyvatel města, je to dovoleno dokonce i pro duchsusja.
לעולם שמכרו והותירו וה"ק בד"א שלא התנו שבעה טובי העיר במעמד אנשי העיר אבל התנו שבעה טובי העיר במעמד אנשי העיר אפילו לדוכסוסיא נמי מותר
21
Řekl Abaje jednomu z učenců, který přednášel baraity před Ravem Šešetem: Slyšel jsi od Rava Šešeta, co je duchsusja? Řekl mu: Takto řekl Rav Šešet: Městský jezdec [stráž].
א"ל אביי לההוא מרבנן דהוה מסדר מתניתא קמיה דרב ששת מי שמיע לך מרב ששת מאי דוכסוסיא אמר ליה הכי אמר רב ששת פרשא דמתא
22
Řekl Abaje: Proto mladý učenec, který slyší nějakou věc a nezná její výklad, ať se na ni zeptá před tím, kdo se běžně nachází před učenci, neboť nemůže být, že by ji neslyšel od nějakého velkého muže.
אמר אביי הלכך האי צורבא מרבנן דשמע ליה מילתא ולא ידע פירושא לישיילה קמיה דשכיח קמיה רבנן דלא אפשר דלא שמיע ליה מן גברא רבה
23
Řekl rabi Jochanan jménem rabiho Meira: Obyvatelé města, kteří odešli do jiného města, a tam jim uložili dobročinnou dávku, ji dají, ale když se vracejí, přinesou ji s sebou a podporují z ní chudé svého města.
אמר רבי יוחנן משום ר"מ בני העיר שהלכו לעיר אחרת ופסקו עליהן צדקה נותנין וכשהן באין מביאין אותה עמהן ומפרנסין בה עניי עירן
24
Tak se také učí v baraitě: Obyvatelé města, kteří odešli do jiného města, a tam jim uložili dobročinnou dávku, ji dají, ale když se vracejí, přinesou ji s sebou. A jednotlivec, který odešel do jiného města, a tam mu uložili dobročinnou dávku, ať je dána chudým onoho města.
תניא נמי הכי בני העיר שהלכו לעיר אחרת ופסקו עליהן צדקה נותנין וכשהן באין מביאין אותה עמהן ויחיד שהלך לעיר אחרת ופסקו עליו צדקה תנתן לעניי אותה העיר
25
Rav Huna vyhlásil půst. Přišel k němu Rav Chana bar Chanilaj a všichni obyvatelé jeho města. Uložili jim dobročinnou dávku a dali ji. Když chtěli odejít, řekli mu: Ať nám ji mistr dá, odejdeme a budeme z ní podporovat chudé našeho města.
ר"ה גזר תעניתא על לגביה רב חנה בר חנילאי וכל בני מתיה רמו עלייהו צדקה ויהבו כי בעו למיתי אמרו ליה נותבה לן מר וניזול ונפרנס בה עניי מאתין
26
Řekl jim: Učili jsme se: O čem to platí? Když tam není
אמר להו תנינא בד"א בשאין שם

Originál: Megillah 27a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.

Nahlásit chybu nebo navrhnout opravu

Tlačítko otevře váš e-mailový program s předvyplněnou zprávou na adresu [email protected]. Když se nic neotevře, zkopírujte text a pošlete ho ručně.

Otevřít v e-mailu